Česko je v bezkontaktních platbách na chvostě. Žádná evropská země nemá nižší limit

V koronavirem soužené Evropě tak dnes není stát, který by měl v lokální měně nižší limit pro bezkontaktní platbu nebo výběr z bankomatu, než jaký má Česká republika s limitem 500 Kč (cca 20 eur). Po přepočtu podle aktuálního kurzu eura nebo lokálních měn vůči české koruně je v pořadí druhé od konce Polsko s limitem 595 korun (100 zlotých) a na třetí příčce jsou Itálie a Moldavsko s 675 korunami (25 eur, resp. 500 moldavských leu).

Pokud pomineme Dánsko a Finsko, které jsou už dva roky na limitu 50 eur (resp. jeho ekvivalentu 350 dánských korun), Česká republika, Itálie a Moldavsko jsou jediné evropské státy, které letos limit pro bezkontaktní platby nezvýšily. Na druhé straně 17 evropských zemí (37 %) zvýšilo limit o 100 procent, zvýšení převyšující dvojnásobek zvolilo dvanáct států (26 %) a necelá čtvrtina, jedenáct zemí (24 %) zvýšila původní limit o čtvrtinu až dvě třetiny.

Téměř dvě třetiny zemí v Evropě (65 %) mají od března nebo od dubna, tedy od první vlny pandemie nového koronaviru, limit v maximální výši 50 eur, nebo jeho ekvivalentu. To je případ Švýcarska a Lichtenštejnska, kde byl od poloviny dubna dočasně zdvojnásoben limit na 80 švýcarských franků, nebo Bulharska, kde je limit podle aktuálního přepočtu kurzu leva o jedno euro vyšší. Z analyzovaných 46 států a území v Evropě má jen deset z nich – v přepočtu na českou měnu – limit pod tisíc korun.

 Psali jsme

Novinky v osobních financích: Bezkontaktně vybírá peníze každý třetí

Z analýzy redakce FAEI.cz dále vyplynulo, že naprostá většina států v Evropě přistoupila ke zvýšení bezkontaktních limitů už v průběhu března, resp. na přelomu března a dubna (37 %) a v dubnu (50 %). Jako zatím poslední zvýšení oznámila 11. května Francie v souvislosti s přísným lockdownem, ale například společnost Mastercard ve Francii zvýšila limit na 50 eur již 24. dubna.

Všechny evropské země, které přistoupily ke změně, přitom odůvodňovaly zvýšení limitů pro bezkontaktní platby zejména jako opatření proti šíření koronaviru, protože se lidé budou méně dotýkat platebních terminálů při zadávání PINu a omezí se tak možnost přenosu nákazy. Děláme to pro zdraví našich zákazníků, argumentovaly banky, děláme to pro zdraví občanů, zdůrazňovaly vlády.

Bankéři v Česku ve stejné době naopak hledali důvody, proč limit ve výši 500 korun nezvednout. A nezměnili svůj názor ani teď, při druhé vlně pandemie koronaviru. „Během první vlny pandemie koronaviru se na půdě České bankovní asociace navýšení tohoto limitu projednávalo,“ odpověděl tento týden na dotaz redakce Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost.

 Psali jsme

Chargeback, ochrana při placení kartou

Banky podle něj vycházely při diskuzi o důsledcích potenciálního navýšení ze skutečnosti, že pro velkou část bezkontaktních plateb je v současnosti používaný limit 500 Kč, kdy na terminálu není zadáván PIN, dostatečně vysoký. „Co se týče částek vyšších než 500 korun, shodly se banky na tom, že navýšením limitu by došlo ke zbytečnému zvýšení rizik,“ dodal Hládek.

Z odpovědí, které redakci FAEI.cz poskytla Česká bankovní asociace, tedy vyplývá, že o zvýšení limitu tuzemské banky jednaly naposledy na jaře a že o něm tedy neuvažují ani nyní. Přestože limit 50 eur používají už půl roku dvě třetiny evropských zemí a nehledě na fakt, jak redakci informovala mluvčí České národní banky (ČNB) Petra Vodstrčilová, že centrální banka „již na jaře bankám sdělila, že se ztotožňuje s výzvou Evropského orgánu pro bankovnictví, aby byl zcela využit limit daný evropskou legislativou“.

„ČNB požádala banky, aby zvážily zvýšení limitu a poukázala na již tehdy provedené či plánované změny tohoto limitu v asi polovině členských států EU,“ sdělila Vodstrčilová a dodala, že „na tomto postoji ČNB se nic nezměnilo“. „Na důvody, proč tuzemské banky nepřistoupily ke zvýšení limitu už na jaře, je třeba se ptát bank. Lze předpokládat, že důvody jsou stejné,“ uzavřela mluvčí ČNB.

 Psali jsme

Polovina lidí má hesla a PINy k bankovním účtům a kartám na papírku

Už na jaře zástupci českého bankovního sektoru informovali, že o zvýšení limitu neuvažují, protože by muselo dojít ke změně systému a nastavení software na všech terminálech, což by si prý v praxi vyžádalo několik týdnů, ne-li měsíců. Jenže například v Norsku zvládli zavést zvýšený limit za deset dní od oznámení záměru.

Také na Slovensku, které v dubnu zvýšilo limit z 20 na 50 eur, přenastavení netrvalo déle než dva týdny, jak vyplývá z informací poskytnutých ČTK Erikem Brinkáčem, ředitelem vývoje společnosti Global Payments pro Střední Evropu, tedy firmy, která u našich východních sousedů provozuje síť více než patnácti tisíc platebních terminálů.

„Samotné přenastavení terminálů je bezproblémové, budeme ho dělat vzdáleně. Podmínkou je, že terminál bude zapnut a připojen k síti, obchodník u něj být nemusí. U ostatních budeme muset obchodníky telefonicky požádat o to, aby platební terminál zapnuli, změna bude automatická po připojení k našemu systému,“ citoval Brinkáče server České noviny.

V dubnu z tuzemského bankovního sektoru dokonce zaznělo, že by prý „muselo dojít k převydání všech platebních karet“. Ale hlavním důvodem pro české bankéře zůstává, že v případě ztráty či odcizení karty by vzrostlo riziko odcizení větší sumy peněz. Podle zmíněné evropské směrnice PSD2 a tuzemského zákona majitel karty tak či onak nese ztrátu z neautorizovaných transakcí do částky odpovídající 50 eurům. Ať je limit 500 korun nebo 50 euro.

 Psali jsme

Mastercard: Směrnice PSD2 zavádí od 14. září povinnost nutnost vyššího stupně ochrany při platbách kartou

A co na argument „bezpečnosti“ říkají karetní společnosti? Tak třeba Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko, nedávno informoval, že „ze všech platebních metod mají bezkontaktní karty dokonce nejnižší míru podvodů a v zemích, kde jsou bezkontaktní platby rozšířené nejvíce, držíme počet podvodných transakcí na historickém minimu“. To nepotřebuje další komentář.

Onemocnění covid-19 podle karetních společností zcela proměnilo charakter bezkontaktního placení v obchodech. Bezkontaktní platby už podle nich nejsou jen možností, ale naprostou nutností – zejména kvůli potřebě zákazníků a obchodníků omezit fyzický kontakt s platebním terminálem.

Společnost Visa nedávno oznámila, že od doby, kdy na tři desítky evropských zemí navýšily limity pro bezkontaktní platby, zpracovala výrazně více transakcí bez PINu. V některých evropských zemích se počet bezkontaktních Visa transakcí meziročně zdvojnásobil a na řadě evropských trhů jejich podíl za poslední rok vzrostl o minimálně dvacet procent.

V průměru je dnes v Evropě, uvádí Visa, sedmdesát pět procent všech plateb jejími kartami v obchodech bezkontaktních. Podle informací společnosti Mastercard je bezkontaktní každá druhá platba její kartou. Aktuální statistika společnosti dokládá nesporný růst oblíbenosti bezkontaktních plateb v evropských zemích – tento způsob placení v letošním prvním pololetí vykázal meziroční růst o 97 procent.

 Psali jsme

Mastercard a Handpoint pomohou malým a středním podnikům s přijímáním platebních karet

 Psali jsme

Jak lidé utrácejí během druhé vlny pandemie?