Ačkoliv se daný parametr po bouřlivých debatách v Poslanecké sněmovně měl do návrhu nové kodifikace vrátit, nestalo se tak. Ilustruje to rozporuplný přístup ke kvalitě bydlení a výstavby obecně. Ta by přitom měla dokládat stupeň životní úrovně v České republice. A stejně jako řada jiných ustanovení čeká i nárok na přímé osvětlení na novelizaci nového stavebního zákona (NSZ).
Ke vhodné kvalitě bydlení a ochraně zdraví přispívají mnohé evropské normy. O prosazení jedné z nich (ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov, pozn. aut.) usiluje rovněž Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Evropská norma požaduje, aby byty poskytovaly příznivý dojem z přirozeného osvětlení a nabízely výhled. Požadované hodnoty jsou však pouze doporučené. Jednotlivé země si je mohou určit samy podle svých technických a ekonomických podmínek.
„Jsme přesvědčeni, že požadavky na kvalitu bydlení mají být přiměřené a odpovídat současným urbanistickým trendům. Určujícím parametrem by měl být subjektivní pocit a psychická pohoda uživatelů,“ sdělil Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Komora proto podle něj podporuje navrhovanou úpravu novelizaci nového stavebního zákona, kterou se do definice obytné místnosti vrací požadavek na přímé osvětlení a větrání. Na podzim schválené znění NSZ by v konečném důsledku mohlo znamenat snížení ochrany zdraví.
Ateliér. Nebytový prostor. Byt se sníženým standardem. V nabídce bytů se podobná označení vyskytují poměrně často. Nevyhovění normám, které zaručují zdravé prostředí, znamená nemožnost zkolaudovat takový prostor jako bytový.
Vedle jiného to má vliv i na vyšší sazbu daně z přidané hodnoty, nebo ztíženou možnost financovat takový prostor klasickou hypotékou či úvěrem ze stavebního spoření. Je přitom důležité doplnit, že obytné místnosti jsou na osvětlení méně náročné, než pracoviště.
„Denní světlo je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících lidské zdraví, a to nejen to psychické. Přístup k dennímu světlu je základním předpokladem kvality našeho života,“ uvedla na nedávné konferenci profesorka Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
„Pobyt v kvalitně osvětlených prostorách má významný pozitivní vliv na biorytmy, výkonnost a celkovou duševní pohodu a rovnováhu,“ konstatovala. Aktuální podoba nového stavebního zákona však současný požadavek na přímé osvětlení místností ruší.
Dle výkladu ČKAIT by to znamenalo, že stavební povolení a následné kolaudační rozhodnutí by získaly byty či domy, u nichž by to za stávajících legislativních podmínek nebylo možné. Jako byt by se pak mohl zkoulaudovat i prostor bez oken, jenž by byl osvětlen jen světlovody.
„Rozumíme potřebě úsporného urbanismu, který má obecně podobu zahušťování vystavěného prostředí a ekonomičnosti staveb. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že bychom se měli snažit o udržení zdravého způsobu bydlení a kvality obytných budov,“ řekl soudní znalec a odborník na oblast osvětlení doc. Jan Kaňka.
Podle něj by stačilo zodpovědně implementovat zmíněnou evropskou normu Denní osvětlení budov. Současně upozornil, že jako v případě škol nebo pracovišť by požadavky na osvětlení měly být řešeny výhradně ministerstvem zdravotnictví a nikoliv ministerstvem pro místní rozvoj, jako je tomu nyní.
Odpovědí na to, proč na trh přicházejí byty s nedostatečným osvětlením, je vysoký podíl tzv. investičních bytů. Ty často ani nejsou pronajímány, neboť jejich hodnota každoročně stoupá o vyšší jednotky procent s růstem cen nemovitostí.
Další skupinou jsou lidé využívající byty jen mimo denní hodiny, tedy „na přespání“. Pro ty je komfort osvětlení irelevantní. Současný trh s byty proto nemotivuje stavitele k udržování potřebné kvality bytů.
V bytech podle Kaňky trvale a dlouhodobě tráví čas starobní důchodci, tvořící pětinu populace, a dále matky s dětmi, nemocní, lidé na home office a ti, kdož jsou pracovním procesem vázáni v prostorech bez denního světla, například zaměstnanci obchodů v nákupních centrech a mnoho dalších.
„Takoví lidé by měli mít možnost potkat se s denním světlem alespoň po část dne ve svých bytech. O důležitosti denního světla a slunečního záření hovoří lékaři, psychologové a chronobiologové,“ domnívá se docent Kaňka.
Funkčnost a konsensuální přijetí tohoto evropského standardu je důvodem, proč ČKAIT podporuje konkrétní navrhovanou úpravu novely nového stavebního zákona. Ta do definice obytné místnosti vrací požadavek na přímé osvětlení a přímé větrání. Opak by mohl vést k tomu, že se právními předpisy stanovené požadavky na byty a obytné místnosti vrátí o několik desítek let zpět.
„Existuje celá řada evropských norem a předpisů, které jsou mnohem liberálnější a racionálnější, než stávající české technické předpisy. Tam, kde to dává smysl a vyhovuje to trendům na úrovni projektování a architektury budov, usilujeme o jejich převzetí a adaptaci,“ konstatuje Robert Špalek.
