Chronický zánět je charakteristickým znakem mnoha onemocnění včetně cukrovky, kardiovaskulárních poruch a revmatoidní artritidy. Přestože jím trpí velké procento populace, dosud nebylo zřejmé, jak ovlivňuje vývoj onemocnění. Zánět je totiž proces, který může mít na lidské tělo příznivý i škodlivý vliv.

„Teprve nedávno se zkoumal vliv chronického zánětu na vznik rakoviny. Hlavní otázka byla, jestli je zánět důsledkem, nebo jednou z příčin rozvoje tohoto onemocnění,“ vysvětlil Meritxell Alberich Jorda, vědkyně z hematoonkologického oddělení Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Experiment na myších

Experti teď na myších modelech potvrdili, že chronický zánět hraje při vzniku rakoviny klíčovou roli. Výsledky vědeckého týmu totiž ukázaly, že v kombinaci s dalšími genetickými změnami zánět urychluje progresi rakoviny.

Výzkum trval přibližně čtyři roky, ale badatelé ještě nekončí, jejich práce se totiž dostává do další fáze. Nyní chtějí určit molekulární mechanismus, který je příčinou negativního vlivu chronických zánětů. Tyto objevy jsou zatím v začátcích, ale v budoucnu by mohly otevřít prostor pro zkoumání dalších léčebných strategií.

PSALI JSME:
Čeští vědci udělali významný objev v boji proti leukémii

„V budoucích projektech musíme určit molekulární mechanismus, který stojí za negativním vlivem chronického zánětu na rozvoj rakoviny, a to zejména leukemie,“ uvedla Monika Burocziová, badatelka z Ústavu molekulární genetiky, která výzkum vedla.

Zabiják mladých pacientů

Jiná rozsáhlá studie, kterou nedávno zveřejnil vědecký časopis British Medical Journal (Oncology), zase ukázala, že rakovina se stále častěji objevuje u lidí mladších padesáti let. Za posledních třicet let se počet mladších pacientů zvýšil o téměř 80 procent. Do roku 2030 má nemocných ještě přibývat. Může za to špatná strava, obezita a alkohol.

PSALI JSME:
Zdravotní pojišťovnu změní od ledna desetitisíce lidí. Někteří i proto, že musí

Odborníci z University of Edinburgh ve Skotsku a Zhejiang University School of Medicine v Hangzhou v Číně ve své studii analyzovali data celkem z 204 zemí a zahrnuli do ní 29 typů rakoviny. Zaměřili se na nemocné ve věku 14 až 49 let a prozkoumali časové období mezi roky 1990 a 2019. Zjistili, že celosvětové případy časného nástupu rakoviny vzrostly z 1,82 milionu na 3,26 milionu.

Největší nárůst případů zaznamenali vědci u rakoviny průdušek a prostaty. Nejvyšší míru časného nástupu nemoci pozorovali v Severní Americe, Oceánii a západní Evropě. Znepokojující také je, že se zvýšil rovněž počet úmrtí na rakovinu – od roku 1990 o celých 27 procent. Nejvíce lidí umíralo na rakovinu prsu, pak průdušek, plic, žaludku a střev. Úmrtí na rakovinu byla nejčastější v Oceánii a ve východní Evropě.

PSALI JSME:
Na co nejčastěji umíráme? Pět rizikových faktorů pro zdraví Čechů