Princip významného objevu spočívá v tom, že se expertům podařilo objevit nové mutace v genu PPM1D, které kazí práci „strážců“ lidského genomu, a tím umožňují nádorovým buňkám bujet. Výzkum ukázal, že tuto znalost lze posléze použít i v boji proti leukémii.
Problémové mutace PPM1D se mohou vyskytovat v malém procentu buněk i u zdravých lidí a za normálních okolností nezpůsobují žádné potíže. Problém může nastat, pokud se tato mutovaná forma objeví například v kmenové buňce kostní dřeně, jež je odpovědná za tvorbu krve.
Pokud je člověk nesoucí takovouto mutaci opakovaně vystaven vysokým dávkám rentgenového záření nebo některým formám chemoterapie, které poškozují DNA, pokračují postižené kmenové buňky v dělení a rozvine se leukémie.
„Na našem pracovišti jsme ověřili význam PPM1D pro rozvoj leukémie na myších modelech, ale zcela stejné mutace byly nalezeny i u pacientů trpících některými speciálními typy leukémie,“ vysvětlil Libor Macůrek, vedoucí Oddělení biologie nádorové buňky Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Strážci lidského genomu
Genetickou výbavu buněk chrání řada důmyslných kontrolních mechanismů, které brání hromadění nežádoucích mutací a rozvoji nádorových onemocnění. Jedním z hlavních „strážců“ lidského genomu je právě protein p53, který eliminuje buňky s poškozenou DNA. V nádorových buňkách však bývá funkce p53 často poškozena, a tudíž se mohou nekontrolovatelně dělit.
Díky úzké spolupráci Oddělení biologie nádorové buňky a Oddělení hematoonkologie Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo nalézt nové mutace v genu PPM1D, které potlačují přirozenou funkci proteinu p53. V důsledku těchto mutací mohou v lidském těle přežít i poškozené buňky, které by za normálních okolností „strážci“ genomu zničili.
Výzkum na myších dále prokázal, že funkci p53 proteinu lze v těchto nádorových buňkách obnovit pomocí cílené léčby. „V dalším výzkumu se proto zaměříme na možnost využití proteinu PPM1D jako vhodného terapeutického cíle jak v leukémiích, tak i v dalších typech rakoviny,“ dodal Libor Macůrek.
Podle vědkyně Meritxell Alberich Jordàoivé, vedoucí Oddělení hematoonkologie Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, je aktuální objev výborným příkladem, jak spojení sil a odborných znalostí dvou laboratoří může pomoci v porozumění mechanismů, které jsou příčinou vzniku rakoviny. „Umožňuje nám to přemýšlet o nových a účinných způsobech léčby,“ řekla vědkyně.
Prevence se vyplatí
Další pozitivní „onkologickou“ zprávou je, že se za dvacet let snížila úmrtnost na rakovinu prsu o 31 procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se totiž daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné. Tyto informace zazněly na nedávné tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Ročně je nádor nově diagnostikovaný u přibližně 7,5 tisíce žen, přičemž u 4,5 tisíce z nich je to díky screeningu. Více než 40 procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí. Nejhorší situace je v Praze. Pro srovnání: Každoročně je diagnostikována rakovina prostaty cca sedmi tisícům mužů v Česku.
Za dvacet let od zavedení screeningu se podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky provedlo více než 11,2 milionu vyšetření mamografem, což je speciální typ rentgenu. „U 61 971 žen byl odhalen karcinom prsu, drtivá většina z nich v časných stadiích s velmi úspěšnou léčbou,“ sdělil Májka.
Přestože nových případů je proti roku 2002 asi o 16 procent víc, úmrtí ubývá a Česká republika je podle Májka v úspěšnosti léčby mezi nejlepšími zeměmi Evropy. „Výborné výsledky mamografického screeningu jsou potvrzením jeho smysluplnosti a motivací pro rozšiřování screeningových programů i pro další diagnózy, u kterých je to odborně podložené,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
No vida, naše dobré české ručičky se ve světě neztratí.
Tohle léčení má taky negativní stránku. Prodloužení dožití lidí vede ke stále pozdějšímu odchodu do důchodu. Ve výsledku lékaři „zařídí“ odchod do důchodu v 70 letech. Takže,můj názor je palec dolů…..