Ve většině případů pocházejí zahraniční pracovníci z evropských států včetně Ruska. Zejména u velkých firem pochází 90 procent zahraničních pracovníků ze zemí Evropské unie. Zbytek tvoří obyvatelé Asie, Afriky a arabských zemí. Spíše výjimky představují občané, USA, Kanady, nebo Latinské Ameriky.
„Malé firmy pak zaměstnávají výhradně pracovníky z Evropy nebo Asie, z jiných oblastí vůbec,“ upozorňuje na jedno ze zjištění průzkumu Tomáš Pacovský, managing partner PKF Apogeo. Malé společnosti podle něj využívají zahraniční pracovníky obecně méně často, u těch s počtem zaměstnanců pod 50 je to pouze okolo 21 procent.
„V případě středně velkých firem již využívá zahraniční pracovníky 57 procent, v případě velkých firem 60 procent,“ upřesňuje Pacovský. Ačkoli jsou dle výzkumu cizinci nejčastěji zaměstnáváni na dělnických a jiných méně kvalifikovaných pozicích (69 %), řada firem zaměstnává zahraniční pracovníky také na pozicích specialistů a vedoucích pracovníků (souhrnně 53 % firem, pozn. red.).
Jazyková bariéra je podle dalšího z partnerů PKF Apogea, Pavla Postla, uváděna jako jeden z hlavních důvodů, proč firmy zahraniční pracovníky nevyužívají více. Minimálně základní znalost češtiny očekává 37 procent firem, okolo 18 procent požaduje dobrou znalost. Pouze dobrá znalost angličtiny, případně jiného světového jazyka s ohledem na charakter firmy, postačuje pětině dotazovaných firem.
„Hlavně malé firmy jako další bariéry uvádějí chybějící kvalifikaci a složitou administrativu spojenou s příchodem zahraničních pracovníků. Středně velké firmy pak chtějí významně častěji přispívat k rozvoji pracovních míst ve svém regionu, podle našeho výzkumu je jich 54 procent,“ doplňuje Postl.
Enormní administrativní zatížení zaměstnavatele spojené se zaměstnáváním zahraničních pracovníků explicitně uvedlo jako překážku více než 22 procent firem. Prostor pro zjednodušení by se tak jistě našel jak v procesu uznávání dokladů o vzdělání a odborné praxi, tak v procesu získání zaměstnanecké karty.
V otázce řešení nedostatku pracovní síly ve vazbě na legislativní změny a podporu ze strany vlády pak pětina firem explicitně označila jako vítanou podporu pracovní migrace a omezení byrokracie k získání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. Plán vlády přivést 20 000 zahraničních pracovníků je však podle některých ekonomů nedostačující.
„Potřebný počet je minimálně 400 tisíc a ideálně půl milionu,“ sdělil v této souvislosti naší redakci hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Podle aktuální statistiky Úřadu práce ČR potřebuje tuzemský pracovní trh minimálně 43 tisíce dalších pracovníků k vyrovnání nabídky s poptávkou. V ideálním scénáři by pak počet pracovníků měl počet volných míst převyšovat.
Tady se někdo úplně zbláznil! ANO,navezeme si sem půl milionu pracovníků třeba z Mongolska a co potom? Automobilky budou končit(elektrické krámy nikdo nechce),těžký průmysl bude končit nebo se stěhovat(drahé energie jsou pro průmysl smrt),pokračující robotizace bude ubírat pracovní místa.Asi ty mongolce nacpeme místo zdravotních sester a pečovat o seniory v domovech důchodců 🙂