Čínský model orientovaný na vývoz, který je po desetiletí náročný na pracovní sílu a energii, těžil z globalizace. Od ekonomických reforem a otevření v 80. letech 20. století se Čína stále více integruje do světové ekonomiky. Podíl vývozu na hrubém domácím produktu (HDP) vzrostl z pěti procent v roce 1980 na 36 procent v roce 2006.
Světový obchod se po velké finanční krizi propadl na 26,5 procenta HDP a poté se pohyboval mezi 27 a 30 procenty, s výjimkou krátkého poklesu během pandemie covid-19. Podíl čínského zahraničního obchodu na HDP však postupně klesal na přibližně 20 procent, což je hluboko pod celosvětovou úrovní.
Čína se snaží hrát větší roli v mnohostranných hospodářských institucích převládajícího mezinárodního hospodářského řádu, který po druhé světové válce zavedly Spojené státy.
Čína prosazuje své úředníky do vysokých funkcí v těchto institucích, například na pozici náměstka generálního ředitele WTO (Světová obchodní organizace, pozn. red.), a aktivně usiluje o její reformu, aby zajistila, že její hlas bude vyslyšen a její zájmy budou zohledněny.
Čína uznává hegemonistický mezinárodní hospodářský a finanční řád vytvořený a definovaný USA a od 80. let 20. století se při svém úsilí o hospodářský rozvoj pohybuje převážně v jeho rámci. S rostoucí národní silou a sílící strategickou soutěží s USA se Čína snaží vytlačit americký řád, ne však zcela, ale selektivně a regionálně.
Je to podobná strategie jako v asijské deskové hře Go, kde vítězství neznamená vyřazení soupeřových figur, ale umístění svých figur na vhodné křižovatky, abyste si zajistili více sfér vlivu.
Čína investuje do vztahů s vybranými zeměmi v klíčových geopolitických regionech s cílem kontrolovat klíčové zdroje, otupit americký vliv a posílit vliv vlastní Číny. Zatímco Čína nadále přijímá globalizaci a výhody, které přináší, snaží se globalizovaný řád posílit ve svůj prospěch další vrstvou vytváření bloků a aliancí.
Aby si Čína pojistila své postavení a dosáhla strategicky výhodných pozic, aktivně usiluje o uzavření dvoustranných dohod a regionálních ekosystémů, aby si zajistila přístup na trhy pro své výrobky, a co je důležitější, dodávky klíčových zdrojů, které jsou pro čínské hospodářství životně důležité, a také o rozšíření své sféry vlivu z hlediska národní bezpečnosti.
V roce 2013 Čína zahájila iniciativu Pásmo a cesta, stejně jako na Čínu zaměřenou Asijskou banku pro investice do infrastruktury a Novou rozvojovou banku. Od roku 2015 urychlila podpis řady dvoustranných a regionálních dohod o volném obchodu.
Čína se také aktivně snaží podepsat dvoustranné dohody o měnových swapech, aby prosadila používání renminbi (RMB) ve svých zahraničních obchodech, a snížila tak svou vlastní závislost na americkém dolaru i závislost svých obchodních partnerů na dolaru.
Mezitím USA v rámci strategické soutěže s Čínou roztříštily globalizovaný řád, který vytvořily, aby Číně znemožnily přístup k některým vyspělým technologiím, investicím, kapitálu a trhům a aby čelily vyšším clům a dalším obchodním překážkám.
Poté, co čínský prezident Si Ťin-pching kvůli pandemii více než dva roky nevycestoval do zahraničí, navštívil v září 2022 středoasijské země Kazachstán a Uzbekistán, v prosinci 2022 Saúdskou Arábii a v březnu 2023 Rusko a v únoru 2023 přijal návštěvu íránského prezidenta.
Během Siovy návštěvy uzavřely Čína a Saúdská Arábie velké množství obchodních, investičních, technologických a infrastrukturních dohod. Si také vyzývá Saúdskou Arábii, aby při vypořádání obchodů s ropou akceptovala renminbi.
Čína také nedávno zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Čína buduje vazby na Blízký východ, aby si zajistila dodávky ropy, a tím mírně oslabuje americkou moc v tradiční sféře vlivu.
Střední Asie je klíčová pro čínskou iniciativu Pásmo a cesta a je důležitým zdrojem ropy a zemního plynu. Tento vnitrozemský region byl dříve ve sféře vlivu Ruska a většina jeho plynovodů stále vede do Ruska. Zatímco Rusko je zaneprázdněno válkou a strategicky potřebuje Čínu, ta rozšiřuje svou ekonomickou moc ve Střední Asii.
Přestože Čína v posledních desetiletích přijala globalizaci, pevně drží svou měnu, kapitálový účet a bankovní systém. Čína má přísnou kontrolu nad přeshraničním pohybem kapitálu a měnu vázanou na koš měn hlavních partnerů. V jeho bankovním sektoru převažují banky ve většinovém vlastnictví státu.
Čína chrání svůj finanční systém před vnějšími finančními šoky a využívá své banky k poskytování finančních prostředků podnikovému sektoru a místním vládám na financování hospodářského růstu a politických iniciativ.
Zatímco potíže amerických regionálních bank a sága švýcarských bank se podepsaly na cenách akcií amerických a evropských bank, kótované banky v Číně jsou postiženy méně, protože jsou od těchto otřesů relativně izolovány.
Nicméně čínské banky mají svůj jedinečný problém, neboť musí dbát pokynů Čínské lidové banky, aby poskytovaly úvěry v souladu s politickými iniciativami Pekingu. Čínské banky se často v daném okamžiku nacházejí v jiné fázi úvěrového cyklu než zbytek světa a jejich provozní prostředí je mimo globální finanční systém.
V březnu 2023 Čína oznámila zřízení nových aparátů přímo podřízených Komunistické straně Číny, které mají od vlády převzít rozhodování o politice a dohled nad finančním sektorem, což je krok k centralizaci a posílení ideologického vlivu na finanční sektor.
V rámci snahy o technologickou soběstačnost v situaci, kdy USA omezují přístup k vyspělým technologiím, zřizuje Čína ústřední komisi pro vědu a technologie při Komunistické straně Číny, která má mobilizovat celostátní zdroje a úsilí mnoha vládních subjektů s cílem podpořit technologické inovace a vědecké objevy.
Data, která jsou často označována za novou ropu pro informační ekonomiku, jsou klíčovým strategickým aktivem, které se Čína snaží izolovat od zbytku světa. Čína také zakazuje svým obyvatelům přístup na řadu zahraničních webových stránek.
Vzhledem k tomu, že Čína v poslední době pokročila v zajišťování výstavby infrastruktury pro Saúdskou Arábii a potenciálně i pro další země Perského zálivu bohaté na zdroje a středoasijské země, může být vhodné sledovat některé přední společnosti v oblasti infrastruktury, jako jsou China State Construction, Nari Technology a China Energy Engineering.
Další inspiraci mohou investoři najít v tematickém koši akcií Čínský spotřebitelský a technologický sektor a v tematickém koši akcií Malí čínští giganti, kde jsou uvedeny společnosti, které jsou vystaveny růstu domácí spotřeby a technologií v Číně.
Autor je manažer tržních strategií Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
