Vyplývá to z průzkumu analytického ústavu STEM, jehož závěry mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Ukázaly také to, že z více než tisícovky dotázaných zhruba polovina zastává názor, že cizinci berou našim lidem práci.
„Cizinci pracující v Česku stále vyvolávají mezi českou veřejností pocit ohrožení, přestože se míra nezaměstnanosti pohybuje stále na relativně nízké úrovni,“ konstatovala Kateřina Duspivová, senior analytička STEM.
„Zároveň si neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce,“ dodala Duspivová. Názory na práci cizinců jsou podle ní v posledních letech víceméně stabilní, neprohlubují se negativní názory.
Souvislost s ekonomickou situací
Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím své výzkumné série TRENDY. Hlubší pohled na data naznačuje, že česká veřejnost není v postojích k zaměstnávání cizinců jednotná.
Polovina (49 %) osob vnímá cizince na českém trhu práce jako ohrožení, ale na druhou stranu si 54 procent osob uvědomuje, že zaměstnávání cizinců může být řešením nedostatku pracovní síly ve vybraných profesích.
Dlouhodobý pohled na názor české veřejnosti k zaměstnávání cizinců ukazuje, že nejvíce odmítaví byli Češi při globální ekonomické krizi, která odstartovala v roce 2008. Tehdy přesně tři čtvrtiny lidí zastávaly v nejhorších letech krize názor, že cizinci připravují české obyvatele o práci.
Podle analytiků STEM to ukazuje, že názor české veřejnosti na zaměstnávání cizinců se do značné míry odvíjí od momentálního stavu tuzemské ekonomiky. Na začátku letošního roku, od kdy se zvyšuje nezaměstnanost, se opět objevují mírně se zhoršující tendence.
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání lidí ze zahraničí ovlivňuje rovněž počet cizinců v Česku. Pokud jich přibývá, zmírňuje se postoj české veřejnosti k jejich zaměstnávání.
„Roli může v tomto ohledu hrát i osobní zkušenost mnoha Čechů a Češek, kteří se potýkají s nedostatkem pracovníků ve vybraných profesích – ať už v pozici zaměstnavatelů, nebo zaměstnanců,“ konstatoval STEM.
Dodal, že obecné postoje k zaměstnávání cizinců jsou často formované spíše individuální zkušeností a osobními pocity než širší ekonomickou realitou. Většina cizinců v České republice totiž vykonává méně kvalifikované práce, které jsou spojeny i s nižší úrovní odměňování.
„Zatímco průměrný zaměstnanec české národnosti pobíral v prvním pololetí 2024 průměrnou mzdu ve výši 48 tisíc korun, průměrný Ukrajinec dostával měsíční mzdu ve výši 35 tisíc,“ sdělil výzkumný ústav.
Cizinci pracující v České republice zároveň odpracují měsíčně v průměru více hodin než průměrný český zaměstnanec. Lednové výsledky průzkumu veřejného mínění také ukázaly rozdíly v tom, jak cizince vnímají různé sociologické skupiny.
„Větší míra pocitu ohrožení je dlouhodobě indikována zejména u osob s nižším vzděláním, což může do velké míry souviset i s jejich méně výhodným postavením na trhu práce a nižší informovaností o aktuálních potřebách trhu práce,“ uvedl STEM.
Většina chce zůstat v Česku
Naproti tomu obavy vysokoškolsky vzdělaných osob ze zaměstnávání cizinců jsou obecně nižší, přestože i je ohrožuje například konkurence pracovní síly zejména ze Slovenska. „Právě Slováci totiž zastávají více kvalifikované pozice, čemuž odpovídá i průměrná úroveň jejich odměňování,“ sdělil STEM.
Průměrný Slovák pracující v České republice si totiž v prvním pololetí 2024 vydělal měsíčně 59 tisíc korun, zatímco průměrný Čech o 11 tisíc méně.
„Oproti předchozím letům pozorujeme změnu v postojích mladých lidí do 30 let. Zatímco v roce 2023 byli ve svých postojích k zaměstnávání cizinců vstřícnější než starší lidé, v lednu 2025 jsou jejich postoje srovnatelné se staršími věkovými skupinami v produktivním věku,“ konstatoval STEM.
Jiný průzkum s názvem Hlas Ukrajinců, což je dlouhodobý společný projekt Sociologického ústavu a agentury PAQ Research, zase podle aktuálních výsledků ukázal, že zpět na Ukrajinu se chce vrátit stále menší skupina uprchlíků. V Česku, případně v jiné zemi, by chtěly zůstat až tři čtvrtiny z nich.
„V čase postupně sílí vůle zůstat v zahraničí (v ČR nebo v jiné zemi), což vzhledem k délce konfliktu, u kterého nejsou indicie o jeho konci, není překvapivé,“ stojí v průzkumu. V červnu 2022, pár měsíců po ruské invazi, byl poměr mezi těmi, kteří chtěli zůstat v cizině a kteří se chtěli vrátit, zhruba 50:50.
Ti, kteří se i nyní chtějí vrátit, zároveň nemají podle výzkumu přesně naplánováno, kdy to bude. „Svědčí to o nejistotě, která za odpověďmi na tuto otázku je,“ uvedli autoři průzkumu. Ti, kteří deklarovali, že se na Ukrajinu neplánují vrátit, chtějí především zůstat v Česku.
Ano je to tak. Češi sedí na pracaku a ukáčka dělají