„Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Dominik Kohut, analytik poradenské společnosti PwC.
„S ohledem na mírně se zvyšující inflaci a rostoucí mzdy se to zdá být správným krokem a nijak to nevylučuje, že se centrální banka může k dalšímu uvolňování měnové politiky za pár měsíců vrátit. Obecně ale lze říci, že jsme již relativně blízko k zastavení rozvolňování, neboť se blížíme ke zdravé dlouhodobé úrokové míře mezi třemi a čtyřmi procenty,“ řekl Kohut.
Podle Davida Eima, místopředsedy představenstva společnosti Gepard Finance, si „bankovní rada řekla osmkrát a dost“ a ukončila nepřetržitou sérii postupného snižování úrokových sazeb: „Během jednoho roku postupně snížila čtrnáctidenní repo sazbu ze sedmi procent na současná čtyři a tam pro tuto chvíli cesta končí. Touto hodnotou můžeme rok 2024 z pohledu ČNB prohlásit za ukončený.“
Podle Jaromíra Gece, ekonoma Komerční banky, z dat v proinflačním směru oproti listopadové prognóze ČNB překvapily hlavně mzdy. „Ty ve třetím čtvrtletí rostly meziročně o sedm procent, zatímco centrální banka předpokládala 6,1 procent. Samotná inflace zhruba odpovídala očekáváním,“ informoval redakci faei.cz Gec.
/
„Především s ohledem na v posledních měsících volatilní ceny potravin a zvýšenou dynamiku cen služeb však nelze vyloučit, že v prosinci inflace meziročně vzroste nad tři procenta a dočasně tak opustí toleranční pásmo inflačního cíle. Toto riziko mohlo v očích současné bankovní rady podporovat ponechání úrokových sazeb beze změny,“ vyslovil domněnku ekonom KB.
„Dosud byla ČNB jedinou centrální bankou ve středoevropském regionu, jež letos snižovala úrokové sazby na každém svém měnovém zasedání, možnost prosincové pauzy ale byla ze strany bankovní rady naznačována,“ připomněl ve svém vyjádření pro faei.cz Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
„Domnívám se však, že jde jen o pauzu v sérii snižování úroků, a že cyklus bude obnoven hned na prvním měnovém zasedání v roce 2025, jež by tradičně mělo připadnout na počátek února. Očekáváme, že v roce 2025 bude ČNB snižovat úroky tempem jedno snížení o čtvrt procentního bodu v příslušném kalendářním čtvrtletí,“ uvedl Jáč.
Snižování úroků v roce 2025 bude podle jeho názoru nejspíše spojeno vždy s prezentováním nové ekonomické prognózy z dílny centrální banky. „Snížení repo sazby o čtvrt procentního bodu ze stávajících čtyř procent bychom se tak mohli dočkat hned na prvním měnovém zasedání v novém roce, jež by mělo tradičně připadnout na počátek února,“ doplnil Radomír Jáč.
„Zveřejnění předběžné lednové inflace je, stejně jako příští měnověpolitické jednání centrální banky, naplánováno na 6. února,“ upřesnil Jaromír Gec z Komerční banky. „V příštím roce proto očekáváme obnovení cyklu snižování úrokových sazeb tempem 25 bazických bodů na zasedání. Terminálních tří procent by tak repo sazba mohla dosáhnout v červnu,“ dodal.
Prostor pro pokles úroků ČNB v příštím roce by se měl podle Radomíra Jáče z Generali Investments CEE vytvořit díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle. „Meziroční inflace klesne dle našeho názoru přechodně i pod dvouprocentní úroveň,“ řekl a upozornil na politiku Evropské centrální banky, jejíž depozitní sazba by mohla do léta klesnout mírně pod dvě procenta.
„Naše aktuální prognóza sazeb ČNB předpokládá, že bankovní rada v příštím roce bude mít poměrně omezený prostor k dalšímu snižování sazeb, které bude pozvolné a zastaví se na úrovni 3,50 procenta nejpozději ve druhém kvartále,“ sdělil redakci faei.cz Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank. Mezi hlavní proinflační rizika řadí vývoj cen v oblasti služeb, cen potravin i pokračující růst reálných mezd.
Mikušek uvedl, že česká koruna ihned po zveřejnění rozhodnutí mírně posilovala a dostávala se zpět pod úroveň 25,10 EUR/CZK a ve stejném směru se pohybovala i vůči americkému dolaru. „Očekáváme, že aktuálně potvrzené pomalejší uvolňování měnové politiky ČNB bude jedním z hlavních faktorů, které budou relativní pozici koruny, zejména vůči euru, v příštím roce podporovat,“ řekl.
Šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec ve svém komentáři pro faei.cz připomněl, že centrální bankéři od loňského prosince snížili základní úrokové sazby už o 2,75 procentního bodu. „Hypotéky ale tak rychle nezlevňují. Základní úrokové sazby centrální bankéři snižují čtyřikrát rychleji, než klesají sazby hypoteční,“ řekl Korec.
Hypoteční trh podle něj výrazně ovlivňuje trh realitní a dostupnost vlastního bydlení. „Polovina nových bytů se v Praze prodá klientům financujícím koupi prostřednictvím hypotéky. Vývoj hypotečních sazeb proto výrazně ovlivňuje dostupnost bydlení. Změnu trendu na hypotečním trhu ale neočekávám ani v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl šéf Ekospolu.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, v této souvislosti připomněl, že „je třeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích“. „Jinými slovy: Snižování úroků ČNB se v české ekonomice začne naplno projevovat až v prvním čtvrtletí 2025.“
Česká národní banka aktuálně očekává průměrnou inflaci v příštím roce ve výši 2,6 procenta, tedy o 0,6 procentního bodu více než ve své srpnové prognóze. „V příštím roce mohou proinflačně působit i případné celní války skrze vyšší ceny importu, jakož i slabší než očekávaný směnný kurz koruny, který bude čelit výzvám zejména ze strany amerického dolaru,“ uzavřel analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.
