Obavy podle bankovní rady nadále vzbuzuje především napjatý trh práce. Dlouhodobý nedostatek pracovních sil se podle centrálních bankéřů může projevit ve vyšší setrvačnosti rychlého mzdového růstu, k čemuž přispěje i postupná kompenzace současného výrazného poklesu reálných mezd. V důsledku toho by tak jádrová inflace mohla zůstat zvýšená po delší dobu.
Náznaky o dalším vývoji mezd podle bankovní rady přinesou mzdová vyjednávání pro příští rok, která však začnou až na podzim. Ve vztahu k trhu práce bankovní rada diskutovala také vysoké marže podniků.
Podle některých členů zde stále existuje riziko, že by firmy mohly zvýšené (mzdové) náklady přenášet na konečné spotřebitele, tak jak činily dosud. Otázkou v tomto ohledu však zůstává, zdali jim to nyní úroveň poptávky dovolí.
Některá vyjádření ukazují na to, že bankovní rada by mohla odhlížet od vlivu levnějších energií na inflaci. V rámci celého záznamu je patrný důraz na vývoj jádrové složky inflace, tedy té, která je úzce navázána na cenové tlaky přímo vyplývající z české ekonomiky.
Samotné dezinflační vlivy plynoucí z uvolňování dodavatelských řetězců a levnějších energií, ač mají pozitivní dopad na spotřebitele a firmy, totiž podle bankovní rady nezajistí dlouhodobý návrat inflace na dvouprocentní cíl ČNB.
Na zasedání rezonovala také prognóza jádrové inflace, která v příštím roce podle centrální banky bude v průměru činit 3,5 procenta, a zůstane tedy nad dvouprocentním cílem. Ve vztahu k tomu centrální bankéři zmiňují nejistotu ohledně míry tradičního lednového přecenění.
Informaci o jeho skutečné výši však bankovní rada bude mít k dispozici až po únorovém zasedání, tedy ve chvíli, kdy bude zveřejněna inflace za leden. Zmíněn byl také kurz koruny, zejména pak ve vztahu k tomu, že i nedávné malé náznaky budoucího snižování úrokových sazeb podle bankovní rady vedly k jeho oslabení.
Jako proinflační riziko bankovní rada uvádí také fiskální politiku nebo nemovitostní trh. Proinflační charakter fiskální politiky podle bankovní rady přetrvá i přes ohlášenou fiskální konsolidaci, neboť plánované strukturální schodky jsou stále vysoké.
Rizikem ve směru vyšší inflace jsou podle některých centrálních bankéřů i blížící se parlamentní volby či možnost toho, že červnová mimořádná valorizace důchodů bude muset být na základě rozhodnutí Ústavního soudu nakonec vyplacena v plné výši.
Ve vztahu k trhu nemovitostí bylo zmíněno nedávné oživení poptávky po nich, a to i přes nadále vysoké náklady financování. Výraznější snížení sazeb hypotéčních úvěru by tak podle centrálních bankéřů mohlo být spojeno s rizikem obnovení rychlého růstu cen nemovitostí.
V rámci bankovní rady panuje shoda na tom, že „jedině delší setrvání úrokových sazeb na stávající úrovni může zajistit pokračování dezinflace a udržitelný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli“.
Důležité je také konstatování, že „Vzhledem k proinflační celkové bilanci rizik se proto bankovní rada jednomyslně vymezila vůči základnímu scénáři prognózy, který předpokládá pokles úrokových sazeb již ve třetím čtvrtletí letošního roku“.
Z toho vyjádření se zdá, že možnost snížení sazeb již na zářijovém zasedání je velmi malá. Členové bankovní rady se shodovali v tom, že riziko příliš přísné měnové politiky je zřetelně nižší než riziko nedostatečně přísné měnové politiky ve smyslu jejího předčasného uvolnění.
Centrální bankéři se obávají také signalizačního charakteru prvního snížení úrokových sazeb, které by podle nich mohlo vyvolat přehnaná očekávání ohledně uvolňování měnové politiky.
Vůči tržnímu očekávání jestřábí vyznění čerstvě zveřejněného zápisu z posledního zasedání ČNB je podle našeho hodnocení v souladu s naší prognózou. Ta očekává stabilitu repo sazby na současných sedmi procentech až do konce letošního roku a její první snížení v únoru příštího roku o 50 bazických bodů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
