ČNB: Vláda už příští rok stáhne deficit pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura

Analýza
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun.
Premiér Petr Fiala tento týden v televizi zopakoval, že je pro něj nepředstavitelné vykazovat třísetmiliardové a vyšší rozpočtové schodky. Ilustrační foto: PDM-owner, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=116166862

Jenže sama ČNB ve své tento týden zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura.

Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

O tom, že tuzemské veřejné finance nikdy nebyly v rozvratu, svědčí, že žádná ze světově významných ratingových agentur Česku své hodnocení – rating – dosud ani o stupínek nezhoršila. Podle agentury Fitch má jen pět z dvaceti zemí eurozóny lepší rating než Česko. Jde o Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko a Finsko.

Navíc, pokud se vládě podaří stlačit schodek veřejných pod uvedenou úroveň tří procent hrubého domácího produktu (HDP), nutně otupí kritika centrální banky, že kabinet může za inflaci. Přitom ČNB pro příští rok prognózuje dle své zmíněné aktuální zprávy schodek pouze ve výši 2,5 procenta.

PSALI JSME:
Guvernér ČNB viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu

Jak je možné, že se vládě podle všeho podaří stabilizovat veřejně finance, když se rekordně rychle zadlužuje? Připomeňme, že za čtyři měsíce letoška vytvořila reálně, po očištění o inflaci, schodek jako v souhrnu kabinety vládnoucí v letech 1993 až 2001. Tedy obě Klausovy, Tošovského a z velké části i Zemanova vláda.

Pravda, nynější vláda se v nominálním vyjádření rekordně rychle zadlužuje. Reálně pak zhruba 25krát rychleji než vlády 90. let a přelomu milénia. Maastrichtské kritérium pro přijetí eura spočívající v dosažení maximálně tříprocentní úrovně schodku veřejných financí v poměru k HDP ovšem už příští rok nejspíše vážně splní. Z důvodu rapidní inflace.

Premiér Petr Fiala tento týden v televizi zopakoval, že je pro něj nepředstavitelné vykazovat třísetmiliardové a vyšší rozpočtové schodky. Pokud v příštích dvou letech vláda skutečně dosáhne toho, že její schodek bude třeba jen několik desítek miliard pod úrovní 300 miliard, což je poměrně realistické, deficit veřejných financí bude nižší, než by odpovídalo úrovni tří procent HDP.

PSALI JSME:
Hospodaření státu s novým rekordem

To proto, že ukazatel HDP mocně přifukuje právě rapidní inflace. A deficit ve vztahu k HDP je samozřejmě poměrový ukazatel. Čím vyšší je tedy jmenovatel, v tomto případě tedy inflačně nafukovaná hodnota HDP, tím nižší je při daném deficitu, tedy čitateli, hodnota celého poměrového ukazatele.

Snížení schodku pod tříprocentní úroveň tedy opravdu bude klíčovým volebním trumfem stran současné vládní pětikoalice. Budou říkat, že splnily svůj „vlajkový“ slib. A budou mít pravdu. Co je ovšem podstatou? Rapidní inflace totiž představuje nejen velké zdražování, ale současně také velký přesun bohatství.

Od střadatelů a bezdlužných k dlužníkům. A největším dlužníkem je vláda. Jinými slovy, běžní lidé, zejména právě střadatelé, vlastně vládě pomáhají už nyní splácet její dluh právě prostřednictvím vysoké inflace čili inflační daně, které čelí. Aniž by si uvědomovali, že vládě pomáhají její dluh splácet, třeba v podobě vyšších účtů za elektřinu nebo dražších vajec.

PSALI JSME:
Záhada drahých vajec objasněna. Obchodní řetězce si „mastí kapsu“

Z politického hlediska je na této inflační dani zvláště půvabné to, že se z jejího uvalení vláda může zcela vyvinit, i když to z uvedených kritických slov guvernéra ČNB na její adresu tak nevypadá. Může se v očích podstatné části veřejnosti zcela vyvinit, přestože jí tato inflační daň výrazně pomáhá spravit veřejné finance.

A navíc z příslušné inflace, vlastního důvodu navýšení inflační daně, může ještě třeba obvinit své politické oponenty. Podstatná část veřejnosti totiž snadno uvěří tomu, že za inflaci může někdo jiný než vláda.

Ta navíc bude deklarovat svůj triumfální úspěch, až příští rok stlačí deficit pod zmíněnou úroveň maastrichtského kritéria. Tím si získá třeba i rozhodující část médií. Stihne to do voleb, které jí to může zásadně pomoci opět vyhrát.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co musí Česko udělat, pokud chce mít euro před rokem 2030

Zavřít reklamu ×
  1. Rozumní , nezkorumpovaní občané ČR nechtějí přijímnat EURO, protože je to ztráta naší finanční suverenity a EURO je propadák, původně zavedený k tomu aby se málo produktivní jih mohl přiživit na Německu a nebylo to vidět na mezibankovních transferech. Jenže Tvrdá regulace, kterou prosadili Němci tomu zabránila takže slabý jih jde pod vodu a s ním i EURO jako měna nezastavitelných vládních deficitů. Pane Fialo dejte si, prosím, studený obklad na hlavu snad to pomůže.

  2. přesně tak. Nechceme Euro, chceme si zachovat naši korunu, už nám toho moc nezbylo. A stím jak vláda ukazuje že matematika je pro ni hodně vzdálené téma, se za chvíli přiblížíme Řecku.

  3. Euro by bylo katastrofa pro už tak ožebračené občany…Opět by vše podražilo. To máme už tak ceny nejvyšší v Evropě. Kam chtějí ještě vládci „pětidemolice“ ještě zajít?

  4. S eurem jdi k šípku Fialo a to tvoje stáhnutí deficitu, znamená sebrat peníze lidem.Neslyšela jsem jediný návrh na zrušení neopotřebnÿch ministerstev a úřadů …a že by se jích našlo.

  5. Je největši hloupost mít korunu která nikoho ve světě nezajímá a přitom statní dluh splácet eurem !!!!

  6. Opravdu? Tak s tak velkou inflaci, snížení reálních příjmu, větší části občanu. Zdražení všeho. A do toho euro ?

Napsat komentář: Vladimír Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.