Analytik ČSOB Dominik Rusinko připomněl, že pro mírné snížení základní sazby hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. „Rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu, která se minimálně při pohledu na trajektorii sazeb nese v jestřábím duchu – se základním scénářem je konzistentní jen mírný pokles úrokových sazeb ke konci roku na úroveň 4,4 procenta,“ uvedl pro faei.cz Rusinko.
Dodal, že aktualizovaná prognóza podle očekávání lehce přepsala výhled na růst hrubého domácího produktu (HDP) směrem dolů pro tento rok z 1,4 na 1,2 procenta, v roce 2025 pak z 2,7 na 2,8 procenta. „Inflační výhled centrální banka zásadněji nezměnila a nadále očekává v příštím roce průměrnou inflaci na dvouprocentním cíli,“ řekl Rusinko, podle něhož by se kurz koruny měl nadále pohybovat mírně nad 25 korunami za euro.
„Doprovodná komunikace a zejména tisková konference Aleše Michla se nesly ve velmi opatrném duchu. Slovy guvernéra Michla šlo dnes o tzv. jestřábí snížení sazeb, které akcentuje obezřetnost při kalibraci měnové politiky. To by mělo platit i do budoucna,“ sdělil Rusinko.
„Shrnuto, podtrženo, ČNB sice snížila sazby, ale zahrála na jestřábí strunu. Vzhledem příznivému inflačnímu výhledu a zejména slabému výkonu české ekonomiky předpokládáme, že ČNB bude dále snižovat sazby o 25 bazických bodů a na konci roku se repo sazba dostane na 3,75 procenta. Překvapivě ostrá jestřábí rétorika centrální banky je však rizikem ve směru pozvolnějšího poklesu sazeb a možné taktické pauzy na konci letošního roku,“ uvedl pro faei.cz Dominik Rusinko z ČSOB.
Rozumíme proinflačnímu riziku
Také podle hlavního analytika Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka se zmíněné tempo snižování úrokových sazeb dalo očekávat. Rozumíme rizikům proinflačních faktorů spojeným například s vývojem kurzu koruny či některých cenově volatilních složek spotřeby,“ uvedl Čížek pro faei.cz.
„Na druhou stranu vidíme v naší ekonomice velmi slabý ekonomický růst spojený s nízkými investicemi či zakázkami a dynamikou v průmyslu. Právě výkon a indikátory dalšího vývoje naší ekonomiky dle nás dávaly dostatečný prostor ČNB pro větší uvolnění měnové politiky, tedy ke snížení sazeb,“ dodal Čížek.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, mimo jiné zdůraznil, že letošní růst HDP bude možní ještě nižší, než předpokládá ČNB, což pak může mít i vliv na úrokové sazby. „Z našeho pohledu v důsledku slabšího než očekávaného růstu HDP vykázaného za letošní druhé čtvrtletí hrozí, že celoroční růst české ekonomiky dosáhne v letos zhruba jen jedno procento a spíše může být ještě o něco nižší,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Jako významný signál hodnotí snahu o stabilizaci inflace na dvouprocentním cíli. „Výhled úrokových sazeb, prezentovaný v čerstvé prognóze ČNB, je opatrný. Na první pohled naznačuje, že ve zbytku letošního roku možná uvidíme již pouze jedno snížení úroků, o čtvrt procentního bodu, a to až v letošním závěrečném čtvrtletí,“ sdělil Jáč.
Dodal, že v roce 2025 by měl pokračovat pozvolný pokles úroků ČNB, repo sazba by se měla nicméně i koncem roku 2025 držet mírně nad úrovní tří procent.
„Pokud vezmeme výhled inflace v české ekonomice a předpokládaný vývoj úroků velkých centrálních bank (Fed, ECB), tak z mého pohledu existuje prostor pro v zásadě kontinuální snižování úroků ve zbytku letošního roku vždy o čtvrt procentního bodu na každém ze tří zbývajících měnových zasedání bankovní rady ČNB, jež pro letošní rok připadají,“ dodal Radomír Jáč.
Posílení české koruny
Ekonom Komerční banky Jaromír Gec pro faei.cz uvedl, že díky „jestřábímu vyznění“ zasedání ČNB posílila koruna o 0,2 procenta. Kurzu koruny se ve vyjádření pro faei.cz všímá rovněž Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „Česká národní banka zpomaluje tempo snižování úrokových sazeb, obává se příliš slabé koruny, jež by mohla být proinflační,“ poznamenal Kovanda.
Bankovní rada ČNB se podle něj zjevně obává, že další nadstandardní snížení sazby by mohlo zvýraznit inflační tlaky, zejména skrze vzniklý tlak na další oslabování koruny.
„Koruna letos vůči euru oslabila o 2,75 procenta a momentálně je blízko svých letošních minim vůči němu. Zároveň bankovní rada ČNB vnímá, že tuze vysoké sazby by v tuto chvíli mohly ekonomice škodit, například v průmyslu a jeho financování, takže přistupuje k řešení v duchu ‚zlaté střední cesty‘, které analytici obecně očekávali,“ uvedl Kovanda.
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka nižší úrokové sazby budou akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce. „Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům zas umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech,“ uvedl Křeček pro faei.cz.
„Nižší úrokové sazby v ekonomice by měly zlepšit podmínky při poskytování úvěrů. Toho mohou využít firmy, které se dnes potýkají s vysokými úrokovými náklady. Ve svém důsledku by to mělo snížit obavy firem z rozjíždění nových projektů, což podpoří investiční aktivitu,“ konstatoval Křeček.
Snižování úrokových sazeb se podle Křečka bude postupně přenášet i na spotřebitelské úvěry. „To v kombinaci s poklesem úročení na spořících účtech a termínovaných vkladech může podpořit spotřebu domácností. Rovněž vznikne tlak na další snižování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech. To by mělo navýšit poptávku po hypotékách, což se ve svém důsledku odrazí v růstu cen nemovitostí,“ upozornil Štěpán Křeček.