Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČZ a Masarykovy univerzity v Brně kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na přelomu let 2020 a 2021, kdy se obecně protiepidemiologická opatření dodržovala více než dnes.
V této době nebyla ještě k dispozici vakcína a lidé byli více opatrní, než v současné době. Především ale platil lockdown, otevřené byly jen nejnutnější provozovny – například obchody s potravinami – a spousta lidí prakticky nikam nechodila.
„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ řekl vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.
Dodržování opatření pomáhá
„Ve veřejných prostorách se virus SARS-CoV-2 nevyskytoval v případě, že se dodržovala platná doporučení – především respirátory a mytí nebo dezinfekce rukou. Naopak na covidové jednotce v nemocnici, kde pacienti respirátory samozřejmě nenosí a kde je větší kumulace pozitivních osob v menším prostoru, byl virus hojný,“ okomentoval výsledky studie Šerý.
„Navíc se ukazuje, že kapénky mají tendenci padat na zem, protože na ní a na podrážkách obuvi zdravotnických pracovníků covidové jednotky bylo nejvíce RNA koronaviru. Také na površích, kterých se pacienti s covidem-19 dotýkají, jako jsou například plastové kliky, byla virová RNA objevena,“ dodal vědec.
Na površích, jichž se dotýkaly v obchodě stovky lidí, se virus nenašel. To například znamená, že dezinfikovat potraviny po přinesení z obchodu by nemělo být nutné. Pokud se dodržují všechna opatření, jako správně nasazený respirátor a mytí nebo dezinfekce rukou, ve veřejných prostorách nebezpečí nákazy koronavirem podle tohoto výzkumu příliš nehrozí.
Z pošty do obchoďáku
První odběr výzkumníci provedli 17. prosince 2020 v podvečer na hlavní poště v Brně, kterou ten den prošlo 2,6 tisíc lidí. V té době byla nákaza ve společnosti velmi rozšířená – denní procento nově zjištěných případů ze všech PCR testovaných přesahovalo třicet procent.
Druhý odběr byl proveden 17. února 2021 v podvečer v obchodním centru Šantovka v Olomouci, v němž zůstal otevřen supermarket a food court. Také v té době bylo procento nově zjištěných případů covid pozitivity nad třiceti procenty. Celkem v den odběru vzorků navštívilo toto obchodní centrum více než deset tisíc lidí.
Poslední odběr vědci provedli 6. května 2021 na nemocničním oddělení zřízeném pro léčbu pacientů s pozitivním testem na covid-19.
Čistá hromadná doprava
Obdobný průzkum prováděli vědci na jaře 2021 v pražské městské hromadné dopravě. Akci inicioval Dopravní podnik, provedli ho lidé z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky byly rovněž pozitivní: Přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 se neprokázala.
Vědci přitom analyzovali celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra. I v tomto případě ovšem platí zásadní podmínka, že je zapotřebí dodržovat základní hygienická pravidla.
Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra.
Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorách dopravních prostředků a stanic metra.
Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy poté, co vozidla dorazila do depa nebo na obratiště či terminály, tedy před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu se uskutečnilo za plného provozu s cestujícími. Inspirací pro tento výzkum se stala obdobná studie, kterou loni na podzim a letos na jaře provedl Dopravní podnik v Londýně. Výzkum v Praze byl ovšem rozsáhlejší.
Ze všech 558 vzorků pouze šest z nich vykazovalo stopy biologického materiálu viru. Proto byly dále podrobeny v laboratořích přírodovědecké fakulty kultivaci a v intervalech tří, šesti a devíti dnů otestovány na infekčnost. U všech těchto vzorků ve všech časových intervalech se přitom ukázalo, že jde o neinfekční, neživé částice.
