Čtvrtá šokující předpověď pro rok 2023: Vznik Ozbrojených sil EU

Téma týdne
Každá skutečná ekonomická a politická unie musí zařadit národní bezpečnost jako jednu ze svých nejvyšších priorit, zvláště když na samotných hranicích této unie hrozí válka. Po skončení druhé světové války se západní Evropa ocitla pod uklidňujícím deštníkem ozbrojených sil USA, a to přímo i prostřednictvím široké účasti v NATO.
Na realizaci projektu nových Ozbrojených sil EU bude vyčleněno deset miliard eur. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Od konce studené války se však priorita národní obrany dál vytrácela. Státy se většinou soustředily pouze na válku proti terorismu, což je v reálných podmínkách rozptýlená a nehmotná hrozba, i když se v představách rýsovala jako velká, zatímco pro veřejnost byla dějiště aktivní války daleko, hlavně v Iráku a jeho okolí, a v Afghánistánu.

Ruská invaze na Ukrajinu ovšem znamená nejrozsáhlejší otevřený válečný konflikt v Evropě od roku 1945 a letošní americké doplňující volby přinesly výrazně větší zastoupení pravicových republikánských populistů v Kongresu. Bývalý prezident Trump navíc oznámil, že bude kandidovat na prezidenta i v roce 2024.

PSALI JSME:
Jaká je definice bezpečnosti? A co přepisuje pravidla globální ekonomiky i politiky?

V roce 2023 bude jasnější než dřív, že si musí Evropa udělat pořádek ve své obraně. Už nebude moci spoléhat na čím dál vrtkavější cyklus americké politiky a bude muset počítat s rizikem, že se USA zcela zřeknou svých někdejších závazků vůči Evropě, například po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

PSALI JSME:
Evropská unie je hlavním „sponzorem“ ruského válčení na Ukrajině

A tak se po dramatickém rokování všichni členové Unie zavážou zřídit do roku 2028 Ozbrojené síly EU s cílem vytvořit plnohodnotné operační jednotky schopné bojovat na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru. Síly EU se schopností rychlého nasazení mají být připraveny do roku 2025 s účastí více než 20 členských zemí EU.

Na realizaci tohoto projektu bude vyčleněno deset miliard eur se splatností 20 let. Za účelem financování nových Ozbrojených sil EU budou vydány eurobondy vycházející z hrubého domácího produktu jednotlivých zemí. Tím se dramaticky prohloubí trh s vládními dluhopisy EU a robustní investiční aktivity přinesou výrazné zotavení eura.

Christopher Dembik je šéfem oddělení makroekonomických analýz Saxo Bank, John Hardy je měnový analytik Saxo Bank

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Proč Řecko buduje nejpočetnější armádu?

Zavřít reklamu ×
  1. Těžko . Zbrojařství je velký ranec peněz a národní státy se ho velmi nerady vzdají . Na jedné hromadě by bylo moc vidět pod prsty a korupce by byla více viditelná .

  2. Co je na tom šokujícího ?
    Šokující by třeba bylo, kdyby přistáli alieni anebo se podařila studená fůze jako prakticky nekonečný zdroj energie.

  3. Že by politici konečně přišli na to, na co odborníci poukazují už mnoho let? Že k přežití Evropy jako jednoho z ekonomických center světa je to nevyhnutelná věc!

    • Státy jižního křídla nemají peníze na svůj vlastní chod! A ještě mají financovat společnou armádu?? 😀 Vy jste zábavný!

  4. Copak?! 🙂 Uršule už nestačí její nástroje? Potřebuje armádu, kterou bude možno poslat třeba do Maďarska, Itálie nebo jinam kde nevyhrají volby eurokomunisté?!

Napsat komentář: Jarka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.