Podle průzkumu méně než desetinu svého měsíčního rozpočtu utratí domácnosti v souvislosti se zdravím, jako jsou léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky či nehrazené úkony, sedm z deseti českých rodin. „To je o něco více než před rokem, kdy to bylo 65 procent českých domácností,“ uvedla společnost, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.
Mírně vzrostl rovněž počet domácností, které utratí za stejným účelem 10 až 30 procent svého rozpočtu – z 26 na 27 procent. Z loňských 68 procent klesl na 61 procent podíl rodin, které v průzkumu uvedly, že nejvíce peněz v souvislosti se zdravím utratí za doplatky léků a volně prodejné léčivé přípravky.
Prakticky stejný zůstal desetiprocentní podíl domácností, pro něž jsou největším nákladem ve spojitosti se zdravím poplatky za lékařské výkony nehrazené ze zdravotního pojištění – například očkování nebo ošetření u zubaře.
Téměř pět procent domácností si doplácí především za zdravotnické a terapeutické pomůcky, čtyři procenta platí především za rehabilitace a tři procenta za lázeňské pobyty.
Muži před ženami
„Podíl měsíčních výdajů na léky a zdravotnické služby na rozpočtu domácností roste samozřejmě s věkem, ale jinak se dramaticky neliší podle socioekonomického postavení či vzdělání,“ konstatovala Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Dodala, že výrazně vzrostl podíl domácností, které za léky a zdravotnické služby neutrácejí vůbec – na čtrnáct procent oproti původním šesti procentům. „Může to znamenat snížení nákladů v souvislosti s ústupem pandemie covid-19 nebo větší snahu domácností ušetřit – možná i na úkor zdraví,“ upozornila.
O něco méně za léky a zdravotnickou péči utrácejí muži. Nadstandardní služby, jako jsou rehabilitace nebo lázně, si výrazně častěji dopřávají lidé pracující v sektoru informačních technologií a telekomunikací a obecně nadprůměrně i lidé ve věku 45 až 54 let a také obyvatelé Moravy. Za úkony nehrazené ze zdravotního pojištění a za terapeutické a zdravotnické pomůcky častěji utrácejí ženy.
„Výsledky našeho průzkumu ukazují, že výdaje spojené se zdravím představují významnou část rozpočtu většiny českých domácností. Zároveň ale nemůžeme hovořit o nedostupnosti zdravotní péče, protože například výdaje na léky jsou limitovány maximální výší doplatků,“ poznamenala Jaroslava Palendová.
Pouze necelá čtyři procenta dotazovaných podle ní uvedla, že na léky a zdravotní péči vydává více než třetinu svého příjmu. „Ukazuje se také, že lidé pracující v oborech s vysokou průměrnou mzdou si za dodatečnou péči neváhají připlatit,“ dodala manažerka.
Covidové výdaje
To, že české domácnosti v koronavirové pandemie skutečně vydávaly nemalé peníze za zdraví, dokládá jiný výzkum, který vloni uskutečnila skupina EOS KSI spolu s agenturou Dynata. Také jeho výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.
Za nákup léků nebo například rehabilitace utrácelo 40 procent lidí. Pro čtvrtinu dotázaných, kteří si kvůli krizi půjčili, byly zdravotní výdaje důvodem k zadlužení. Za zdraví nejvíce utráceli Češi nad 50 let, kde měl tyto náklady každý druhý. Vyšší zdravotní výdaje měly dále zhruba dvě pětiny lidí žijící v partnerských vztazích a rodiny s dětmi.
„Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila,“ uvedl při loňském představení průzkumu jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.
