„Pokud jste živnostník, datové schránky vám v dnešní době internetu a moderních technologií jednoznačně usnadní podnikání. Komunikaci se státními institucemi, od finančního úřadu přes zdravotní pojišťovnu až po ČSSZ, vyřídíte na jednom místě a ušetříte i na poštovném,“ říká Jana Jáčová, zakladatelka a šéfka firmy UOL Účetnictví.
„Například přiznání k dani z příjmu fyzických osob byste bez datovky museli vytisknout, podepsat a osobně zanést na finanční úřad nebo na poštu. S datovkou jen vyplníte a odešlete. A stejně snadno podáte i přehledy o příjmech OSVČ pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ,“ vysvětluje Jáčová a doporučuje při podání přes datovku stáhnout si vygenerovanou doručenku a uložit ji do počítače.
Termín pro odevzdání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení je obecně jeden měsíc po termínu pro odevzdání daňového přiznání. OSVČ, které podaly daňové přiznání v papírové formě, tedy musí letos přehledy podat do 3. května. Většina OSVČ má však letos prostřednictvím elektronického podání termín až 2. června.
OSVČ, které využívají služeb daňového poradce, mají nejzazší termín pro přehledy 3. srpna. Po odevzdání přehledů začíná běžet osmidenní lhůta pro zaplacení nedoplatků a OSVČ nesmí rovněž zapomenout na úpravu záloh platných pro rok 2023. Přehledy za rok 2022 musí podat i ti, kdo své podnikání během loňska ukončili, nebo i ti, kdo dostávají od státu daňový bonus.
„Na výpočet sociálního a zdravotního pojištění nemají vliv žádné odpočty a daňové slevy. Tedy ani hypotéka, penzijní nebo životní pojištění či výchova dětí sociální a zdravotní pojištění nesnižuje. Při výkonu hlavní činnosti nemůže být pojistné, na rozdíl od daně z příjmu, nulové,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V případě, že je samostatná výdělečná činnost vykonávána např. při zaměstnání, v důchodu nebo během studia, pak o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která je zvýhodněna. V přehledech musí být vždy uvedeno, že jde o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti totiž musí být dodržen minimální vyměřovací základ.
„OSVČ vykonávající hlavní činnost zaplatí na sociálním pojištění minimálně 34 087 korun a na zdravotním pojištění 31 518 korun,“ vypočítává Ivanco. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se však sociální i zdravotní pojištění vypočítává z poloviny daňového základu, takže roční pojistné může být výrazně nižší, než je minimální pojistné pro hlavní činnost.
Sazby pojistného jsou stejné, tedy 13,5 procenta na zdravotní pojištění a 29,2 procenta na sociální pojištění z vyměřovacího základu. „Při vedlejší činnosti se sociální pojištění za rok 2022 vůbec neplatí, když je hrubý roční zisk nižší než 93 387 Kč,“ dodává Gabriela Ivanco. Živnostníci a podnikatelé, kteří mají za rok 2022 vyšší hrubý zisk než za rok 2021, musí počítat s platbou nedoplatku na pojistném.
OSVČ, které od poloviny loňského roku změnily zdravotní pojišťovnu, musí za rok 2022 odezvat přehled na obě zdravotní pojišťovny, u kterých byly pojištěny. Stejně tak případný nedoplatek musí OSVČ zaplatit také oběma pojišťovnám. „Nová záloha se vypočítá v přehledu pro současnou zdravotní pojišťovnu a platí se poprvé za měsíc, ve kterém byl přehled odevzdán,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to i při velmi nízkém zisku. Od odevzdání přehledů za rok 2022 nemohou být v letošním roce měsíční zálohy nižší než minimální zálohy. „Nová minimální záloha na sociální pojištění je 2 944 korun a na zdravotní pojištění 2 722 korun,“ uzavírá daňová poradkyně společnosti Mazars.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
