„Dlužníka v činžáku nejde ani vyvěsit na nástěnku,“ říká právnička svazu bytových družstev

Rozhovor
Tisíce lidí z činžáků štvou neplatiči společných plateb. Správy domů posílají upomínky, ale jinak jsou tak svázány omezeními, že dlužník může na sousedy dělat dlouhý nos. „Neplatiče nejde vyvěsit ani na nástěnku,“ říká v rozhovoru pro portál FAEI.cz Kateřina Horáková, právnička Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).
Dlužníka v činžáku nejde ani vyvěsit na nástěnku, říká právnička Svazu českých a moravských bytových družstev Kateřina Horáková. Foto: SČMBD

Kolik bytových domů řeší problém s neplatícími sousedy?
Neplatiče řeší bytová družstva a společenství vlastníků napříč celou republikou, ať už jde o Prahu, nebo menší města. Opravdu velký problém vzniká v domech s malým počtem bytů, v němž žije neplatič s vysokým dluhem nebo více neplatičů.
Jen členům našeho svazu dlužilo například před dvěma lety osmnáct tisíc neplatičů přes dvě stě milionů korun. Bez příslušenství. Zatímco v roce 2014 se nepodařilo vymoci třináct procent těchto pohledávek, čtyři roky poté to již byla bezmála polovina. Průměrný jeden dluh se pohybuje kolem čtyřiceti, šedesáti tisíc korun.

Už na začátku roku poslaly ministerstvu spravedlnosti petici desítky tisíc lidí z více než devíti set bytových družstev a společenství vlastníků, aby s tím něco udělalo. Pomohlo to?
Ministerstvo považuje vše za vyřešené novelami nebo uvádí, že to či ono nespadá do jeho kompetence. Dříve jsme měli různá obranná opatření, jak se s neplatícími sousedy vypořádat. Byla možnost vypovězení dlužníka z družstva, platil se vysoký poplatek z prodlení platby, který neplatiče odrazoval, společenství vlastníků mělo zástavní právo k jednotce dlužníka. To vše bylo v roce 2014 zrušeno. Šance na vymožení dluhu klesaly.

PSALI JSME:
„Vylepovat jména dlužníků v domě je špína,“ říká šéf Asociace inkasních agentur Radek Laštovička

Jakou má správa domu možnost postupovat proti dlužníkovi?
V případě vymáhání pohledávek v exekuci nemají družstva a společenství vlastníků přednostní právo. Nejprve se uspokojují zejména pohledávky státu a bank.
Pozitivním je nárok bytových družstev a společenství na deset procent z částky získané prodejem dlužníkovy nemovitosti v exekuci, a to i v případě, kdy jde o nemovitost zatíženou hypotékou.
Těch deset procent ovšem v praxi pomáhá ve větších městech, v menších nikoliv. Tam deset procent z prodeje nemovitosti dluhy neplatiče často nepokryje.

Jak se družstva vypořádávají s osobními bankroty dlužníků?
V červnu navíc vešla v platnost novela insolvenčního zákona, která má dlužníka chránit v jeho obydlí, ať jde o bydlení vlastnické, nebo družstevní.
Takže pokud dlužník vstoupí do osobního bankrotu, naděje na deset procent z výtěžku mizí a je téměř jisté, že se dlužníkovo obydlí prodávat nebude.

PSALI JSME:
Neplatiči už nemusí vrátit ani korunu a dům jim stejně zůstane. Máme nové protiexekuční paragrafy

Pohledávky z bytového domu, které dlužník vytvořil, se budou uspokojovat stejně jako pohledávky kteréhokoli věřitele, tzn., že budou výrazně redukovány.
Pozitivní je podřízení pohledávek z příslušenství, které převyšuje jistinu. Díky tomu by mohlo dojít k určitému zvýšení míry uspokojení našich pohledávek v rámci oddlužení. Jinak pro nás ale bohužel tato změna k žádnému zlepšování nevede, vzhledem k tomu, že se do oddlužení dostane větší množství dlužníků, než dosud.

Jak postupovat proti neplatiči?
Vymáhat tyto dluhy může vedení SVJ (společenství vlastníků – pozn. red.) nebo bytového družstva co nejdříve. Kvůli ochraně osobních údajů ale třeba nejde zveřejnit dlužníka ani na nástěnce.
Družstvo nebo SVJ by mělo sledovat každou výchylku v platbách svých členů, v případě neplacení posílat upomínky, sjednávat splátkové kalendáře a sledovat insolvenční rejstřík, případně katastr nemovitostí, aby mohlo adekvátně reagovat, požádá-li dlužník o osobní bankrot, nebo pokud se chystá nucená dražba bytu. Vítáme z toho důvodu možnost evidovat i rodná čísla.

PSALI JSME:
Většina Čechů už má neplatičů plné zuby. Další úlevy dlužníkům odmítá

Zavřít reklamu ×
  1. A proč bych ho jako věšel na nástěnku?? Já ho drapnu za límec a z baráku vykopu a jeho krámy vyhazuji oknem !!! Už jsem to za nemalého pozdvižení,několikrát udělal !!

  2. Dlužit není ostuda – je to forma novodobého otroctví, do které tento systém svazuje lidi. Jaký systém jste si zvolili, takové máte sousedy.

  3. Nedivme se taková je společnost, slušný člověk nemá žádná práv a je mlčet a makat a platit, aby ti ostatní mohli beztrestně okrádat ostatní a to začíná od těch nejvyšších míst až po ta nejnižší v každé obci jsou tyto příklady a navíc jsou tito lidé vážení občané. Prostě je nutná vzpoura mlčící většiny a slušných lidí, jinak se to nezmění.

  4. Každý člen ať už SVJ nebo družstva má právo kontrolovat hospodaření je potřeba na schůzi říci že jsou tam neplatiči a každý kdo projeví zájem musí mu být ukázáno kdo kolik dluží!!! na nástěnku vytaavovat netřeba je to jen o komunikaci….

  5. A nedalo by se vyvěsit seznam všech, kteří mají zaplaceno a u ostatních nechat volné místo?

  6. V australském hostelu v Sydney se na dveřích objevila náhle přilepená zpráva tohoto znění: „Tady bydlí Simon. My jsme rádi, že si vybral náš hotel. Simon nemá vyrovnaný účet a my se těšíme, že nás navštíví a uhradí svůj závazek. Správa hotelu. “ Zprávu si mohl přečíst každý, kdo šel kolem. Proč to řešit jinak?

  7. Rodinka Zajícových, byt č. 13, Zálesí 1076/1, Praha 4. Je to již 20 let, co neplatí bytovému družstvu žádné poplatky. Do práce tam nikdy nikdo nechodil, stejně tak děti snad nikdy nechodily do školy. Doma je stále větší počet lidí, stále nějaké akce, bordel a smrad, rodina je velice početná, paní Zajícová už má ve svém věku asi 8 vnoučat. V domě je to veškerým nájemníkům jedno, protože 90% bytů se tam pronajímá. A tak jim všichni platí topení, aby byli v zimě hezky v teploučku a pouštěli si to hezky při otevřeném okně na plné koule, vodičku, jak teplou tak studenou, která se tam snad ani nevypíná, spotřebu mají obrovskou, úklid, popelnice, výtah, společnou elektřinu atd., však to všichni znáte. Už proběhlo za posledních let snad pět soudů a nic. Stále se jen odvolávají a odvolávají a dluhy rostou a rostou. A to nepočítáme, kolik exekucí mají ještě okolo. Stále jsou tam nalezlí. Asi už to všichni ostatní vzdali. Měsíční příspěvek do fondu údržby a oprav na byt už je skoro tři tisíce měsíčně, z toho se platí jejich luxus a nikomu to očividně nevadí. A jedeme dál… Kvůli tomuhle je barák uvnitř celý v dezolátním stavu, je potřeba udělat všude nové podlahy, schodiště, zábradlí, schránky. Výtah je dodnes též původní z roku 1963 bez vnitřních dveří. Takový skanzen socialismu.

    • Takže dnes máme již červenec 2021 a tak se po dalších celých třech promarněných letech konalo s touto famílií další soudní stání kvůli jejich odvolání. Prý ho celé proplakali a bylo to asi tak moc, moc dojemné, takže soud celou záležitost smetl ze stolu v jejich prospěch. Takže těchto neplatičů se asi nezbavíme nikdy. Troška cibule na oči, párkrát zahrát u soudu komedii a můžete celý život bydlet zdarma na účet ostatních platících. Navíc v současnosti sourozenci Zajícovi tento „svůj“ byt ke svému bydlení již nepoužívají a za úplatu půjčují klíče kde komu a udělali si z bytu hodinový hotel.
      Ano vážení, takhle u nás fungují soudy!!!

      • Květen 2022. Podle posledních zpráv od loňského září bylo evidováno několik pravidelných plateb. Ovšem s družstvem nikdo nekomunikuje a dluh přes půl milionu zůstává. Takže to bude podobné jako to bývá u soudu s alimenty. Tatínka vám nezavřeme, občas zaplatí co má, prostě se snaží. To nevadí, že původní dluh zůstává.

Napsat komentář: njn Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.