Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) v této studii spojili své síly se společností IQVIA, globálním lídrem v poskytování analytických a konzultačních služeb, technologických řešení a největším zprostředkovatelem klinických studií v oblasti farmacie. Společně studují vývoj spotřeby léků na psychické poruchy v průběhu pandemie.
„Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie COVID-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů. Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy,“ řekl Eduard Bakštein, analytik společného výzkumného týmu NUDZ a ČVUT.
Antisepresiv přibylo méně
První případy nákazy se v České republice objevily počátkem března a od 16. března byl zakázán volný pohyb osob. Od poloviny dubna začalo postupné uvolňování nouzového stavu. Jak tedy dopadla analýza spotřeby léků v tomto období?
„Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován padesátiprocentní nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ konstatoval Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT.
Překvapení bylo u přípravků proti depresi, kde odborníci nezaznamenali zdaleka tak výrazný nárůst, jak se předpokládalo. Dosahoval maximálně 25 procent ve srovnání s rokem předchozím. Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény.
Zcela překvapivé bylo zjištění u léků na úzkost (anxiolytika). Během epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10 až 15 procent a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 procent oproti stejnému období roku 2019.
Prevence pro nemocné
„Prodej léků je komplexní jev, do kterého se během epidemie nepromítal pouze zdravotní stav, ale také opatření spojená s epidemií včetně zavřených ambulancí, předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie a častější využívání e-receptů bez nutnosti osobní docházky nemocných do ambulancí,“ poznamenal Martin Šlégl, generální ředitel IQVIA pro Českou republiku a Slovensko.
Společná analýza podle něho přinesla dvě zásadní zjištění. „Zaprvé se ukazuje, že epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami. Představují tedy nejvíce ohroženou skupinu, na kterou se v budoucnu musíme soustředit,“ poznamenal profesor Jiří Horáček, náměstka pro vědu a výzkum NUDZ. Proto je podle něho zapotřebí pro nemocné se schizofrenií vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů.
„Zadruhé je zajímavé pozorovat minimální vliv nemoci covid-19 na spotřebu léků proti úzkosti. Pokles jejich prodejů již od druhé poloviny března je skutečně nečekaný,“ řekl Horáček.
Za nejpravděpodobnější vysvětlení pokládá to, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit.
Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. „Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ dodal profesor Horáček.
