Dopad pandemie: Spotřeba léků na schizofrenii vzrostla o polovinu

Vliv pandemie na duševní pohodu a zdraví je podle expertů nesporný. Všechny průzkumy se ale týkají jen určitého vzorku dotazových a do značné míry vyjadřují jen subjektivní pocity lidí. Nová studie se všímá jasně změřitelného ukazatele: spotřeby vybraných léků. Výsledky jsou překvapující. Například nárůst užívání antidepresiv nebyl tak velký, jak se všeobecně předpokládalo. Naopak razantně přibylo léků na schizofrenii.
Spotřeba léků na schizofrenii během pandemie výrazně narostla, na rozdíl například od antidepresiv. Foto: Pixabay.com

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) v této studii spojili své síly se společností IQVIA, globálním lídrem v poskytování analytických a konzultačních služeb, technologických řešení a největším zprostředkovatelem klinických studií v oblasti farmacie. Společně studují vývoj spotřeby léků na psychické poruchy v průběhu pandemie.

„Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie COVID-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů. Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy,“ řekl Eduard Bakštein, analytik společného výzkumného týmu NUDZ a ČVUT.

PSALI JSME:
Jak koronavirus útočí na hlavu

Antisepresiv přibylo méně

První případy nákazy se v České republice objevily počátkem března a od 16. března byl zakázán volný pohyb osob. Od poloviny dubna začalo postupné uvolňování nouzového stavu. Jak tedy dopadla analýza spotřeby léků v tomto období?

„Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován padesátiprocentní nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ konstatoval Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT.

Překvapení bylo u přípravků proti depresi, kde odborníci nezaznamenali zdaleka tak výrazný nárůst, jak se předpokládalo. Dosahoval maximálně 25 procent ve srovnání s rokem předchozím. Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény.

PSALI JSME:
Psychiatři očekávají, že přibyde pacientů s úzkostmi

Zcela překvapivé bylo zjištění u léků na úzkost (anxiolytika). Během epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10 až 15 procent a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 procent oproti stejnému období roku 2019.

Prevence pro nemocné

„Prodej léků je komplexní jev, do kterého se během epidemie nepromítal pouze zdravotní stav, ale také opatření spojená s epidemií včetně zavřených ambulancí, předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie a častější využívání e-receptů bez nutnosti osobní docházky nemocných do ambulancí,“ poznamenal Martin Šlégl, generální ředitel IQVIA pro Českou republiku a Slovensko.

Společná analýza podle něho přinesla dvě zásadní zjištění. „Zaprvé se ukazuje, že epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami. Představují tedy nejvíce ohroženou skupinu, na kterou se v budoucnu musíme soustředit,“ poznamenal profesor Jiří Horáček, náměstka pro vědu a výzkum NUDZ. Proto je podle něho zapotřebí pro nemocné se schizofrenií vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů.

PSALI JSME:
Technologie pomáhají s péčí o duševní zdraví

„Zadruhé je zajímavé pozorovat minimální vliv nemoci covid-19 na spotřebu léků proti úzkosti. Pokles jejich prodejů již od druhé poloviny března je skutečně nečekaný,“ řekl Horáček.

Za nejpravděpodobnější vysvětlení pokládá to, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit.

Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. „Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ dodal profesor Horáček.

PSALI JSME:
„Chybí nám pocit jistoty a bezpečí,“ říká filozof Erazim Kohák

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi zatím s vánočními nákupy otálejí

Analýza
Největší sezóna pro e-shopy je každoročně před Vánoci. Ani letos tomu nebude jinak – s tím rozdílem, že situace významně poznamenala vládní opatření kvůli onemocnění covid-19. Přepravní společnosti upozorňují, že pokud by nouzový stav trval až do Vánoc, poptávka po doručení domů bude oproti uplynulým letům enormní a nad limity navýšených kapacit většiny přepravních společností na tuzemském trhu.
Rolovat nahoru