Na tento problém upozornil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, podle něhož současné nastavení důchodového systému povede k nárůstů počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 totiž zpřísnily podmínky tak, že minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila právě na zmiňovaných 35 let. Navíc se k tomu nezapočítávají, nebo se krátí, některé náhradní doby, například studium.
Ombudsman už vyzval vládu a další politiky, aby se touto zásadní otázkou zabývali.
„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém,“ sdělil Křeček.
Dodal, že už dnes se kvůli 35leté podmínce ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří mají za sebou pouze 33 let pojištění. Jsou to například ženy, které část života strávily v domácnosti, nebo lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít zaměstnání a byli dlouhodobě na úřadu práce. „Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varoval ombudsman Stanislav Křeček.
Tisíce zamítnutých důchodů
Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši penze, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec. Už totiž neplatí podmínka minimální doby pojištění 25 let, protože se postupně prodloužila o deset let. Zpřísnily se o další požadavky.
Podle ombudsmana příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.
Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka patnácti let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu například na Slovensku nebo v Rakousku. Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především ti, kteří se vyhnou studiu nebo pracovním a zdravotním potížím.
Křeček upozornil, že už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem pěti tisíc ročně, přičemž jedním z důvodů je právě krátká doba pojištění. Takových seniorů bude podle ombudsmana přibývat.
Chyběly tři roky
Lidé podle Křečka mnohdy ani nevědí, co všechno se do důchodového pojištění počítá a co nikoli. Obvykle to je odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší čtyř let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci úřadu práce u invalidních osob v I. nebo II. stupni. A od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.
Na veřejného ochránce práv se například obrátila žena, které nebyl přiznán žádný starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Dosáhla totiž jen 32 let. Pracovala 27 let, vychovávala čtyři děti, z nichž jedno v pěstounské péči. Pět let jí bylo započítáno jako náhradní doba pojištění.
Až do roku 2001 pracovala v podstatě nepřetržitě. Později, do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku, střídala krátkodobější zaměstnání s „pobytem“ na úřadu práce – také kvůli invaliditě I. stupně kvůli psychickému postižení. Možnost odpracovat si chybějící roky je tak pro ni výrazně omezena.
Stanislav Křeček upozornil na tento obecný problém Komisi pro spravedlivé důchody, která doporučila ministerstvu práce a sociálních věcí, aby rozpracovalo varianty na zmírnění podmínek pro získání starobního důchodu. Důchody patří k nejčastějším tématům, s nimiž se lidé na kancelář veřejného ochránce práv obracejí, každý rok to je 500 až 600 lidí, přičemž ve zhruba stovce případů jde právě o problémy se starobním důchodem.
Mnozí lidé si nešetří
Jak zásadní je pro mnohé obyvatele výše penze, dokazuje šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z konce loňského roku: Tři pětiny obyvatel si sice spoří nebo investují, aby se zajistili na důchod, ale 44 procent se na stáří ekonomicky nepřipravuje.
„Nejméně si spoří či investují na důchod lidé se základním vzděláním (20 procent), u lidí vyučených nebo se středním vzděláním s maturitou je to již více než polovina (53, respektive 63 procenta) a nejčastěji si na stáří střádají vysokoškolsky vzdělaní (70 procent),“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Tři z deseti obyvatel České republiky, kteří dosud nejsou důchodci, se neobávají nedostatečného finančního zajištění v důchodu, přičemž sedm procent se „vůbec neobává“ a 23 procent se „spíše neobává. Téměř dvě třetiny dotázaných naopak uvádějí, že strach mají – jak 40 procent strach spíše má a 24 procent rozhodně má. Zbytek lidí (šest procent) zvolil variantu „neví“.
