Na zhoršující se stav duševního zdraví upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Tématu se věnovalo také Sympozium Psychiatrické společnosti, které se konalo v polovině ledna.
Kritickému a mnohostrannému přetížení čelí zejména dětská a dorostová psychiatrie. „Data ukazují, že nejde o mediální paniku, ale o realitu klinické praxe,“ upozornil Michal Goetz, místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP.
Čísla podle něj potvrzují bezprecedentní nárůst psychopatologie v dospívání a nárůst nespokojenosti se svým duševním (ale i fyzickým, pozn. aut.) zdravím v mnoha zemích světa. A Česko není výjimkou.
„Téměř třetina dívek ve věku 11 až 20 let a více než desetina chlapců má zkušenost se sebepoškozováním. Linka bezpečí hlásí až trojnásobný nárůst těchto intervencí oproti roku 2016,“ poznamenal Goetz.
Alarmující jsou podle něj i údaje o sebevraždách, která je v Česku druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí ve věkové kategorii 15 až 24 let. „V roce 2023 zemřelo sebevraždou 48 dětí a mladistvých do 19 let, což je nejvyšší číslo za poslední dekádu,“ uvedl Goetz.
Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a sexuologických pracovišť také podle něj ukazují strmý nárůst genderové dysforie a inkongruence (úzkost vyplývající z nesouladu mezi pohlavím a tím, čím se osoba cítí).
Zatímco v roce 2010 žádalo o úřední změnu pohlaví ve věkové skupině 15 až 19 let celkem 44 osob, v roce 2022 to bylo již 661 osob. Jde o nárůst o více než tisíc procent za 12 let.
Epidemie sebepoškozování
V souvislosti se sebepoškozováním a myšlenkami na ukončení života hovoří renomovaný dětský psychiatr Michal Goetz dokonce jako o epidemii. Podle něj je to výsledek „neřešených či nedostatečně podchycených procesů změn duševního stavu v jejich raných fázích vývoje“.
Ten je možný rozdělit to tří etap. První z nich je takzvaná sociální zranitelnost. „Proměnily se tradiční sociální vazby a zásadní roli hrají digitální technologie, chybí naopak systematický trénink psychosociální odolnosti,“ uvedl Goetz.
„V další etapě přichází snížená schopnost zpracovávat běžnou vývojovou zátěž, což se projevuje například jako úzkost, depresivní nálada nebo sociální stažení. Ve třetí etapě pak přichází reálné duševní onemocnění, které vyžaduje psychiatrickou péči,“ konstatoval psychiatr.
Upozornil, že v každé etapě existují efektivní možnosti, jak rozvoj duševních obtíží zvrátit. V první fázi má zásadní vliv rodina a způsob výchovy, kdy dítě musí zažívat přiměřenou zátěž a odpovědnost, které se, mimo jiné, učí volnou hrou.
Důležitá je podpora takzvaných face-to-face vazeb, sportovní, umělecké a jiné kroužky a aktivity, kde je nutná reálná interakce. I při těchto aktivitách se dítě učí zvládat zátěž, například při prohrách v soutěžích a někdy zkrátka „zatnout zuby“ a přidat.
Ve druhé fázi se podle odhadů může nacházet až 30 procent dospívajících – tedy čtyři až šest žáků v každé průměrné školní třídě. Zde mají podle dětského psychiatra zásadní vliv online média, kyberšikana a neustálé srovnávání se s obrazem na sociálních sítích.
Důležitý je i vliv biologických faktorů, jako je nedostatek pohybu nebo spánku. V této fázi mohou pomoci školní psychologové nebo například krizové linky a chaty a speciálně zaměřené vzdělávání rodičů.
Nezbytná psychiatrická péče
„Tlak na duševní zdraví je a bude permanentní konstantou digitálně transformované společnosti. Informační technologie a jejich dynamika vytváří bezprecedentní prostředí, kde se mohou objevovat nové formy psychopatologie ještě neznámé nebo dosud nedostatečně řešené,“ upozornil Goetz.
„Stejně jako dnes čelíme epidemii sebepoškozování, můžeme v blízké budoucnosti čelit epidemiím agresivity, syndromům souvisejícím s digitální závislostí nebo jiným duševním poruchám podmíněným technologickou transformací,“ řekl Michal Goetz.
Řešení podle něj vyžaduje integrovaný celospolečenský model, který není zaměřen pouze na řešení současné krize sebepoškozování, ale který je dostatečně flexibilní a anticipativní pro řešení budoucích fenoménů.
„Při zvládání epidemií musí každý provést nějakou změnu ve svém chování, za kterou nese přiměřenou odpovědnost. Prioritou musí být systematické budování psychosociální odolnosti v populaci jako základního pilíře duševního zdraví,“ poznamenal Goetz.
Dodal, že psychiatrická péče zůstane nezbytná. Nikoliv ale jako jediné řešení, ale jako součást integrovaného systému. Právě odolnost jedince i společnosti bylo jedním z ústředních témat sympozia s názvem Psychiatrie a společnost pod tlakem.
„Budování odolnosti ve všech věkových skupinách včetně dětí a dospívajících je jedinou skutečně adekvátní reakcí na strmý nárůst psychických potíží,“ řekl profesor Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Upozornil, že digitální ekosystém, v němž v současnosti lidé převážně pobývají, narušuje mechanismy takzvané sociální homeostázy, tedy potřeby optimální kvantity a kvality mezilidských vztahů.
„Technické parametry sociálních sítí pak navozují specifické vzorce neshody mezi oběma parametry sociálních interakcí, což vede k řadě psychických potíží současné doby včetně sebepoškozování a emoční dysregulace,“ poznamenal Horáček.
Nová centra duševního zdraví
Profesor Jan Vevera a Vojtěch Pišl z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň se ve svém příspěvku na sympoziu zaměřili na problematiku dostupnosti péče před tím, než nastoupí psychiatrická intervence.
„Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírala lidi za zdi léčeben. Dnes čelí opačnému problému – její dveře jsou otevřené až příliš. V psychiatrických ambulancích přibývá lidí s obtížemi, které nelze jednoznačně označit za nemoc,“ uvedl profesor Vevera.
„Běžné lidské emoce a životní obtíže jsou stále častěji vykládány jako příznaky duševní poruch,“ dodal Vevera, který spolu s kolegou Pišlem uskutečnili zajímavý experiment inspirovaný románem Dobrodružství Toma Sawyera.
Předložili 47 čerstvě atestovaným psychiatrům detailní popis „nemoci“ vycházející právě z této knihy. Výsledkem bylo, že téměř všichni dotázaní by hlavní postavě přiřkli psychiatrickou diagnózu, dvě třetiny by indikovali farmakoterapii a pětina by zvolila okamžitou hospitalizaci.
„Celorepubliková studie Národního ústavu duševního zdraví zjistila, že u méně než deseti procent dětí a dospívajících je před zahájením farmakoterapie využita psychoterapie nebo jiný způsob nefarmakologické intervence, což ukazuje na nedostupnost takovýchto služeb,“ řekl Vevera.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se ve svém programovém prohlášení zavázala, že se více zaměří na systematickou podporu duševního zdraví obyvatelstva. A zřídila proto Radu vlády pro duševní zdraví jako náhradu za Národní radu pro duševní zdraví.
Předsedou Rady se stal přímo premiér Babiš a celá problematika se přesune z ministerstva zdravotnictví pod Úřad vlády. „Na Úřadu vlády také vznikl samostatný odbor péče o duševní zdraví,“ řekl Babiš.
Bude to podle něho výkonný orgán, který bude přímo odpovědný za reformu péče o duševní zdraví. „Už v letošním roce chceme otevřít dvacet pět nových center duševního zdraví, z toho čtyři budou dětská,“ dodal premiér.
