Vyplynulo to z průzkumu projektu Česko v datech, společnosti T-Mobile, organizace Nevypusť duši a agentury G82, který má redakce FAEI.cz k dispozici. Společně také uvádějí, že duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o něž se zajímá 65 procent českých dětí a dospívajících. Psychické onemocnění trápí v Česku podle organizace UNICEF zhruba 11 procent dětí.
Podle britské Nadace Mental Health se ale až třem čtvrtinám dětí trpících psychickými poruchami nedostává adekvátní pomoci. O to horší je zjištění organizace UNICEF, podle které trápí v Evropě duševní onemocnění a poruchy v průměru 16,3 procenta dětí ve věku od 10 do 19 let. V Česku jde o relativně nízkých 11 procent, což odpovídá celkové situaci v bývalém Východním bloku.
Obecně duševní onemocnění častěji postihují dívky, ale i zde se země bývalého Východního bloku od zbytku Evropy odlišují. V Česku, Polsku, na Slovensku nebo třeba v Pobaltských zemích se s psychickými onemocněními častěji potýkají chlapci.
„Největší zastoupení mají v Evropě deprese a úzkosti, kterými trpí až 55 procenta dětí. Následuje ADHD a další poruchy chování,“ vypočítává Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši. Z průzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) navíc vyplývá, že jsou na tom děti o poznání hůř, než se dosud předpokládalo.
„Celkem 30 % dotazovaných projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Čtyři z deseti oslovených žáků pak reportují známky středně těžké až těžké deprese. Dá se tak říct, že v průměrné třídě o dvaceti žácích jich šest vykazuje příznaky úzkosti, osm má příznaky středně těžké až těžké deprese a dalších pět má mírné deprese,“ popisuje Matěj Kučera, analytik NUDZ.
Pro děti je důležitá pohoda a spokojenost
Psychickou pohodu dětí ovlivňuje řada externích faktorů, mezi které spadá i celková spokojenost s životem. Podle britského průzkumu spokojenost a štěstí dětí v průběhu posledních deseti let klesá, a to napříč různými kategoriemi života.
Zatímco v roce 2010 ohodnotily britské děti ve věku od 10 do 15 let své celkové štěstí známkou 8,2 bodů z 10, v roce 2021 už tento podíl klesl na 7,6. Právě pohoda a spokojenost jsou faktory, které považuje za důležité pro svůj spokojený život i 87 procent českých dětí a dospívajících.
Podle průzkumu děti a adolescenti u svých kamarádů nejčastěji pozorují neklid, nesoustředěnost a nepozornost. S takovým chováním se u nich setkaly téměř tři čtvrtiny z nich. Obdobně často vnímají i lhaní či podvádění nebo zvýšenou agresi. Děti si vzpomněly i na setkání se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami.
„Celkem jde o 46,5 procenta dětí ve věku 12-19 let, které mají ve svém okolí někoho, kdo minimálně přemýšlel nad ubližováním sobě samému. Zatímco u chlapců jde o zhruba třetinu respondentů, dívky se s takovým chováním setkaly v téměř 60 procentech případů,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Česka v datech.
Sebevraždy jsou podle již výše zmíněné studie UNICEF druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí, a to hned po dopravních nehodách. Až dvanáct set evropských dospívajících ve věku od 10 do 19 let si každoročně vezme život, což odpovídá zhruba třem úmrtím denně.
Duševní problémy většina Čechů stále neřeší
Postiženy ale nejsou jen nejmladší věkové kategorie. S depresí a úzkostí dnes podle Svazu zdravotních pojišťoven bojuje 700 tisíc Čechů. Narůstající počet případů potvrzuje i spotřeba antidepresiv, která v Česku prudce stoupá. Podle dat OECD se od roku 2000 do 2020 zvýšila o 577 procent.
I přes tento nárůst však řeší své duševní problémy s profesionály jen minimum Čechů. Tímto tématem se proto zabývají i pojišťovny, které do pojistné ochrany zařazují i psychická onemocnění. Duševní nemoci jsou totiž druhým nejčastějším důvodem pro odchod do invalidního důchodu.
Každý pátý dospělý v Česku má podle Národního ústavu duševního zdraví závažné potíže s mentálním zdravím. Data České správy sociálního zabezpečení ukazují, ž duševní choroby a poruchy chování jsou druhou nejčastější diagnózou vedoucí k plnému invalidnímu důchodu, hned po onemocněních pohybového aparátu.
V roce 2022 byl počet vyplácených důchodů z důvodu duševních chorob 106 367. Počty těchto případů se navíc každoročně zvyšují, obzvláště u mladých lidí do 24 let a od 45 do 49 let. S ohledem na tento vývoj pojišťovny doplňují krytí životního pojištění i o řadu duševních nebo psychických nemocí, které bývaly v minulosti z pojistné ochrany zpravidla zcela vyloučeny.
„V rámci životního pojištění jsme rozšířili pojistnou ochranu v případě invalidity o všechny těžší psychické diagnózy. Meziročně mezi lety 2021 a 2022 registrujeme růst zájmu o pojištění invalidity o 12 procent,“ informuje Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa pojišťovny.
„Tudíž počet pojištěných osob narůstá, což je správný trend, protože životní pojištění by mělo krýt zejména fatální události a události s trvalým nebo dlouhodobým dopadem na život pojištěného a jeho blízkých,“ doplňuje. Jak navíc dodává, nejčastějšími příčinami plnění invalidity z pojištění Uniqa jsou schizofrenie, a především depresivní poruchy.
Pojistné plnění ze životního pojištění může být vedle přiznaného invalidního důchodu dalším vítaným doplněním dosavadního příjmu.
Vzhledem k době léčení nebo kompenzace projevů choroby v horizontu let, v některých případech i desítek let, tak sehrává životní pojištění důležitou roli při udržení dosavadního standardu. Nepojistitelné jsou však formy onemocnění, které vznikly jinak než organicky, například důsledkem alkoholu či drog.
Češi mají v genech nízké sebevědomí. To se pak odráží na dětech. Dospělá populace zas doplácí na nízké sebevědomí prací pro bohaté podnikatele za směšný peníz…..Západ využívá této pro ně prospěšné „vlastnosti“ malého českého človíčka.