Před pěti lety 54 bodů a předloni už 57 bodů. Po letech růstu se index finanční gramotnosti propadl na úroveň roku 2017, tedy na 55 bodů.

„Ocitli jsme se v situaci, která nás všechny zkouší a někdy velmi drsně prověřuje nejen naše znalosti a peněženky, ale také nás samotné. Což se odrazilo právě i v poklesu indexu. Většina z nás má v současné době jiné starosti a o financích přemýšlí většinou jen v souvislosti s hospodařením své domácnosti,“ konstatovala Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání bankovní asociace.

„Na další sebevzdělávání v této oblasti zkrátka není nálada a ani čas. Nicméně věřím, že s tím, jak se ekonomická situace České republiky začne zlepšovat, zájem lidí o informace z oblasti financí se opět zvýší a projeví se to i v našem Indexu finanční gramotnosti,“ dodala.

Zbytečné informace

Průzkum, který pro asociaci udělala agentura Ipsos, potvrdil, že čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. I letos bylo pro dotazované nejtěžší vybrat, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější – správně na ni odpověděla pouze třetina.

PSALI JSME:
Většina dospělých Čechů financím nerozumí

Ukázalo se rovněž, že v porovnání s dobou před pandemií se Češi hůře orientují ve finančních záležitostech (27 %), více se zajímají pouze o věci a informace týkajících se jejich osoby a situace (40 %), a celou řadu informací o finančních produktech považují za zbytečné (36 %).

I tak jsou Češi nyní opatrnější a více uvažují nad každou utracenou korunou (65 %). Podle průzkumu chtějí více spořit, plánovat a sledovat své výdaje nebo o penězích jen více přemýšlet, a to zejména mladší generace.

Zvládnu to sám

Většina dotazovaných si stále myslí, že si se svými znalostmi v oblasti financí vystačí, ale v některých situacích se raději poradí. Narostl však počet těch, kteří si často nevědí rady. Své znalosti považuje za nedostatečné téměř třetina. Nejvíce si Češi podle průzkumu věří v otázkách hospodaření a rozpočtu, a ve spoření. Naopak nejméně silní se cítí v oblasti investování.

Pokud Češi potřebují pomoc, informace hledají na internetu. Nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (65 %) a kalkulačkám na stránkách bank (63 %).

PSALI JSME:
Více než čtvrtina Čechů se nevyzná v možnostech investování

„Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale také i sjednávání konkrétních produktů, čtyřicet procent Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby on-line. Téměř polovina respondentů se však v současné době o produkty a služby na finančním trhu zajímá méně a více než polovina důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují,“ sdělil Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trh.

Rezerva na tři měsíce

Naprostá většina Čechů je zvyklá odkládat si stranou nějaký finanční obnos. Nejčastěji jako rezervu pro případ nečekané události (59 %) a na stáří (43 %). Češi si ale spoří také na dovolenou (35 %), konkrétní zboží (30 %), bydlení (25 %) a na vzdělání (8 %).

„Pokud spoříme na důchod, odkládáme si nejčastěji do jednoho tisíce korun měsíčně. Nejvíce takto spoří muži ve věku 54 až 65 let,“ upřesnil Straka. Dodal, že obecně spořivější jsou lidé s vyšším vzděláním.

Při pohledu na celou populaci (bez ohledu na to, zda si lidé část příjmů pravidelně odkládají, nebo ne – pozn. aut.) by lidem finanční rezerva vydržela nejčastěji tři měsíce (27 %), pětině pouze měsíc. Bez rezervy fungují nejčastěji mladí lidé do 26 let. Ti, kteří si finanční rezervu tvoří pro případ neočekávané situace, si měsíčně nejvíce odkládají do 2,5 tisíce korun.

PSALI JSME:
Češi podle průzkumu omezují výdaje a více spoří

Odložené nákupy

Odborníci přitom radí, že by finanční rezerva měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Tím se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel. „Rezerva na šest měsíců nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali k rozhodnutím, kterých můžeme v budoucnu litovat a mohou celou situaci dokonce i zhoršit,“ uvedla Brychová z ČBA.

Dodala, že koronavirová pandemie prověřila připravenost Čechů na nečekané události. „Ukázalo se, že se Češi v rámci svého hospodaření chovali racionálně a odpovědně a během pandemie přistoupili na opatření, která pomohla jejich rodinnému rozpočtu – zejména omezili běžnou spotřebu a odložili větší nákupy,“ konstatovala gestorka finančního vzdělávání asociace.

Průzkum navíc ukázal, že finanční rezerva Čechům během pandemie stačila s přehledem pro 28 procent dotázaných a jen tak tak pro 27 procent. Celých 29 procent lidí na své úspory vůbec nemuselo sahat, protože se bez nich obešlo.

PSALI JSME:
Mnoho českých rodin by „horší časy“ nepřežilo. Nemají dost našetřeno

Napálení Češi

Že mají mnozí Češi potíže zorientovat se v různých finančních nabídkách dokládá rovněž jiný aktuální průzkum, který pro iniciativu Fér Fintech připravila agentura EMA. Vyplynulo z něj, že více než polovina (55 %) Čechů někdy doplatila na uzavření nevýhodného finančního produktu nebo služby. Dva z pěti pak mají s finančními společnostmi negativní zkušenost v posledním roce.

Přes 80 procent z těch, kteří uvedli, že doplatili na nevhodný produkt či službu, vidí problém v tom, že nebyli správně informovaní. Skoro dvě třetiny z nich (63 %) dostaly špatné informace, nebo jim bylo něco zatajeno. Skoro pětina z poškozených osob uvedla, že je zmanipuloval poradce, a to buďto záměrně, nebo z toho důvodu, že produktu sám pořádně nerozuměl.

Na otázku, kdo by se měl především starat o rozvoj finanční gramotnosti, zhruba polovina dotazovaných v průzkumu uvedla, že oni samotní. Na 13 procent pak uvedlo školu. Jen šest procent uvedlo rodinu. Více než pětina lidí si myslí, že by měly být finanční produkty srozumitelné bez speciálního vzdělávání.

PSALI JSME:
Každý se může dostat do situace, kdy není schopen splácet své závazky