Pokud dojde k závěru, že dohoda omezuje soutěž na trhu práce, může firmám uložit finanční pokutu až do výše deseti procent ročního obratu skupiny. A vyloučeny nejsou ani soukromoprávní žaloby ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání.

Jako zvlášť problematické označil ÚOHS dohody o nenajímání zaměstnanců (tzv. no hire agreements, pozn. aut.), dohody o neoslovování zaměstnanců (tzv. non soliciation agreements) a dohody o stanovení mezd či jiných odměn (tzv. wage-fixing agreements).

Upozornění úřadu se týká všech odvětví ekonomiky, v nichž se na trhu práce setkávají nabídka s poptávkou. Nejčastěji přitom může docházet k porušení zákona v oborech založených na odbornosti, zkušenostech a kvalifikaci zaměstnanců.

PSALI JSME:
„Růstem platů, ani přetahováním zaměstnanců noví pracovníci nevzniknou,“ říká šéf personální agentury

Oficiální informační materiál úřadu zmiňuje v této souvislosti IT, zdravotnictví a automobilový průmysl, ale i agenturní zaměstnávání, franšízy, odborné stavební a elektromontážní práce nebo profesionální sport.

V případě dohod o nenajímání zaměstnanců porušují zákon společnosti, které se domluví, že si nebudou zaměstnance aktivně přetahovat nebo že nezaměstnají pracovníka konkurence ani tehdy, pokud je osloví sám. Riskantní jsou v tomto směru i dohody o neoslovování zaměstnanců, které se občas používají při různých společných podnikatelských projektech, ať už jde o výzkum a vývoj, developerství nebo akvizice.

Takový postup vnímá úřad jako rozdělení trhu práce ve vybraných profesích, což zákon zakazuje. Nepřípustné jsou rovněž dohody o stanovení mezd či jiných odměn, které mohou být posuzovány jako kartelové dohody o cenách.

PSALI JSME:
Lékaři, malíři nebo učitelé. Komu nejvíce vzrostl nástupní plat?

K porušování zákona může docházet nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i k osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Dohody o nenajímání a neoslovování zaměstnanců nebo odměnách totiž často výslovně zahrnují i OSVČ, poměrně rozšířená je podobná praxe zejména u programátorů, vývojářů a dalších odborníků pracujících v sektoru IT.

Sdělení ÚHOS by měly věnovat pozornost nejen podniky, ale oborové a profesní asociace. „Asociace často sdružují významnou část podniků působících v příslušném odvětví, a pokud by se k dohodám omezujícím zaměstnanecký trh uchýlily, dopady protiprávního jednání by byly širší, k čemuž by úřad při stanovení sankce s velkou pravděpodobností přihlédl. Dokládají to i zkušenosti ze zahraničí, kde byly zatím soutěžními úřady pokutovány častěji asociace, než jednotlivé podniky.

Existují nicméně výjimky, kdy mohou být takové dohody akceptovatelné. Typicky půjde o dohody mezi společnostmi v rámci jedné podnikatelské skupiny, o ujednání související s transakcí, které je součástí spojení soutěžitelů, nebo výjimečně, pokud jde o dílčí, dočasnou a doplňkovou součást jiné, hlavní dohody, kterou mezi sebou zaměstnavatelé uzavřou.

PSALI JSME:
Český zaměstnanec je desátý nejlevnější v Unii

Obecně platí, že firmy by měly o zaměstnance soutěžit a měly by se vyvarovat nejen jakékoli koordinaci zaměstnanecké politiky, ale i výměny strategických personálních informací nebo schůzek s konkurencí, na nichž by se podobná problematika projednávala.

Je přitom třeba si uvědomit, že k uzavření protisoutěžní, a tedy nezákonné dohody může dojít nejen písemným ujednáním, ale i v neformální e-mailové komunikaci, domluvou na sociálních sítích nebo při osobní schůzce.

Zaměstnavatelům proto doporučujeme, aby byla související rizika ošetřena v jejich compliance programech, a aby měli jasně stanovená pravidla pro zaměstnaneckou politiku včetně náboru a získávání nových zaměstnanců.

Autoři jsou advokáti a specialisté na soutěžní právo z kanceláře Dentons pro Českou republiku
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Nábor nových pracovníků se přesouvá do virtuálního prostoru