Firmy chtějí šetřit na energiích zavedením povinné práce z domu. Nemusí se jim to ale vyplatit

Názor
České firmy v souvislosti s energetickou krizí zvažují nechat své zaměstnance pracovat z domu a ušetřit tak na energiích. Tento krok je ovšem v některých případech kontraproduktivní, protože firmy pouze uměle přenesou náklady na zaměstnance, kteří pak mají nárok na kompenzaci zvýšených nákladů.
Pohybuje-li se teplota v nízkých stupních dlouhodobě, vzniká zaměstnanci nárok na příplatek ve ztíženém prostředí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Některé společnosti nicméně náhrady za energie neproplácejí a nastavit jasná pravidla by tak měla připravovaná novela zákoníku práce, která by vstoupila v platnost nejdříve v lednu 2023. Jak tedy mohou podniky již nyní omezit náklady za energie? A co by se stalo, kdyby byla schválena vyhláška stanovující pravidla pro užívání plynu a elektřiny?

V současné době se mnoho firem začíná pomalu připravovat na možnou plynovou krizi. Cena energií neustále roste a společnosti hledají způsoby, jak snížit své náklady. Už nyní třetina firem volí hybridní model práce a mnozí zaměstnavatelé začínají opět zvažovat povinnou práci z domova.

Na možný nedostatek plynu se rozhodla reagovat i vláda, konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu, které připravilo návrh vyhlášky stanovující pravidla pro užívání plynu a elektřiny nejenom v domácnostech, ale i v administrativních budovách. Vytápění by se muselo snížit z povinných 20 stupňů na 18.

PSALI JSME:
Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Česko přitom patří k jejím největším vývozcům na světě

Nicméně vyhláška se vztahuje pouze na mimořádné situace, kdyby byl vyhlášen nouzový stav kvůli nedostatku paliv. Pokud ale vyhláška bude schválena, musí dojít k upravení nařízení vlády č. 361/2007. Sb. stanovující podmínky o ochrany zdraví při práci.

Práce z domova jako cesta ke snížení nákladů pro firmy?

Dle Hospodářské komory je kvůli zvyšujícím se cenám energií ohroženo až 20 procent malých a středních podniků. Mnoho zaměstnavatelů tak začíná u administrativních pozic zvažovat zavedení práce z domova a v některých případech i úplné uzavření kanceláří, aby ušetřili na provozních nákladech. Což může být eticky sporné.

Bohužel v mnoha případech by zavedením povinné práce z domu firmy pouze přenesly výdaje za energie na své zaměstnance. A to se jim nemusí vyplatit, protože dle zákona mají zaměstnanci právo na jejich proplacení.

PSALI JSME:
Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

Firmy si tedy musí pořádně propočítat náklady na provoz kanceláří a případně zavést další postupná opatření, aby eliminovaly energetickou spotřebu. Některé firmy už se začaly připravovat během léta, kdy například omezily spotřebu klimatizace.

Společnosti mohou provést i dílčí úpravy v kancelářích, díky kterým ušetří na energiích – např. snížit teplotu na 20 stupňů, zvolit úsporné osvětlení, instalovat termostaty, vyměnit filtry ve vzduchotechnice, zateplit dům, případně místnosti – izolací oken a dveří nebo umístit za radiátor reflexivní odrazovou fólii, která zamezí plýtvání.

Dále je vhodné, aby firmy identifikovaly a následně omezily i spotřebu tzv. fantomové energie. Tedy nepoužívaná zařízení čerpající energii – kávovary, tiskárny, skenery, mikrovlnné trouby, počítače, monitory. Vypojením těchto elektronických zařízení mohou totiž v době, kdy je nevyužívají, ušetřit až deset procent nákladů za energie.

PSALI JSME:
Kašle vláda na podnikatele? Pokud ano, odnesou to i domácnosti

Co by mohli zaměstnanci požadovat?

Nařízení práce z domova však nemusí pro firmy znamenat spásnou cestu. Jak již bylo řečeno výše, podle zákona mají zaměstnanci právo na kompenzaci zvýšených nákladů v případě výkonu práce z domova. Zaměstnanec ji prokazuje např. porovnáním faktury za rok 2021 a 2022, že se mu dané výdaje zvýšily s rozlišením, zda v domě nepracují ještě další členové domácnosti.

Tyto náklady jsou osvobozeny od daní. Kompenzaci nákladů mnoho firem před pandemií neřešilo, ale kvůli vzrůstajícím požadavkům ze strany zaměstnancům se k tomu musely postavit. Většina zvolila formu dohody.

Řada společností tak řeší zvýšení výdajů za energie příspěvkem na práci z domu stanovujícím částku nebo paušál, který přidávají zaměstnancům do mzdy. Tato částka pak podléhá zdanění z příjmu a odvodu pojištění.

PSALI JSME:
Trend: Češi si během posledních dvou let zařídili domácí kanceláře

Nicméně jsou i firmy, které příspěvky neproplácejí. Společnosti si tak musí důkladně spočítat, zda se jim zavedení práce z domu při jejich velikosti opravdu vyplatí. Pokud navíc dojde ke schválení novely zákoníku práce, pro mnoho malých a středních podniků to bude znamenat další zvýšení nákladů.

Co se stane ve firmách, nastane-li nedostatek plynu?

Pokud dojde ke schválení navrhované vyhlášky a bude vyhlášen nouzový stav, musela by vláda upravit i zákon stanovující podmínky o ochraně zdraví při práci. V současné době se dle zákona musí teplota pohybovat v administrativních budovách mezi 20–27 stupni Celsia.

Nicméně nároky zaměstnanců začínají, až když klesne teplota pod deset stupňů, firma tak musí zajistit tepelně izolační oděv. Pohybuje-li se teplota v nízkých stupních dlouhodobě, vzniká zaměstnanci nárok na příplatek ve ztíženém prostředí.

Autorka je ‎vedoucí mzdové agendy ve ‎společnosti RSM
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Obývák se změní v kancl jen s vaším souhlasem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Česku chybí práce mladých vzdělaných žen. Jsou na mateřské

Analýza
Na rozdíl od většiny evropských zemí se Česku stále nedaří skloubit kariéru a mateřství. Na trhu pak chybí práce mladých a vzdělaných žen. Ukázala to nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, s jejímiž výsledky se redakce FAEI.cz měla možnost seznámit.