Takové kroky mohou vést k narušení obchodních vztahů, zesplatnění úvěrů, ztrátě zákazníků a dalším obtížím včetně ukončení smluvních vztahů atd. Napadené firmě pak nevzniká jen materiální újma, ale také újma na pověsti atd.
K ochraně proti insolvenční šikaně výrazně pomohly novely insolvenčního zákona, kdy např. ust. § 147 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“, pozn. aut.) umožňuje požadovat náhradu škody či újmy po navrhovateli, nebo ust. § 128a odst. 3 InsZ, podle kterého lze udělit za bezdůvodný návrh pokutu do výše 500 tisíc korun.
A výrazně pomohl také institut § 100a InsZ, který umožňuje soudu v pochybnostech rozhodnout o tom, že se insolvenční návrh, vyhláška, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a jiné dokumenty v rejstříku nezveřejní za účelem ochrany „dlužníka“.
Také záloha na náklady insolvenčního řízení pomáhá, ale s ohledem na svou výši, pro domnělé věřitele není velkou překážkou pro podání šikanózního návrhu.
Současné nástroje ochrany tak představují spíše bariéry, nikoliv absolutní řešení. Když se firma stane terčem insolvenční šikany nebo jiného útoku či rizika, je situace vždy vážná a vyžaduje urgentní pomoc odborných poradců. Potenciální (ne)dlužník se tak bude muset v mnohých případech proti „věřitelům“ bránit vlastním aktivním jednáním.
A štěstí, jako obvykle, přeje připraveným. Tedy například těm, kdo řeší bezpečnost svého podnikání prostřednictvím holdingové struktury, ruku v ruce s odborným nastavením stanov či společenské smlouvy svých společností.
Důvodem je zásada oddělení majetku od tzv. provozu, a tedy provozních rizik. Holdingová formace efektivně pomůže nejen v situaci, kdy se firma stala terčem šikanózní insolvence, ale také při neoprávněném „zakleknutí“. Výrazně také pomůže snížit riziko úspěšné krádeže firmy.
Právě bezpečnost bývá nejčastěji důvodem pro vybudování holdingu. Ostatně se zablokovanými účty se dotčenému subjektu hledá pomoc (např. i advokáta či daňového poradce) jen dost složitě. Dotčený subjekt lze v holdingu odstavit k odbornému řešení a okamžitě pokračovat v podnikání s ready-made firmou.
Navíc již jednou zdaněné příjmy ze svých dceřiných společností holding nezdaní. Vlastníci navíc mohou pobírat dividendy až z holdingu, namísto přímo z dceřiné firmy, a platit tak daň z příjmu, až když peníze skutečně potřebují a nemusí je exponovat riziku v provozní firmě.
Vystavovat jakýkoliv důležitý firemní majetek, např. domy, licence atp. obchodnímu riziku přímo v provozní firmě, je nerozum. Nabízí se jak efektivní řešení v tuzemsku, tak i sofistikované formace s „bezpečnými přístavy“ v Británii, Nizozemí, Kypru či Lichtenštejnsku. Zřízení holdingu může být pro vlastníky navíc velmi výhodné i z daňových důvodů, a to i v tuzemsku.
Autor je manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo
(Redakčně upraveno)