Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně o 0,7 procenta. Meziročně dosáhla inflace hodnoty 2,2 procenta. „Vývoj meziroční inflace připomíná houpačku. Po minulých dvou procentech se opět zvýšila,“ uvedl pro faei.cz Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
I nadále podle něho platí, že vývoj cen zboží je umírněný, zatímco u služeb pokračuje trend rychlého zdražování. „Služby si v červnu připisují 4,9 procenta nahoru. Dál zdražují hotely a restaurace, nicméně hlavní roli u inflace sehrávají stále vyšší náklady na bydlení. Naproti tomu zlevňování elektřiny, které ohlašují energetické společnosti, zatím vidět v inflaci zatím téměř není,“ konstatoval.
Speciálně se zaměřil také na potraviny, u nichž je patrné, že zlevňování, které začalo na přelomu roku, výrazně zpomalilo. „Potraviny, které inflaci doposud brzdily, jsou aktuálně levnější vlastně už jen o efekt snížené DPH,“ poznamenal Dufek.
Dovolené zdražily o čtvrtinu
Zvýšení inflace o dvě desetiny oproti červnu překvapilo ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera. Přiznal, že to bylo mírně nad jejich odhadem i predikcí trhu. „Setrvání inflace na červnových dvou procentech očekávala také centrální banka,“ sdělil faei.cz Gürtler. Všiml si razantního zdražení zájezdů.
„Ceny dovolených s komplexními službami oproti červnu vzrostly o 25,1 procenta. Červenec je přitom měsícem, kdy tato položka spotřebního koše standardně výrazně zdražuje. Loni tomu bylo o 22,8 procenta. V loňském roce však ceny dovolených rostly poměrně rychle také v červnu, zatímco letos v červnu zhruba stagnovaly,“ konstatoval Gürtler.
Výsledkem pak je výrazné urychlení meziroční dynamiky cen dovolených s komplexními službami. „Ty byly letos v červnu meziročně nižší o 0,1 procenta, v červenci však již rostly o 1,8 procenta. Na celkové meziměsíční inflaci se ceny dovolených podle našeho odhadu podílely z necelých tří čtvrtin,“ uvedl Gürtler,
Poznamenal, že červenec podobně jako leden patří k měsícům, kdy se ceny častěji upravují. „Pro zbytek roku očekáváme, že se jak celková, tak i jádrová inflace udrží v tolerančním pásmu centrální banky, tedy pod třemi procenty,“ dodal ekonom Komerční banky.
Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank, uvedl, že vzhledem ke zvýšení červencové inflace bude muset být nyní Česká národní banka (ČNB) ostražitá.
„Vzhledem k sezónnosti současného zdražení však nepředpokládáme, že by zrychlující se trend měl pokračovat i v dalších měsících. Důležitou roli bude nadále hrát vývoj cen v oblasti potravin a služeb, jejichž výraznější zdražení představuje aktuálně jedno z hlavních proinflačních rizik,“ uvedl pro faei.cz Mikušek.
Připomněl, že nová verze makroekonomické prognózy tuzemské centrální banky předpokládá, že inflace se po zbytek roku bude držet v těsné blízkosti dvou procent.
„Červencové zrychlení inflace na 2,2 procenta je tak překvapením i pro ČNB. Nicméně vzhledem ke stále mírnému, navíc sezónnímu charakteru tohoto výkyvu je pravděpodobné, že centrální banka bude i na dalších zasedáních disponovat dostatečným prostorem pro pokračování ve snižování úrokových sazeb. Na konci roku očekáváme repo sazbu pod čtyřmi procenty,“ poznamenal Mikušek.
Vývoj jádrové inflace
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, očekává, že do konce letošního roku bude inflace spíše dále stoupat, a to kvůli nižší základně loňského roku. „Měla by i tak ovšem zůstat v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace, tedy pod úrovní tří procent,“ uvedl pro faei.cz Kovanda.
Všímá si zdražování drůbeže nebo čokolády. „V růstu cen čokoládových výrobků se zrcadlí katastrofálně špatná úroda kakaových bobů v Pobřeží slonoviny a Ghaně, které jsou jejich stěžejními světovými producenty. V meziročním pohledu i kvůli danému meziměsíčnímu poklesu vzestup cen potravin zmírnil, zatímco rostly třeba ceny vodného a stočného,“ uvedl Kovanda.
Podle Dominika Rusinka, analytika ČSOB, je z pohledu ČNB důležitý zejména vývoj jádrové inflace (růst cen neregulovaných nepotravinářských komodit – pozn. aut.).
„Předpokládáme, že již v srpnu inflace znovu poklesne, a to lehce pod dvě procenta. Následně očekáváme mírné zvýšení inflace z důvodu nepříznivého působení srovnávací základny. Na konci letošního roku by se měla celková inflace pohybovat okolo 2,5 procenta, tedy pod horní hranicí tolerančního pásma ČNB,“ sdělil faei.cz Rusinko.
Červencové inflační překvapení není podle něho z kategorie zásadní a těch, které by narušovaly celkový příběh o obnovení cenové stability v české ekonomice. „Ceny ve službách nicméně zůstávají hlavním proinflačním rizikem, kvůli kterému zůstane ČNB při kalibraci měnové politiky velmi opatrná,“ řekl Rusinko. I tak předpokládá další pokles úrokových sazeb.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, také předpokládá, že v srpnu může inflace klesnout k úrovni dvou procent. „V poslední třetině roku pod vlivem nízké srovnávací základny může meziroční inflace testovat úroveň 2,5 procenta, v prvním pololetí 2025 byl ale inflace měla klesnout zpět ke dvěma procentům a přechodně možná i pod tuto úroveň,“ uvedl pro faei.cz Jáč.
Za celý letošní rok odhaduje celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,3 procentech, když v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 procenta. „Z pohledu ČNB mohou data o červencové inflaci sloužit coby argument pro velkou opatrnost ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ poznamenal Jáč.
Pokud se naplní scénář snížení úroků americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB) na jejich zářijových zasedáních, může být podle Jáče ve hře další snížení úroků ČNB jak na zasedání koncem září, tak v letošním závěrečném čtvrtletí.
Posílený kurz koruny
„Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí Evropské unie se nyní v České republice otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ uvedl pro faei.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle něhož se inflace bezpečně udržuje v rámci svého tolerančního pásma.
„To umožňuje dál opatrně snižovat úrokové sazby v české ekonomice, což podpoří její růst,“ konstatoval Křeček. Ceny zboží jsou podle něho pod kontrolou, problémy přetrvávají u cen služeb. Výrazně se zvyšují i ceny vodného a stočného, elektřiny či tepla a teplé vody.
„V meziročním srovnání jsou ceny potravin ve svém úhrnu nižší, ale zlevňování začíná docházet dech. Například cena mouky byla ještě v červnu levnější o 20,9 procenta, kdežto v červenci už sleva dosahovala pouze úrovně 15,4 procenta.
Podobný vývoj byl zaznamenán i u drůbežího masa, vajec či ovoce. Horší je situace u ceny másla, která zrychlila svůj meziroční růst z červnových 11,5 procenta na červencových 15,2 procenta,“ upozornil Křeček.
Ekonomové si také všimli, jak po oznámení červencové inflace mírně posílila česká koruna vůči euru. Podle Lukáše Kovandy z Trinity Bank to signalizuje, že trh částečně přehodnotil své sázky na další tempo vývoje základní úrokové sazby tuzemské centrální banky.
„Část investorů nyní míní, že ČNB může při snižování úrokových sazeb postupovat pomaleji. Dosud trh předpokládal, že základní sazba ČNB klesne do konce letoška z nynější úrovně 4,5 procenta nejspíše na 3,75 procenta. Nyní mírně roste pravděpodobnost, že to může být jen na rovná čtyři procenta,“ uvedl Kovanda.
