Inflace v české ekonomice znovu negativně překvapila

Volební komentáře k americkým volbám pomalu utichají a nastal čas se vrátit do domácí reality. Inflace v českém hospodářství totiž znovu mírně zrychlila a od dvouprocentního cíle tuzesmké centrální banky se tak znovu a ještě více odchýlila.
Jsou centrální bankéři v ČNB připraveni dát si s další úpravou sazeb směrem dolů pauzu? Ilustrační foto: Depositphotos.com
Jsou centrální bankéři v ČNB připraveni dát si s další úpravou sazeb směrem dolů pauzu? Ilustrační foto: Depositphotos.com

Data ukazují negativní vývoj cen za říjen, která by mohla zahýbat i s politikou snižování sazeb. Tu české „churavějící“ ekonomice ordinuje domácí měnová autorita. Jaký by mohl být další vývoj? Přestane Česká národní banka (ČNB) snižovat svoje úrokové sazby?

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 procenta, což bylo o 0,2procentního bodu více než v září. Meziměsíční růst o 0,3 procenta pak potvrzuje akceleraci růstu cen v hospodářství, kdy jde o nejvýraznější zvýšení od letošního dubna. Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu.

Do statistik se také nyní připisují zejména vyšší ceny elektrické energie. Ty dosáhly vyšších cen až o deset procent. Nízká výstavba pak je jeden z faktorů, který tlačí na růst cen bydlení, kdy nájemné rostlo až o 6,2 procenta. Bohužel není to jen elektřina nebo bydlení, prudce spotřebitelské ceny tlačí nahoru i určité potraviny.

Mezi nimi často zmiňované máslo, které meziročně přidalo i více než 40 procent. To už není příliš standardní změna, i když jde o sezonní statek, hojně využívaný v závěru roku. Lze konstatovat, že zmíněný cenový nárůst ukazuje na nezdravé konkurenční prostředí v sektoru či přílišnou koncentraci odvětví. Obávám se, že případná reforma ÚOHS, kterou vláda připravuje, tento stav příliš nezmění.

Bankovní rada ČNB snížila na svém zasedání na začátku listopadu svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. To je nejnižší úroveň od konce roku 2021, kdy se v ekonomice začala objevovat pro inflační vlna po pandemii covid-19.

Vedle toho tuzemská centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu pro příští rok, kdy očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,4 procenta, ale hlavně vyšší inflaci – na úrovni 2,6 procenta. To už je znatelně nad dvouprocentním cílem banky. A poslední data potvrzují, že to může být ještě náročné.

Zejména inflační tlaky ve službách totiž ukazují na další možný růst cen vyšší než tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo. Toho si musí být vědomi i v ČNB, kde by měli být připraveni dát si s další úpravou sazeb směrem dolů mohutnou pauzu.

Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

  1. Ko Konas

    Proč snižovali sazby, když už o rostoucí inflaci už věděl kdejaký laik? Jsou jim přednější jejich modely nebo reálná situace. Než si ty své modely opraví, bude inflace už 10%.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB