Inflace v Česku na začátku příštího roku dramaticky klesne

Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své aktuální analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg.
Má-li agentura Bloomberg pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. Ilustrační foto: Vláda ČR

Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.

Agentura se ve své zmíněné analýze odvolává na nejnovější prognózu České národní banky (ČNB). Tu centrální banka zveřejnila letos počátkem listopadu. Meziroční inflace by měla podle této prognózy hned počátkem roku 2024 klesnout poblíž úrovně dvou procent, tedy poblíž úrovně inflačního cíle ČNB.

„Existuje jen málo důvodů, proč by se tak nemělo stát,“ uvádí Bloomberg ve své analýze. Šlo by o mohutný propad inflace v ČR. Vždyť podle v úterý zveřejněných dat Eurostatu vykazovalo letos v listopadu Česko vůbec nejvyšší meziroční inflaci ze všech zemí EU, a to osmiprocentní. Pokles inflace na úroveň zhruba dvou procent by tedy značil pokles vskutku jen na přibližně čtvrtinu nynější úrovně.

Takový vývoj ale ostatně naznačuje kupříkladu vývoj hladiny spotřebitelských cen v ČR od letošního ledna do listopadu. Inflace v tomto období činí zhruba jedno procento a je tedy znatelně pod cílem ČNB.

Posledním inflačním skokem, který v Česku nastal, je totiž ten vztažený k letošnímu začátku ledna. Ten je však patrný pouze tehdy, pokud inflaci měříme počínaje loňským prosincem anebo nějakým ještě starším měsícem. Z meziročního porovnání ale tyto měsíce vypadnou počínaje právě lednem 2024.

Podle zmíněné analýzy Bloombergu už právě od ledna 2024 tedy „není pochyb, že existuje prostor pro prudký propad jak obecné inflace, tak inflace jádrové“. Ta nezahrnuje kolísavé položky typu cen energií nebo potravin. Jde o trvalejší, fundamentálnější inflační ukazatel, který je pro rozhodování centrálních bank mnohdy i podstatnější než ukazatel obecné inflace, o němž se nejvíce mluví.

Jádrová inflace v Česku v listopadu činila podle Eurostatu 5,9 procenta v meziročním vyjádření, takže byla nejnižší za dva roky, tedy za celé období od listopadu 2021. Podle ČNB, která ale vychází z jiné metodiky, odpovídala jádrová inflace v listopadu dokonce jen úrovni 3,9 procenta v meziročním pohledu. Odpovídala tedy nižší hodnotě, než s jakou centrální banka ve své prognóze počítala.

Rapidně klesající česká inflace by v příštím roce měla podle Bloombergu podpořit jak spotřebu domácností, tak investice, což oboje povede k růstu hrubého domácího produktu ČR a současně ale i k růstu objemu dovozů. Výsledkem tak může být mnohem slabší zlepšení salda běžného účtu platební bilance ČR, než jakého jsme svědky letos, konstatuje Bloomberg.

Zvýšená spotřeba Čechů totiž sice citelně přispěje k navýšení objemu dovozů, avšak vývoz z České republiky se zejména kvůli problémům německé ekonomiky nemusí podařit navýšit ve srovnatelném rozsahu. Slabší zlepšování stavu běžného účtu by mohlo způsobit horší výkon koruny v porovnání s dalšími regionálními měnami, tedy s polským zlotým a maďarským forintem, upozorňuje Bloomberg.

Nicméně v porovnání s eurem i dolarem by koruna v příštím roce zpevnit měla, plyne z modelu Bloombergu. Podle něj by se euro mělo koncem příštího roku prodávat za 24,45 koruny (nyní je to 24,53 koruny, pozn. aut.), zatímco dolar by měl stát 22,15 koruny (nyní je to 22,40 koruny).

Každopádně Fialova vláda by vskutku měla v příštím roce, posledním předvolebním, moci deklarovat své zkrocení inflace. To, že se v poklesu inflace zhusta projevují faktory, jež vláda nemá, a ani nemůže mít pod kontrolou, bude při správném uchopení příslušné politicko-marketingové kampaně, která nás jistě čeká, zcela druhotné.

Občané si všimnou, že zdražování ustalo a když se jim „správně“ vysvětlí, že je to díky činnosti vlády, podstatná část veřejnosti – voličů – uvěří. A vzhledem k tomu, že ekonomika – a růst spotřebitelských cen zejména – bude nepochybně klíčovým tématem sněmovních voleb roku 2025, může toto „uvěření“ být klíčové právě pro zopakování volebního úspěchu stran pětikoalice z roku 2021, jakkoli tomu výsledky nynějších průběžných šetření politických preferencí voličstva příliš neodpovídají.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 8
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Mi Milena

    To je divné, zdraží se teplo, potraviny, vodné a stočné, energie, tak mi to nějak nehraje.

  2. Pe Pepa

    zajíci se počítají až po honě. Moc tomu ale nevěřím. Lidi nebudou nakupovat

  3. Věra

    Tak jen doufám, že se voliči nenechají zase opít rohlíkem. Fiala vede ČR do záhuby….

  4. Pa Pavel

    Budu lhát a lhát jen abych vydržel brát plat až do konce než nás nakopou do pr……

  5. TM Tomáš Merta

    Vážení, nečekal jsme že tady nebude nikdy, kdo upozorní na to, že „míra inflace“ se porovnává s loňským rokem, ve stejné čas. To znamená, že míra inflace nemůže být vysoká. Abychom se vraceli na míru inflace před rokem loňským, musela by být deflace. Přesně takto se manipuluje s davem.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB