Cílem vládního balíčku je přispět k ozdravení veřejných financí. Česko dlouhodobě hospodaří s deficitním rozpočtem, zadlužení ještě dále zvýšily mimořádné výdaje spojené s koronavirovou pandemií a dopady války na Ukrajině. Balíček asi šedesáti opatřeními má přinést úsporu asi 150 miliard korun v následujících dvou letech.
1. Od ledna se zvyšuje spotřební daň z tabáku, alkoholu a hazardu. Své výjimečné postavení si uchovalo tiché víno, u nějž se nadále žádná spotřební daň odvádět nebude.
2. Sazby DPH budou nadále jen dvě. Základní sazba zůstává na 21 %, dvě snížené sazby (10 % a 15 %) se sjednocují na hodnotě 12 %.
3. Navzdory původním prohlášením nelze snížení cen očekávat u žádného segmentu. Ačkoli se DPH u potravin snižuje o tři procenta, od ledna si za ně s největší pravděpodobností připlatíme.
Za neřesti si připlatíme…
Velmi výrazně se zvýší takzvaná daň z neřesti, tedy spotřební daň z tabáku, alkoholu a hazardu. Daň z cigaret, tabáku a doutníků příští rok stoupne o deset procent, během dalších tří let vždy o pět procent ročně. Daň u zahřívaného tabáku se zvýší o 15 procent v každém z následujících čtyř let.
Nově se také zavádí spotřební daň z nikotinových sáčků a náplní do elektronických cigaret. Připlatíme si i za alkohol. V příštím roce stoupne spotřební daň o deset procent, stejně tak v roce následujícím. Rok 2026 přinese navýšení o dalších pět procent.
…až na víno
Co zůstane, je nulová spotřební daň na tichá vína. Ta tak budou nadále jediným alkoholem, na nějž není spotřební daň uvalena. Vinaři přijdou jen o dosavadní daňovou uznatelnost vína do 500 korun jako daru na reprezentaci. Snaha vlády omezit prostřednictvím „daní z neřesti“ dlouhodobou zátěž zdravotnictví kvůli vysoké konzumaci alkoholu nebo tabáku tak má své výrazné trhliny.
Rozhodnutí vlády upřednostnit jeden segment má řadu kritiků. Proti tomuto kroku se postavila například Národní ekonomická rada vlády (NERV), neboť zavedení by znamenalo miliardové úspory. I zástupci z řad Unie výrobců a dovozců lihovin upozorňují, že je diskriminační například vůči pivovarníkům.
Své výhrady proti případnému zdanění vína samozřejmě vyjádřili především vinaři, například Vinařská unie: „V případě přijetí daně reálně hrozí, že Česko zmizí z vinařské mapy Evropy, jelikož ostatní země EU podporují své vinaře nulovou spotřební daní.“
To jsou slova Ondřeje Beránka, ředitele Vinařské unie. Svaz vinařů ČR na svých stránkách zase uvádí: „Vinařství je jiné a zachování nulové spotřební daně si zaslouží. Je to tak všude ve vinorodé Evropě, jejíhož trhu jsme součástí. Proces vzniku vína od založení vinice až po naplnění do lahví nesnese srovnání s jakýkoli jiným produktem,“ komentuje Svaz na svých stránkách.
Ze tří na dvě sazby DPH
Výrazných změn se dočká také daň z přidané hodnoty (DPH). Dosud český systém stál na třech sazbách DPH – základní ve výši 21 procent a dvou snížených sazbách (10 % a 15 %). Obě snížené sazby se nově sjednocují na úrovni 12 procent, výše základní sazby zůstává beze změny. Nově zavedená nulová sazba se bude týkat knih, včetně těch elektronických.
Za léky si připlatíme
„Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva,“ stálo v původní důvodové zprávě ministerstva financí.
Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 procent vláda současně snižuje DPH u řady aktuálně citlivého zboží a služeb, jako například potravin bez nápojů, léků či stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb.
Těžko říct, zda sama vláda měla v materiálech zmatek, nebo se snažila „prodat“ alespoň nějaké dílčí pozitivní zprávy pro peněženky daňových poplatníků. U léků se, navzdory tvrzení, DPH zvýší, neboť nyní spadají do sazby desetiprocentní…
Nutno dodat, že v nové zprávě už léky ve výčtu uvedeny nejsou. Vyšší DPH bude u léků na recept znamenat vyšší náklady pro zdravotní pojišťovny. Reálně tak vláda neušetří, neboť se tyto náklady jen přesunou jinam.
U léků s doplatkem a léků nehrazených se vyšší DPH pravděpodobně projeví v koncové ceně pro pacienta. Naopak zdravotnické prostředky by mohly mírně zlevnit, neboť se přesouvají z 15% daně do snížené 12% sazby.
Potraviny zlevní. Nebo vlastně zdraží
Zlevnění by se mohly dočkat potraviny, které se přesouvají do 12% sazby DPH. Alespoň tak ještě v době představování balíčku zněly hlasy odborníků. „Snížení DPH u potravin o tři procenta je pro zákazníky dobrou zprávou, každá koruna úspor je v dnešní době důležitá. Obchody to samozřejmě promítnou do cen,“ byl si jistý prezident obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Nyní je již nad slunce jasné, že nejen, že se cena potravin nesníží, ale kvůli rostoucím nákladům na energie se budou cenovky od ledna přepisovat na ještě vyšší hodnoty. O jak velké navýšení půjde, lze zatím jen spekulovat.
Snížení cen se jistě nebude netýkat ani další citlivé kategorie – bezlepkových produktů, jejichž již tak vysoká cena s ohledem na přesun z desetiprocentní do dvanáctiprocentní sazby s největší pravděpodobností také stoupne.
Nepodařilo se ale prosadit snížení DPH ani u dětských plen nebo menstruačních pomůcek, a to navzdory faktu, že se dnes již běžně operuje s pojmem „menstruační chudoba“.
Likvidace hospod
Do základní sazby DPH míří plošně všechny nápoje, včetně piva, minerálních nebo kojeneckých vod. Toto opatření zvedlo velkou vlnu nevole na několika frontách. Ozvali se samozřejmě pivovarníci, kteří se obávají likvidace velkého množství provozoven, zejména na venkově.
„Dva covidové roky, na to volně navazující energetická krize, vysoká inflace a s tím související ekonomická nejistota si už vybraly svou daň v podobě pokračujícího odlivu hostů z hospod a restaurací,“ uvedl Roman Havlík, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
„Vláda se bohužel rozhodla, že uštědří gastronomickému sektoru další ránu v podobě zvýšené sazby DPH na čepované pivo a nealkoholické nápoje. To jsou produkty, na jejichž prodeji je závislých 50 procent hospod, které neprodávají teplé jídlo. Navíc cílem těchto kroků není snížení deficitu veřejných financí, ale pouze snaha udělat pořádek v daňových sazbách,“ doplnil Havlík.
Voda stejně jako limonáda
Proti zdražení všech neochucených nápojů se postavili nejen jejich výrobci, ale také řada odborníků na výživu a lékařů. Neochucená voda, kojenecká voda či minerálky se opatřením dostaly do stejné kategorie jako džusy, limonády nebo energetické nápoje.
Vláda tak zvyšuje cenu potravin s prokazatelně pozitivními účinky na naše zdraví, staví je na stejnou úroveň, jako nápoje, které jsou na opačné straně spektra. A cenu u dalších pochutin a cukrovinek dokonce potenciálně snižuje. V zájmu zjednodušení celého systému se tímto vláda postavila proti oficiálně podporovaným zásadám vedoucím ke zdravému životnímu stylu.
Ani knihy nezlevní
Z deseti na dvanáct procent stoupne daň u novin a časopisů. Oproti původnímu návrhu, který počítal s přesunem novin do nejvyšší sazby, však nedojde ke znevýhodnění denního tisku. Odůvodnění, že časopisy jsou (na rozdíl od novin) vědecké, nakonec jako relevantní argument neobstálo.
Kdo živí naděje, že vzhledem k nulové sazbě ušetří alespoň při nákupu knih, bude zklamán. Navzdory jejich výjimečné nulové sazbě ani zde nelze očekávat jakékoli snížení cen, v nejoptimističtější variantě maximálně zastavení jejich zdražování.
Kalouskova metoda….Vše zdražit a tím zadusit ekonomiku. Občané poplatí jídlo,energie,někteří nájem a nezbude nic. Prosperovat budou pouze hypermarkety z jídlem,energetici a všechno ostatní půjde do ztráty. Už nyní je velký propad v prodeji nových automobilů,po tomto zdražení to bude ještě horší. Naše ekonomika postavená na automobilovém průmyslu má před sebou černé zítřky. Elektromobily ještě zhoršují tuto neradostnou budoucnost. Nebudou se kupovat ani ojetiny. Např. 5 roků starý elektrický Golf vyjde na 400 tis. kč ale baterie do tohoto auta vyjde na 800 tis. kč. Nedávno bylo na Seznamu pěkné čtení jak nemá smysl kupovat ojeté elektrické auto kvůli možnosti dosluhující baterie kvůli nabíjení na rychlonabíječkách což firemní flotily elektrických aut hojně využívají…..