Průmyslová výroba by z počátku roku mohla vykázat solidní čísla reflektující zlepšení v subdodávkách. Maloobchodní tržby s výjimkou prodeje aut budou spíše slabší. Centrální banka pravděpodobně přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.
Průměrná mzda: Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí její růstové tempo dosahovalo 5,7 procenta. Za zpomalením meziročního růstu stála především vysoká srovnávací základna mezd ve zdravotnictví, které byly na konci roku 2020 podpořeny mimořádnými odměnami.
V důsledku toho meziroční růst mezd ve veřejném sektoru pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku výrazně zpomalil, a to i přes pokračující mezičtvrtletní růst ve většině odvětví. Na vývoj mezd v soukromém sektoru působilo pokračující oživení tuzemské ekonomiky, a také další pokles míry nezaměstnanosti.
Ta v lednu dosahovala 2,3 procenta, což bylo jen mírně nad předkrizovou úrovní a v souladu s výrazně napjatým trhem práce. Odhadujeme tak, že mzdy v soukromém sektoru se znovu mezičtvrtletně zvýšily, což vedlo k mírné akceleraci jejich meziročního růstu.
Zvyšovala se však i inflace, a to z průměrných 4,1 procenta ve třetím čtvrtletí na 6,1 procenta meziročně ve čtvrtletí čtvrtém. To se projevilo ve vývoji průměrné reálné mzdy, která podle nás ve čtvrtém čtvrtletí klesla meziročně o 1,6 procenta, po již tak utlumeném růstu o 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Očekávání České národní banky (ČNB) je v souladu s tím naším, když centrální banka prognózuje pokles reálných mezd o 1,5 procenta.
Spotřebitelské ceny: U spotřebitelských cen za únor počítáme s jejich dalším zvýšením. To bude oproti lednu mírnější zejména v případě energií, kde po lednovém skoku čekáme jen mírnější zdražení. Mnozí obchodníci neprovedli cenové přizpůsobení na úplném začátku roku a mohou také reagovat na další zvýšení cen energií a cen výrobců z počátku roku.
Od jádrové inflace tak čekáme mírné zpomalení meziměsíčního tempa na 0,9 procenta a zvýšení meziročního tempa na 10,4 procenta z předchozích 9,7 procenta. Ceny u čerpacích stanic v únoru zdražily cca o dvě procenta. U potravin týdenní šetření sice zdražení neindikuje, ale přesto je pravděpodobné, že s ohledem na anekdotické zprávy od výrobců, uvidíme zvýšení cen i zde.
V souhrnu tak čekáme meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,9 procenta a zrychlení meziročního tempa na 10,6 procenta. To by bylo 0,9 procentního bodu nad prognózou ČNB. Tato odchylka činila již v lednu 0,5 bodu. Aktuální oslabení koruny a výhled na ceny energií a ropy ukazují pro další měsíce vysokou šanci dosažení meziročního tempa inflace 11 procent.
Průmyslová výroba: Od průmyslové výroby za leden čekáme po prosincovém výrazném propadu o 2,9 procenta meziměsíční nárůst o 1,8 procenta. Důvodem je statistika výroby aut, která se po prosinci opět mírně zlepšila a dále vysoká úroveň indexu nákupních manažerů. Ten se v lednu v subindexu výroby zvýšil na hodnotu 57,3 bodu, což je nejvýše od zimy 2020.
Na výsledku by obecně mělo být znát zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích. Produkce aut se přitom i v lednu nacházela meziročně v záporu 11,4 procenta, což je zlepšení oproti prosincovému poklesu o 17,6 procenta. K tomu ovšem přispěl i efekt nižší srovnávací základny. Stále tak vidíme prostor pro silnou expanzi v případě ústupu potíží s dodávkami.
Současný vývoj ale citelně zamíchal výhledem pro nejbližší měsíce. Předstihové indikátory se již v únoru začaly snižovat, nicméně neměly šanci zachytit efekt eskalace konfliktu na východě Evropy, který bude negativně působit i na český průmysl.
Údaje o výrobě za únor by ještě měly být solidní, ale u dalších měsíců nyní panuje zvýšená nejistota. Připomeňme, že podíl exportu z ČR do Ruska na celkových vývozech ČR činí relativně nízká cca dvě procenta. Ovšem významnou roli zde bude hrát i reexport přes další země a dodávky komodit nutných pro výrobu.
Maloobchodní tržby: Vývoj maloobchodních tržeb je nyní značně proměnlivý. Důvěra spotřebitelů se na začátku roku zlepšila jen nepatrně, což o rychlé změně trendu nenasvědčuje. Na začátku roku se výrazně zdražovalo, takže navyšovat reálně nákupy bylo problematičtější i přes vysokou míru úspor domácností. V případě maloobchodních tržeb bez zahrnutí motoristického segmentu tak počítáme přibližně s reálnou meziměsíční stagnací.
To by znamenalo akceleraci meziročního růstu na 12,3 procenta z předchozích 3,3 procenta. Po očištění o kalendářní vlivy by tempo činilo 10,9 procenta meziročně. S ohledem na meziměsíční nárůst registrací aut a zprávy o jejich mírně lepší dostupnosti ovšem odhadujeme nárůst jejich prodejů o 2,5 procenta meziměsíčně po prosincovém poklesu o tři procenta. Celkové maloobchodní tržby by tak mohly zrychlit meziroční tempo růstu na osm procent z předchozích 2,1 procenta.
ČNB: Centrální banka bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Náš základní scénář pro následující zasedání na konci března zahrnuje zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů, výrazná proinflační rizika posledního vývoje však indikují spíše zvýšení o 50 bodů.
Rizikem je i to, že úrokové sazby nakonec překročí hranici pěti procent. Pokud nebude mít současný rusko-ukrajinský konflikt opravdu silné dopady na reálnou ekonomiku, lze pak navíc očekávat, že snižování úrokových sazeb se spíše posune až do příštího roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
