
Analýza údajů globální fintech společnosti XTB ukázala, že v Česku tvoří investorky 8,4 procenta všech klientů. Ještě hůře je na tom Slovensko, kde je to pouze 6,9 procenta. Nízká míra zapojení do investování a dlouhodobého budování majetku může představovat problém třeba při zajištění na důchod.
Oproti tomu například v Polsku tvoří ženy 15,2 procenta všech klientů, když v roce 2020 to bylo jen necelých sedm procent. Ještě vyšší je podíl investujících Rumunek, u nichž data XTB ukazují zastoupení více než 21 procent, přičemž před pěti lety bylo přibližně poloviční.
Experti shodně uvádějí, že investování, zejména dlouhodobé a diverzifikované, například prostřednictvím indexových fondů či ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. aut.), představuje jednu z nejlepších možností, jak si zvýšit majetek a zajistit si lepší finanční stabilitu – třeba při mimořádných životních situacích.
Například index S&P 500 historicky vykazoval za posledních 30 let průměrný roční výnos více než devět procent. „Ženy déle váhají, než začnou investovat. Kvůli tomu se ochuzují o potenciálně nadprůměrné zhodnocení majetku,“ upozornil analytik XTB Jiří Tyleček.
Ženy jsou také opatrnější, když už s investováním začnou. To nemusí být podle Tylečka na škodu, zvláště když volí strategii buy & hold (kup a drž). Ta se osvědčuje při dlouhodobém budování majetku, například i na desítky let.
„Loni v Česku investorky tvořily 9,4 procenta nově příchozích klientů. V oblibě mají například investiční plány založené na ETF. Celoevropsky ženy tvoří téměř 11 procent těch, kteří tento produkt využívají,“ dodal Jiří Tyleček.
Investování mobilem
Z údajů XTB také vyplývá, že Češky své transakce provádějí zejména prostřednictvím mobilního telefonu, což je obecný trend, z něhož vybočuje pouze Itálie.
Optimističtější údaje o ženách-investorkách má k dispozici investiční crowdfundingová platforma Fingood, podle níž chtějí ženy investovat stále více a například v crowdfundingu už tvoří téměř čtvrtinu ze všech investorů.
Stále ale platí, že jsou v investování oproti mužům opatrnější a investují menší částky. Průměrná výše jejich investice ve Fingoodu dosahuje 140 tisíc korun, zatímco u mužů je to téměř 200 tisíc. V crowdfundingové platformě Fingood ženy v loňském roce investovaly více než 170 milionů.
„Vidíme, že zájem žen o investování roste především v posledních pěti letech. V prvním roce činnosti s námi byly jen tři investorky. Ještě v roce 2020 jsme ženy počítali jen v desítkách, nyní už jich jsou tisíce,“ sdělil provozní ředitel Fingoodu Ondřej Kozel.
Tím se podle něj potvrzuje, že i ženy chtějí o svých financích rozhodovat více samostatně než v minulosti. „A platí, že se zajímají o různé typy investic, zatímco ještě před několika lety ukládaly peníze zpravidla jen na spořicí účty nebo termínované vklady,“ poznamenal Kozel.
Trendem rovněž je, že se ženy více zajímají o udržitelnost či lokální rozměr projektu. „Nezajímá je jen výnos, ale i přidaná hodnota a příběh investice,“ dodal Ondřej Kozel. Větší zájem o investování podle něj souvisí s covidem a následnou inflační vlnou.
„V covidu kvůli omezeným možnostem utrácet rostly domácnostem úspory. A s následným rychlým růstem cen začali investoři hledat různé možnosti, jak tyto úspory před inflací chránit. Proto i více žen začalo opouštět základní spořicí produkty a začalo investovat novým způsobem,“ vysvětlil.
Z rozhovorů s investorkami také vyplynulo, že si stále ve většině případů v investování věří méně než muži. Většinou se také vyhýbají impulzivním rozhodnutím a drží se svých strategií. Roste ale jejich chuť se učit, o různých investičních způsobech se dozvědět co nejvíce a stále se vzdělávat.