Jak Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornila společnost Tesena, která se specializuje na profesionální testování softwaru, u zrodu samotného oboru IT stály ženy: Angličanka Ada Lovelace (1815 – 1852) a Američanka Grace Hopperová (1906 – 1992).
„První základy programování počítačů položila londýnská matematička Ada Lovelace a první kompilátor programovacího jazyka sestavila matematička, informatička a důstojnice námořnictva Spojených států Grace Hopper,“ řekla Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena.
S rychlým rozvojem informačních technologií do oboru začalo podle ní vstupovat čím dál víc mužů. „Aktuálně IT stále ovládá genderový stereotyp, kdy je počítačový svět vnímán jako výlučně mužský,“ dodala Paulíčková.
V posledních letech se to sice přece jen mění, ale i tak jde o obor se silně dominantním mužským zastoupením. Podle společnosti Tesena je evropský průměr zhruba 20 procent žen, ovšem v České republice to je pouze 12 procent žen.
Rozšířený mýtus o typicky mužském povolání posilují především stereotypní představy o ryze mužských dovednostech, jako jsou analytické myšlení, flexibilita anebo matematické schopnosti.
„Práce IT specialistů ale vyžaduje také trpělivost, týmovou spolupráci, komunikativnost a empatii – tedy vlastnosti obvykle připisované ženám,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) na pražském Proseku.
Zrušená pracovní místa
Ještě do roku 2005 byl podle něj podíl žen v IT profesích v Česku vyšší, ale později se propadl. „Důvodem bylo, že ženy v začátcích rozvoje informačních technologií zastávaly více nekvalifikovaných pozic, které s dalším rozmachem technologií zanikly,“ vysvětlil Vodička.
Ve skutečnosti je nízké zastoupení žen dlouhodobý stav a drží se téměř neměnně kolem 10 až 12 procent. „Nyní však nastupují studenti, kteří to mění, a dívek pozvolna přibývá,“ konstatoval Martin Vodička. Specifickou oblastí informačních technologií je testování softwaru, kde ženy početně muže dohánějí poměrně rychlým tempem.
„Pozice software testera jsou ženami obsazovány výrazně častěji než třeba programátorská pracovní místa, v českém testingu je žen více než čtvrtina,“ řekla Lucie Lavičková, test inženýrka společnosti Tesena, kde na pozici testera pracuje 37 procent žen.
Právě oblast testingu bývá pro ženy často vstupní branou do světa IT. „Pro pozici testera totiž není nutné učit se základy fungování hardwaru, komunikačních sítí, teorii vývoje softwaru, programování v konkrétních jazycích a další spoustu informací,“ uvedla Lavičková.
Získat základní znalosti potřebné k testování je díky různým kurzům mnohem snazší a rychlejší. Práce spojené s testováním softwaru jsou u žen, které chtějí vstoupit do světa IT, v posledních letech skutečně velmi populární. A firmy právě ženy stále více vyhledávají.
„Testing má obecně pro ženy přívětivější image, neboť zde mohou využít svůj potenciál i z pohledu běžného uživatele – ženy totiž dokážou vnímat jiné aspekty testovaného produktu než muži a přinášejí tak často zcela nový pohled na vyvíjený produkt či službu,“ sdělila Lucie Paulíčková z Teseny.
„Výhodou je cit pro detail, pečlivost a také schopnost vnímat širší souvislosti, což mužům často chybí. Začlenění žen do vývoje produktu je také často klíčové pro zajištění toho, aby produkty či služby odpovídaly potřebám všech uživatelů,“ dodala Paulíčková.
Vysoké rozdíly ve mzdách
Rozdíly panují nejen v zastoupení žen na konkrétních pozicích, výrazně se liší i finanční ohodnocení. „Finanční ohodnocení žen v IT je konkurenceschopné, ale stále existuje mzdová propast mezi muži a ženami,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio.
Podle průzkumu této firmy může být rozdíl v průměrném platu, který je v informačních technologiích aktuálně kolem 75 tisíc korun měsíčně, až 20 procent ve prospěch mužů. Podle Lucie Lavičkové z Teseny ale mohou v mnohých případech za nižší odměny samotné ženy.
„Jedním z největších důvodů platových rozdílů mezi ženami a muži je nízké sebevědomí žen, které se často bojí říct si o odpovídající částku, ta se v testingu pohybuje mezi 60 a 100 tisíci korunami měsíčně,“ poznamenala Lavičková.
Složitější je pro ženy také udržet krok s novými technologiemi. „Největší podíl na výši platu má zejména rozsah znalostí a zkušeností uchazeče, což bývá u žen v produktivním věku obtížnější naplnit vzhledem k potřebě rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem,“ uvedla Lavičková.
Sama se nyní po pěti letech na mateřské a rodičovské vrací do pracovního procesu. „A ačkoli jsem se snažila vzdělávat, posun, který odvětví za tu dobu učinilo, je opravdu velký a udržet krok s rychlým vývojem není jednoduché,“ přiznala Lucie Lavičková.
Národní institut SYRI nedávno zveřejnil svou analýzu, z nichž vyplynul jednoznačný závět, že mladé ženy nechtějí jen sedět doma s dětmi, rády by skloubily pracovní kariéru s mateřstvím. Jenže tuzemský trh není dostatečně flexibilní, aby jim dokázal nabídnut odpovídající možnosti.
Na to, že ženy nemohou – aspoň částečně – pracovat i na mateřské a rodičovské nedoplácí jen samotné rodiny, ale také stát, který jen na daních a dalších odvodech přichází přibližně o deset miliard korun ročně.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
