Vyplývá to z pravidelné zprávy genderové rovnosti Global Gender Gap, které už od roku 2006 vydává Světové ekonomické fórum. Na výsledky reportu upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) u příležitosti MDŽ, který připadá na 8. března, společnost ManpowerGroup.
Nejlépe si Česko vede v oblasti vzdělání, kde dosáhlo stoprocentní genderové rovnosti a v oblasti zdraví, nejhůře naopak v politické sféře. V platové rovnosti je jednou z nejhorších zemí v Evropské unii.
Podle průzkumu společnosti ManpowerGroup, kterého se zúčastnilo 525 zaměstnavatelů, uvedlo 15 procent z nich, že ke genderové rovnosti mají ještě daleko. Plné genderové rovnosti dosáhlo podle odpovědí 24 procent organizací.
V Česku stále přetrvává platová nerovnost, která je třetí nejvyšší v Evropské unii. Muži mají oproti ženám v průměru o 18 procent vyšší plat. To se pak odráží i na výši důchodů, který mají ženy o 30 procent nižší. Vychází to z dat statistického úřadu Eurostat.
„Podle našeho průzkumu Talent Shortage Survey uvádí už třetí rok za sebou 66 procent zaměstnavatelů, že nemohou najít dostatek vhodných uchazečů na své volné pozice,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
Domněnky a zbožná přání
Dodala, že ženy se nemohou zapojit do trhu práce tak, jak by chtěly. „Čeští zaměstnavatelé totiž stále nedokážou vytvářet vhodné podmínky pro jejich větší zapojení a kariérní rozvoj,“ poznamenala Rezlerová. Genderová rovnost zahrnují platovou rovnost nebo rovné příležitosti k povýšení.
„Firmy sice deklarují rovnost na pracovišti, ale často jde pouze o dojmy nebo zbožná přání, která nejsou založena na datech a faktech,“ konstatovala Jaroslava Rezlerová. „Až čísla ukážou, jaká je objektivní skutečnost.“
Často si podle ní překážky pro ženy mnohé firmy neuvědomují. A vyjmenovala konkrétní příklady: Malá nabídka flexibilních úvazků, možnosti skloubit péči o děti s prací, přístup k rozvojovým programům, kariérnímu posunu a zastoupení v managementu.
Mezi firmy, které se snaží ženám skutečně pomáhat, patří HOPI Holding. „Dlouhodobě spolupracujeme s organizací Business & Professional Women ČR a našim ženám nabízíme šestiměsíční kurz mentoringu, účastníme se pravidelně konference Equal Pay,“ uvedla Gabriela Kahounová, Group People & Culture Director v této společnosti.
Také spolupracujeme s našimi ženami na mateřské, a pokud chtějí pracovat, snažíme se jim maximálně vyhovět, aby mohly skloubit práci a péči o rodinu,“ dodala Kanounová.
Nůžky se zavřou za 134 let
Podle zprávy Global Gender Gap Report 2024, který sleduje rovné pracovní podmínky ve 146 státech světa, bude genderová rovnost při současném tempu dosažena za 134 let, což je o tři roky více než v roce 2023. Zpomalení je vidět i na umístění Česka, které si v meziročním srovnání opět pohoršilo o tři příčky a je na 104. místě. Oproti roku 2022 se propadlo dokonce o 28 příček.
V rámci čtyř oblastí, které reporting sleduje, si Česko nejhůře vede v zapojení žen do politiky, kde je na 130. místě se zapojením žen na úrovni pouhých 12,7 procenta. V rámci této oblasti se posuzuje například počet žen v parlamentu, ženy na ministerských pozicích a dalších předních politických pozicích.
Nejlépe si Česko vede v oblasti dosaženého vzdělání, kde ženy převažují nad muži. V oblasti zdraví, kde se posuzuje poměr narozených žen a mužů a průměrná délka života žen, si Česko také nevede špatně, umístilo se na 37. místě. V ekonomické oblasti, kde se posuzuje například odhadovaný příjem žen, nebo platová rovnost za podobnou práci je Česko na 104. místě.
Nejvíce se genderové rovnosti přiblížil, stejně jako minulý rok, Island s indexem 93,5 procenta. Mezi Top 10 dále patří Finsko a Norsko (shodně 87,5 %), Nový Zéland, (83,5 %), Švédsko (81,6 %), Nikaragua (81,1 %), Německo (81 %), Namibie (80,5 %), Irsko (80,2 %) a Španělsko (79,7 %).
Mezi pět nejhorších zemí se řadí Súdán (56,8 %), Pákistán (57 %), Čad (57,6 %), Írán (57,9 %) a Guinea (60,1 %).
Významný platový rozdíl
Česko získalo 68,4 procenta. V České republice nadále přetrvává významný platový rozdíl mezi muži a ženami. Aktuální statistiky ukazují, že ženy vydělávají v průměru o 16 až 19 procent méně než muži na srovnatelných pozicích. Situace se sice postupně zlepšuje, ale pomalu.
Údaj, že český ženy vydělávají o 17 procent méně než muži na stejných pozicích, vyšel také v aktuální studii PwC Woman in Work. Postavení českých žen na trhu práce tak patří mezi zeměmi OECD mezi podprůměrné a Česká republika se v žebříčku dále propadá.
Ze 33 sledovaných zemí je podle postavení žen na trhu práce ČR na 23. místě. Nejvíce zaostává právě v rozdílech v odměňování. Dostatečně nefungují ani zkrácené úvazky, naopak velmi dobře si český pracovní trh vede v míře nezaměstnanosti žen.
Studie ukázala, rozdíly mezi platy žen a mužů se nijak nezmenšují, o rok dříve byl rozdíl 17,4 procenta. I v dlouhodobém srovnání dochází ke zlepšení situace jen pozvolna, v roce 2000 byl rozdíl v platech žen a mužů 22 procent.
„České ženy stále vydělávají průměrně zhruba o šestinu méně než muži. Problém přitom není jen na straně zaměstnavatelů. Naopak velká část firem má férové a rovné odměňování za jednu z hlavních priorit jejich personální agendy i celé firemní kultury a strategie,“ řekla Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování.
Problém je podle ní hlubší. Ženy si často o více peněz neumí říct a nepříznivě v tomto směru působí i tradičně dlouhá rodičovská dovolená. „Když žena pracovní svět opustí na pět i více let, těžko se po takto dlouhé době vrací na pozice se srovnatelným platem s muži, kteří tuto pauzu neměli,“ uvedla expertka.
Řešení je podle ní ve větším rozšíření částečných úvazků a sdílených pozic. Právě tato místa bývají vhodné i pro ženy vracející se do práce po rodičovském volnu. „Částečné úvazky jsou výhodným řešením pro postupný návrat do zaměstnání,“ sdělila Andrea Linhartová Palánová.
Právě nedostatek těchto úvazků je daleko větší překážkou pro rovné podmínky na trhu práce než odměňování samotné. V Česku pracuje na plný úvazek 92 procent žen, ve vyspělých evropských zemích jsou to jen zhruba dvě třetiny žen,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová.
