„Jádro má to nejlepší před sebou,“ říká Dana Drábová

Rozhovor
„Energetická nesoběstačnost je velkou slabinou České republiky. Velmi intenzivní diskuze se vedou o tom, jak si opatřujeme a jak si v budoucnosti budeme opatřovat elektřinu. Ale s tím se vyrovnává koneckonců celý svět,“ říká v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Potenciál vidí ve větrných elektrárnách a v budoucnosti jaderného inženýrství.
Dana Drábová je od roku 1999 předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Foto: BH Securities

Myslíte si, že jaderné inženýrství je oborem, který má to nejlepší teprve před sebou, anebo se posouváme stále více k obnovitelným zdrojům energie?
Do jaderného věku jsme vkročili zhruba před 130 lety, kdy jsme díky vědcům začali poznávat, jak je to se silami, které drží jádra atomů pohromadě. Rychle následovalo poznání, že jde o nejmocnější síly v našem atomárním vesmíru a že můžeme uvolnit energii, která je zhruba milionkrát koncentrovanější než energie, jež se uvolňuje při chemických reakcích, například při spalování fosilních paliv.

Náš svět se vyvíjí překotně rychle, zejména informační technologie či biotechnologie, ale významně jsme se posunuli také v poznání sil, různých forem energie a jejich zvládání.

Domnívám se, že jsme tak na deseti procentech z cesty vedoucí k využití jaderné fyziky pro získávání dostatku nízkoemisní energie. Jaderné inženýrství má to nejlepší určitě teprve před sebou.

Lidé z moderních technologií asi nejčastěji vidí zprávy o nových poznatcích z Evropské organizace pro jaderný výzkum neboli z Cernu, což je světově nejlepší pracoviště. Jsou nějaké nové poznatky, které by vás třeba překvapily a které obor posouvají dál?
Částicovou fyziku určitě ano. Měli bychom být hrdí na českou participaci v Cernu, která je velmi významná. Experimenty, jež tam probíhají, zejména pak na velkém hadronovém urychlovači, nám přinášejí hlubší vhled do toho, jak se formoval náš vesmír.
Možná, že nám také přinesou více poznatků o tom, jak funguje takzvaná temná hmota a temná energie, o kterých toho víme pramálo. Pohybujeme se totiž zhruba v pěti procentech atomárního vesmíru a o těch zbývajících 95 procentech toho mnoho nevíme.
V Cernu se koncentruje základní výzkum, který teprve bude mít za nějaký čas přínosy, ale má i přímé výsledky v podobě vývoje velmi sofistikovaný detekčních technologií a také velký příspěvek k rozvoji strojového učení, což bývá dnes nazýváno umělou inteligencí, a koneckonců si musíme připomenout, že v Cernu vznikla první forma internetu.

PSALI JSME:
V Česku by mohly začít vyrůstat malé jaderné reaktory

Jaký je energetický mix v České republice. Myslíte si, že je optimální a kde můžeme vidět jeho největší slabiny?
Musíme si říci, jestli se budeme bavit o energetickém mixu jako takovém, anebo o způsobech výroby elektřiny, protože to není totéž. Energetický mix jako takový je predeterminován, protože vlastně kromě výroby elektřiny nejsme v ničem soběstační. Jsme závislí na dovozech fosilních paliv a v současné době jsou ropa a zemní plyn páteří průmyslových odvětví. Plyn se stále více a více posouvá ze škatulky přechodného paliva do oblasti elektroenergetiky. Nesoběstačnost je velkou slabinou České republiky.
Velmi intenzivní diskuze se vedou o tom, jak si dnes opatřujeme a jak si v budoucnosti budeme opatřovat elektřinu. Ale s tím se vyrovnává koneckonců celý svět. Valnou většinu elektráren jsme měli založenou na spalování uhlí a od osmdesátých let minulého století podíl takzvané uhelné elektřiny poklesl z nějakých tří čtvrtin na současných zhruba 40 procent.
Státní energetická koncepce předpokládá, i kdybychom nepřijali závazky směrem k omezení vlivu člověka a na klima, že v roce 2040 to bude někde okolo 15 procent. Takže uhlí nás opustí i bez toho, že by bylo z energetického mixu vyloučeno kvůli zmíněným závazkům a přechodu k nízkoemisním technologiím.

PSALI JSME:
Pátá šokující předpověď pro rok 2021: Revoluční fúzní technologie zajistí lidstvu hojnost energie

A jak je to dnes?

Vyrábíme zhruba 45 procent elektřiny z uhlí, 35 procent obstarají jaderné elektrárny a zbytek je kombinací obnovitelných zdrojů, zejména pak energie z vody a z určité části taky z fotovoltaických elektráren, velmi málo z větrných elektráren a plynu.
Myslím si, že je správné rozumně posílit nízkoemisní zdroje, mezi něž patří také jádro, a vytvořit si tím tedy energetický mix, který bude dostatečně spolehlivý a zároveň bude v co největší dosažitelné míře využívat potenciál obnovitelných zdrojů, který, bohužel, při naší geografické poloze není tak velký, jak bychom si asi přáli.
Nebudeme nikdy mít 90 procent elektřiny z vodních elektráren jako Norsko nebo 65 procent jako Rakousko, ale z důvodu geografické polohy a klimatických podmínek nebudeme mít ani dostatek elektřiny z fotovoltaických elektráren.

Které obnovitelné zdroje by u nás tedy připadaly v úvahu?
Pořád se snažím vyzkoumat, proč je u nás zatím velmi podhodnocen potenciál větrných elektráren. Možná, že to částečně souvisí s tím, že u nás fouká zejména na horách, které jsou ale velmi často chráněnými krajinnými oblastmi.
Turbíny jsou totiž nepřehlédnutelné a krajinný ráz, co si budeme povídat, rozhodně nevylepšují, a velmi silný je u nás také odpor místních komunit, kterým se zkrátka nelíbí. Je to trochu škoda. Sílu větru naši předkové využívali od starověku a i na českém území stálo několik stovek větrných turbín, které se buď používaly jako větrné mlýny, anebo pro pohon strojů.

PSALI JSME:
Světlo do každé dědiny. Před 60 lety se dokončila elektrifikace Československa

Nastínila jste, že plyn by mohl být přechodným palivem. Vyplatí se předělávat uhelné elektrárny na plynové? Když se podíváme na emise, které produkuje spalování plynu a započteme-li do nich i ty, které vznikají při těžbě, pak se plyn neukazuje jako ideální zdroj.
Při vlastním provozu plynové elektrárny vzniká na jednotku vyrobené elektřiny zhruba polovina emisí skleníkových plynů, než je tomu v případě uhelné elektrárny.  Velmi správně jste řekl, že všechny technologie bychom měli hodnotit z hlediska jejich dopadu na člověka a životní prostředí v celém životním cyklu, a tam plyn opravdu vychází místy hůř než hnědé uhlí, zatím se ale vyplatí.
Dostáváme se do situace, že je pro nás plyn nutností. Bez spuštění nových jaderných bloků nebudeme schopni v požadovaném čase pokrýt výrobu odstavovaných uhelných elektráren ani jadernými elektrárnami, ani obnovitelnými zdroji. Takže nám nic jiného než plynové elektrárny nezbyde. Budeme v tom následovat Německo, které je si toho velmi dobře vědomo, a proto i přes značné kontroverze, které to vzbuzuje, dostavělo plynovod Nord Stream 2.

PSALI JSME:
Rusko záměrně omezuje dodávky plynu do Evropy, cena elektřiny vzroste i domácnostem

Nemyslíte si, že to může vést k tomu, že zase o něco snížíme svoji energetickou nezávislost a že nás bude mít Rusko v hrsti? Že kdykoliv bude potřeba dělat politiku, která nebude vůči Rusku úplně přátelská, že nám mohou utáhnout kohouty?
To je otázka, která nemá jednoznačnou odpověď. Přijatelná životní úroveň lidí v Rusku hodně závisí na tom, co Ruská federace utrží na exportu ropy a plynu, proto jsou i oni do jisté míry závislí na vývozu. Vzrůstajícím problémem je, že hladových po plynu a po ropě je stále více a více.
Nějakou dobu trvá, což je možná štěstím Evropy, než se vybudují produktovody například do Číny nebo do zemí střední Asie, ale je vidět že Rusko se na tyto trhy začíná čím dál více orientovat. A jak se to bude vyvíjet, to je velkou otázkou.
Koneckonců Rusko se z důvodu, které jsou pragmatické, momentálně podepisuje na vysokých cenách plynu i tím, že zatím nechce dorovnávat zvýšenou poptávku v Evropě. Zatím to není v rovině prosazování politických zájmů, ale nechce ji dorovnávat, protože má na svém území před zimou prázdné zásobníky. A v Rusku se očekává velmi tuhá zima. Uvidíme, jak to bude, ale v každém případě Gazprom říká, že dodávky do Evropy zvýší poté, až si naplní své zásobníky.

Vývoj obnovitelných technologií se rychle vylepšuje, což v důsledku přináší snížení nákladů na produkci energie. Myslíte si, že solární kolektory nakonec v českém prostředí zvítězí, nebo byste spíše favorizovala jiný typ obnovitelného zdroje?
Měli bychom se pokusit alespoň trochu zvýšit využití zmíněných větrných elektráren. Co se týká fotovoltaiky, tak tam, kde to jen trochu jde, což jsou nově stavěné rodinné domy, popřípadě lokální venkovské komunity, bych kombinaci solárních panelů a ukládání do baterií, popřípadě akumulační ohřev, velmi podporovala. Každý kousek, kde najdeme uplatnění pro obnovitelné zdroje v kombinaci s rozumnou ekonomikou, je dobrý.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko zaplaví tisíce nových slunečních elektráren. Míří k nim miliardové dotace

Zavřít reklamu ×
  1. Paní Drábová, co je na tom pravdy, že na velkém zhoršením vztahů s Ruskem máte velkou zásluhu i Vy! Rusko nám kvůli tomu, již nebude dodávat komponenty do našich plánovaných atomových elektráren, natož pak, že by je stavěli. Asi se nebudou stavět vůbec a nebo až za mnoho desítek roků až se vztahy urovnají.

  2. Paní Drábové jsem si vážil jako odbornice na jadernou bezpečnost, potažmo na energetiku. Od té doby, co se dala na politiku ve službě TOP 09 jsou její názory tomu poplatné. Co s větrníky když nefouká ? Kdo jejich výkon nahradí ? O fotovoltaice to platí obdobně. Tyto zdroje OZ elektriny jen způsobují nestabilnost sítě a zvyšují náklady na jejich zálohování. O plynu z Ruska platí, že co si odběratelé objednali, to dostali. To že si díky vysoké spotřebě plynu jako zdroje elektřiny, se kterou nepočítali, nevystačí s nasmlouvaným množstvím je ta pravá příčina problémů. Postrádal jsem v rozhovoru srovnání jednotlivých výrobců AE co do spolehlivosti, doby výstavby a počtu realizací ve světě. To se taktně přešlo mlčením. To že je ČR nesoběstačná v energetických surovinách je fakt. Alespoň v té elektřině je tomu jinak, zatím. Pokud budeme pokračovat v nastoupené politické linii pětislepence i v budoucnosti, čeká nás jen zima při svíčkách a bez průmyslu.

  3. Fotovoltaika je pěkná věc,protože si můžeme svítit ve dne,když svítí slunce a topit v létě. V zimě je to k ničemu až do té doby, než se vynalezne lepší úložiště, nežli drahé, málo účinné a neekologické baterie. Tak pokud nezvítězí zdravý rozum nad zeleným šílenstvím, nebudeme mít asi jiné řešení, než se zavrtat pod zem.

  4. V elektřině jsme zatím soběstační a navíc velké množství prodáváme do zahraničí a co je důležité, v podstatě držíme Německo a Rakousko nad vodou, ti už mnohokráte díky nám neupadli do tmy.
    Rusko je dnes velký nepřítel a vydírá nás, ač se to bojí říci nahlas vůdcové EU. Dalším viníke, je samotné vedení EU, ti nastavují takové překážky, že se pomalu a jistě Evropa žene do maléru, co bude stát obrovské prostředky a bude velká občanská nespokojenost v ulicích a kdo ví , možná i občanská válka. Už mnoho zemí EU dalo svůj nesouhlas s vedení najevo. Zatím je to jen občas, ale Rusko má žolíky a bude je využívat maximálně a pokud vedení EU nepřijde z řešením, pak bude EU konec. Možná to bude dobře, ale pro EV ropu jako celek je to katastrofa.

  5. Kdepak že se kupují palivové tyče do jaderných elektráren ? No přece v Rusku, tak pozor na to.

  6. Elon Musk poslal na Mars před svým odletem dva roboty. Od nich dostal zprávu, že tam prokazatelně žili lidé, než ho zničili. A jak se to stalo? Ptá se Musk. Technicky vybavený robot hlásí, že polovinu planety zničily následky pokroku za použití vědy. Jak zanikla ta druhá polovina, ale nevěděl. A tak Musk povídá tomu druhému robotu. Co si o tom myslíš ty, filosofe? No oni se snažili odstranit ty následky. No a? No taky s pomocí vědy.

Napsat komentář: František Balco Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.