Jak by Češi naložili s týdnem dovolené navíc?

Průzkum
Kdyby Češi měli o týden dovolené navíc, tedy pět namísto čtyř, což aktuálně projednávají poslanci, čtyři z deseti by nejraději zavítali k moři. Vyplývá to z březnového šetření společnosti Edenred mezi 520 zaměstnanci z celé republiky a odpovědí téměř stovky tuzemských firem. Více než 60 procent respondentů by za takovou dovolenou bylo ochotno utratit od pěti do deseti a více tisíc korun.
Nejvíce lidí (23 %), by podle šetření utratilo za týden dovolené navíc od dvou do pěti tisíc korun. Zdroj: IPSOS

Již nyní pět týdnů dovolené nabízí podle průzkumu téměř 62 procent zaměstnavatelů. Dalších osm procent pak dokonce přidává ještě nějaké dny navíc. Pokud bude schválena zákonná změna prodloužení státem garantované dovolené o jeden týden, pak se na delší dovolenou než dosud mohou těšit zaměstnanci nejméně pětatřiceti procent českých firem.

K třiceti procentům společností, kde by změnu zařídili zákonodárci, by totiž přibyly ještě další, které zaměstnancům chtějí přidávat nové dny navíc formou benefitu. Pevně rozhodnuto takto pracovníkům přilepšit je nyní necelých pět procent společností, 43 procent žádané dny přidávat nebude a zbylá nadpoloviční většina (52 %) to bude řešit, až bude otázka aktuální.

Zdroj: IPSOS

Na dovolenou může zaměstnavatel přispět částkou až 20 tisíc korun ročně. Tento benefit nyní podle průzkumu používá 18 procent firem. Dalších více než 20 procent pak dává zaměstnancům možnost vybrat si ve benefit ve firemní cafeterii a záleží jen na nich, zda peníze použijí na cestování, sport, zdravotní potřeby a léky, nebo třeba kulturu.

Většina firem v šetření uvedla, že by novou situaci po zavedení pětitýdenní zákonné dovolené zvládly bez nutnosti dělat nějaká opatření: 28 procent by ale pravděpodobně muselo sáhnout k nějakým personálním opatřením – například najmout další zaměstnance nebo agenturní pracovníky (15 %), nebo přijmout brigádníky (13 %).

Zdroj: IPSOS

Loni podle průzkumu banky ING musela kvůli koronavirové pandemii přehodnotit své plány na letní dovolenou téměř polovina Čechů (45 %) a pouze 16 procent dotázaných podniklo dovolenou podle plánu. Desetina dotázaných tehdy uvedla, že kvůli pandemii má méně peněz, a nemůže si proto zamýšlený pobyt dovolit.

Jak nedávno na stránkách FAEI.cz upozornil ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank s odvoláním na údaje, které za loňský rok zveřejnil Český statistický úřad, týdenní dovolenou si v Česku nemůže finančně dovolit 18,7 procenta lidí. „V rámci celé EU si nemůže dovolit ani jednu týdenní dovolenou mimo domov ročně zhruba třicet procent obyvatel. Vyplývá to z loňských údajů Eurostatu,“ uvedl pro srovnání ekonom.

PSALI JSME:
Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně

Zavřít reklamu ×
  1. Jak asi! Všechen volný čas věnuje pracující žebrota údržbě svého starého domu a starého auta. Platit předražené služby z almužny nelze tak musíme všechno svépomocí.A takových nás je……Každý se nemůže mít jak Michal……

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.