
Zároveň zmínil, že scénář poklesu dvoutýdenní repo sazby lehce pod čtyři procenta opatrnými kroky po 25 bazických bodech na zbylých zasedáních v letošním roce se mu jeví jako reálný. V podobném duchu ve smyslu omezeného prostoru pro další výrazný pokles sazeb kvůli přetrvávajícím proinflačním rizikům se vyjádřil i Jan Kubíček.
Jestřábí tón ale vyvažoval v rozhovoru pro Bloomberg Jan Frait, který se podle jeho slov bude rozhodovat mezi 25 a 50 bazickými body. My se mírně přikláníme k první variantě, byť slabý výkon ekonomiky a utlumené inflační tlaky spíše volají po výraznějším uvolnění měnové politiky.
Data z domácí ekonomiky přitom tento týden moc nepotěšila, když ukázala na zhoršující se náladu spotřebitelů a průmyslníků. To může indikovat, že růst spotřeby domácností zůstává spíše slabší a aktivita v průmyslu je zřejmě stále nízká.
Indikátory sentimentu v eurozóně tento týden zklamaly. Indexy nákupních manažerů (PMI) ve službách i průmyslu oproti očekáváním mírného zlepšení výrazně klesly, ve službách ale index zůstává nad 50bodovou hranicí, zatímco v průmyslu je hluboko pod ní.
Německý IFO index (klíčový indikátor pro hodnocení hospodářské výkonnosti země, pozn. red.) na to navázal, když se zhoršila jak očekávání podnikatelů, tak i hodnocení současné situace. Vše tak nasvědčuje tomu, že růst ekonomiky eurozóny zatím zůstává velmi utlumený a momentum na začátku třetího čtvrtletí je zřejmě slabé.
Trochu pozitivně ale vyznělo zlepšení spotřebitelské důvěry v Německu a eurozóně, zejména s ohledem na to, že právě spotřeba domácností by měla být hlavním motorem růstu v letošním roce.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)