Joe Biden prezidentem: Top 10 politických priorit (první část)

Analýza
Nedávný nástup 46. prezidenta Spojených států amerických Joe Bidena do úřadu znamená konec Trumpovy neotřelé čtyřleté vlády a přináší výraznou změnu prezidentského stylu a možná dokonce naprostý obrat v politice, kterou Trumpova éra v některých oblastech nastolila.
20. ledna 2021 byl Joseph Robinette Biden uveden do úřadu jako 46. prezident Spojených států amerických. Foto: whitehouse.gov

Tento příspěvek se věnuje deseti největším politickým prioritám nastupující Bidenovy administrativy, pěti domácím a pěti zahraničním (bude zveřejněno zítra – pozn. red.). Letošní rok totiž bude ve znamení nestálosti a proměnlivosti, zvlášť až se konečně vymaníme z covidové pandemie.

20. ledna 2021 byl Joseph Robinette Biden uveden do úřadu jako 46. prezident Spojených států amerických. Politické změny, které nový prezident přináší, by sice nemusely být tak nervy drásající, jako když Trump vystřídal Obamu, ale stejně jako Trump nyní i Biden spěchá, aby zvrátil politické kroky svého předchůdce. Biden sliboval smršť administrativních příkazů od samého počátku, ale my se zde budeme věnovat deseti klíčovým oblastem jeho politiky.

1. Porážka covid-19 – nejdůležitější od samého počátku

Bidenovým prvořadým úkolem vždycky bylo vrhnout se, jak rád říká, „od prvního dne“ do bitvy s covidovou krizí. Bude požadovat 100 dní plných omezení a nošení roušek, aby tak získal čas na nasazení vakcíny a šanci na vítězný boj s novými, nakažlivějšími mutacemi covid-19, vysokou úmrtností a všeobecným náporem na americké nemocnice.

Plánuje taktéž zahájení naléhavou federální iniciativu směřující ke koordinovanému zřizování vakcinačních center po celých Spojených státech ve spolupráci s představiteli jednotlivých států. Pro získání všeobecné podpory i v druhé polovině roku bude klíčová rychlá a spravedlivá distribuce vakcín. Pokud bude očkování úspěšné, můžeme očekávat ve druhé polovině roku ekonomický boom.

PSALI JSME:
Nejistý výhled pro rok 2021. Nastanou věci, na které jsme dosud nebyli zvyklí?

Může však dojít i k destabilizaci v podobě tzv. „crack-up boomu“ – potlačené poptávky z období lockdownů a úspory nahromaděné z obrovských sum nalévaných do ekonomiky v rámci fiskálních opatření přinesou obrovský nárůst aktivity a inflace. To by mohlo Fed i vládu dotlačit k politické chybě, kdy nejprve přepálí stimuly a pak vyvolají obrovskou volatilitu tím, že je stejně rychle i stáhnou.

Takový scénář by mohl přinést u našich tematicky orientovaných košů akcií značně rozporuplné výsledky. Zpočátku akcie z našeho „indexu mizérie“ v oblasti energetiky, zábavy i cestovního ruchu vystřelí vzhůru. To je u hodnotových akcií ve vztahu k růstovým při stoupající inflaci obvyklé. Ale pokud inflace v letošním roce poroste příliš agresivně, riskujeme ve všech oblastech pěkně divokou jízdu.

2. Společenská stabilita u kormidla

Moderní cykly zachraňování ekonomiky, jakmile přijde recese, mají tendenci soustředit se na finanční trhy, protože tam se propad projeví nejdřív a protože je stabilizace finančního systému považována za nezbytnou podmínku stabilizace ekonomiky.

Ale recese spojená s covid-19 je jiná. Společenská nerovnost je větší než kdy dřív a tradiční snahy politiků zajistit další fungování finančních trhů ji jen dál prohlubují. Malé podniky krachují a mizí desítky milionů pracovních míst, hlavně těch hůře placených. Fiskální stimuly mezitím přinášejí nesmírný úspěch on-line gigantům a prostřednictvím poptávky po průmyslovém zboží nejspíš stimulují čínskou ekonomiku přinejmenším stejně jako tu americkou.

PSALI JSME:
Šestá šokující předpověď pro rok 2021: Základní nepodmíněný příjem vylidní velká města

Stabilizace ekonomiky bude tentokrát vyžadovat stabilizaci společnosti, jinak by mohlo dojít k ozbrojenému povstání – a první náznaky už se objevily jak v loňském roce, tak před dvěma týdny při výtržnostech na Capitol Hill.

Bidenova administrativa se v této oblasti zaměří hlavně na záchrannou síť pro ty nejzranitelnější. Bude se snažit zabránit vystěhování nájemníků, zvyšovat minimální mzdu, snižovat náklady na zdravotní péči a rozšiřovat dosah zdravotního pojištění.

Zvyšování minimální mzdy však nevyhnutelně způsobí, že některá špatně placená pracovní místa prostě zmizí. To si vyžádá další sociální dávky pro nezaměstnané, takže nakonec můžeme být svědky postupného rozjezdu de facto základního nepodmíněného příjmu (UBI) ve formě vyplácené podpory. Po zvládnutí covid-19 jej ale asi nebude snadné udržet, protože se proti němu postaví Republikáni.

Dnes už však žádná z amerických stran není stranou „fiskální odpovědnosti“, a tak nebudou rychle zavedena úsporná opatření jako po krizi v letech 2008-09. Co to znamená? Fiskální deficity, které vycházejí z politiky založené na MMT, budou pokračovat tak dlouho, dokud je inflace neumoří.

Vyšší mzdy, hlavně pro lidi, kteří je pravděpodobně do posledního centu utratí, s sebou přinesou inflaci a tlak na marže podniků, které nedokážou zvyšovat ceny tak rychle, jak jim stoupají náklady. Bidenova administrativa nejspíš najde podporu pro velké infrastrukturní projekty, které jsou asi nejproduktivnějším využitím fiskálních stimulů, i na druhé straně politického spektra.

PSALI JSME:
Kvůli toxickému světovému dluhu a covidu přijde krize. Dolar a zlato budou letos posilovat

A to zejména v případě, že tyto investice zlepší životní podmínky v postižených komunitách malých i velkých měst po celých Spojených státech. Pak uvidíme, jak vážně to vláda myslí s podporou návratu výroby zpátky do USA.

Sociální sítě a volby – po loňských volbách je nad slunce jasnější, že Spojené státy musí kompletně zrenovovat svou volební infrastrukturu, od šílené kombinace volebních metod až po rychlost sčítání hlasů. USA už si nemohou dovolit opakování volební katastrofy z loňského roku. Vzhledem k tomu, o kolik Biden vyhrál, trvalo vyhlášení výsledků neuvěřitelně dlouho.

V roce 2022, kdy se budou konat volby do Sněmovny reprezentantů, bude třeba zajistit rychlé a transparentní výsledky už večer po volbách. Doufejme, že to Spojené státy zvládnou jak příští rok, tak v roce 2024 u příštích prezidentských voleb, a že snad zavedou blockchain a další technologie, které zajistí, že nebudeme znovu svědky zpomaleného počítání a bujení konspiračních teorií na sociálních sítích.

3. Klimatická agenda – žádný spěch

Během volební kampaně bylo klima zmiňované často, protože se jedná o oblíbené téma progresivního křídla Demokratické strany. Přinejmenším po zbytek letošního roku ale budeme spíš svědky tzv. mávání ctností (virtue signaling) než nějakých výraznějších investic. Myšlenka investovat sedm bilionů dolarů do infrastruktury zelených technologií, kterou Biden v rámci kampaně hlásal, rozděleným Kongresem prostě neprojde.

PSALI JSME:
Klimatická krize jako jedno z hlavních témat amerických voleb

Ale ekologické investice na programu zůstanou, budou financovány z celkového rozpočtu a budou dál zvyšovat riziko inflace. Půjdou totiž na úkor investic do levnější energie z fosilních paliv. Budování infrastruktury pro zelenou energetiku je totiž extrémně nákladné.

Spotřebitelé ovšem z valné většiny dosud jezdí v autech na benzín či naftu, a pokud úbytek investic do „špinavé“ energie přinese výrazné zvýšení cen fosilních paliv, což je dost pravděpodobné, můžeme očekávat, že se už v roce 2022 mezi značnou částí populace vzedme vlna odporu k ekologické agendě. Nikdy nepodceňujte dopady maloobchodní ceny benzínu na rozpoložení řadových Američanů.

Pevně doufáme, že v delším časovém horizontu bude část těchto investic v energetice přesměrována do nové generace jaderných elektráren, ať už se jedná o nové štěpné reaktory, nebo projekty základního výzkumu a demonstrace jaderné fúze.

Alternativní energetické zdroje zkrátka nemohou systémově nahradit energii z fosilních paliv, protože hustota zařízení pro výrobu energie je příliš nízká, a pokud si chceme alespoň zhruba udržet současný životní standard a s ním související spotřebu energií, dokáže spolehlivou náhradu nabídnout pouze jaderná energie.

PSALI JSME:
Pro Demokraty v USA je jaderná energie prostředkem boje proti klimatické změně

4. Velké internetové monopoly – vyrazí zákonodárci do protiútoku?

Gigantické monopoly ve světě informačních technologií, jako Facebook, Amazon, Apple, Netflix či Alphabet, pro něž se vžila zkratka FAANG, k sobě přitahovaly pozornost zákonodárců už předtím, než udeřil covid.

A když přišla pandemie a vše okolo ní, nejenže tyto firmy nepřibrzdila, ale ještě po snížení úrokových sazeb prostřednictvím multiplikátorů ocenění raketově zvýšila cenu jejich akcií. Lockdowny navíc znamenaly zastavení nebo alespoň omezení aktivit kamenných prodejen a restaurací i dalších zábavních podniků, což přineslo boom aktivit a nákupů on-line.

Monopolům z toho plynou nadměrné zisky – a to mnohem větší, než je případná produktivita z jejich strany. S příchodem roku 2021 se z nich stávají monstra schopná pozřít celý svět. Obě americké politické strany si to čím dál jasněji uvědomují a jsou připraveny s tím něco dělat.

Jejich společná kongresová komise učinila v loňském roce závažná zjištění, která na velké informačně-technologické firmy vrhají špatné světlo. Americká Federální obchodní komise a hlavní státní zástupci několika států už také jednali a podali žalobu na Facebook.

Rok 2021 bude rokem, kdy američtí regulátoři konečně začnou něco dělat s hrozbou, kterou tyto monopoly představují pro ekonomiku, ostatní firmy a i stabilitu celé společnosti. Na programu může být přísnější regulace obsahu, ale i rozdělení a omezení možností využití uživatelských dat.

PSALI JSME:
Spojené státy bojují s technologickými společnostmi

Ovšem vzhledem k tomu, že růst kapitalizace na americkém akciovém trhu zajišťovala v posledních letech z velké části jen hrstka firem, bude to mít obrovské důsledky pro investice do amerických společností.

5. Zdanění prozatím uložené k ledu

Vzhledem k tomu, jak neodbytně se letos dožaduje pozornosti pandemie a naše reakce na ni, bude asi problematika daňové politiky odsunuta Bidenovou administrativou přinejmenším pro rok 2021 na vedlejší kolej. A to navzdory tomu, že se Biden v rámci své kampaně hlasitě bil za alespoň částečné obnovení daní, které Trump odpustil americkým korporacím, i za další daňové reformy, o nichž přísahal, že zasáhnou pouze jedno procento s nejvyššími příjmy.

U Trumpovy reformy se však často zapomíná, že drasticky zvýšila daně lidem s vyššími příjmy z oblastí, kde jsou vysoké státní a místní daně – tedy hlavně z Demokratických států na obou pobřežích. Výrazně jim totiž snížila limity pro odpočty z daní. Tento manévr brutálně zvýhodnil Republikány.

A pokud Biden nezruší alespoň tuto část Trumpovy reformy a ještě uzákoní nové federální daně, mohou se z těchto oblastí stát města duchů vyhrazená pro elitu. To přinese další lokální propad daňových příjmů a dále nahlodá místní, už tak podfinancovaný, veřejný sektor.

Autory je tým stratégů Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co přinese Česku Biden v Bílém domě?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Slabý začátek roku v průmyslu

Podle dat statistického úřadu zveřejněných v závěru minulého týdne se českému průmysl start do nového roku příliš nevyvedl. Za meziměsíčním poklesem o 2,3 procenta totiž stojí především zpracovatelský průmysl a ani …

Smíšené výsledky stavebnictví

Statistické výsledky prvního měsíce ve stavebnictví vypadají jako smíšené. Na jedné straně je zde vidět mírný růst oproti prosinci, za kterým stojí inženýrské stavitelství, na straně druhé pokračuje další útlum …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.