Od letošního září začne ze zákona platit deset let dopředu ohlašovaný zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu od roku 2015 takzvané kotlíkové dotace.
Velmi úspěšný program, během něhož bylo vyměněno již bezmála 100 tisíc kotlů a vyplaceno přes 10 miliard korun, měl loni skončit, ovšem díky úspěšnému vyjednávání s Evropskou komisí se ještě podařilo poslední vlnu kotlíkových dotací zařadit do Operačního programu Životní prostředí pro období 2021 až 2027.
„Kotlíkové dotace jsou naší pomocí občanům ohroženým energetickou chudobou. Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti máme připraveno přes pět miliard korun z Operačního programu Životní prostředí, a pokud bude zájem, tak můžeme využít i další finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Domácnosti díky kotlíkovým dotacím dostanou poslední nanejvýš výhodnou možnost k výměně starého kotle s dotací ještě před jejich zákazem,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
„Naší snahou je poskytnout finanční prostředky na výměny kotlů nízkopříjmovým domácnostem v co nejkratší době. Podmínky ještě nebyly nikdy tak výhodné, dotace činí až 95 procent a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků,“ dodala ministryně.
Asi 14 tisíc korun čistého
Dotace budou rozdělovat kraje, které spustí příjem žádostí na konci jara. Domácnosti s nižšími příjmy stanovilo ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování.
O kotlíkovou dotaci s 95procentní podporou bude moci požádat rodina, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru 170 900 korun čistého (něco přes 14 tisíc měsíčně, pozn. aut.). Výdělky dětí se považují za nulové, za každé dítě se ovšem zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop necelých 180 tisíc korun.
To znamená, že na dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost složená ze dvou dětí a dvou dospělých, kde oba rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali za celý rok 2020 dohromady ne více než 683 600 korun čistého. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na dotaci nárok automaticky.
„Až 380 tisíc domácností bydlících ve vlastním domě s kotlem na tuhá paliva nedosahuje na celkový příjem ve výši 170 900 korun na osobu ročně. Z nich je to pak sto tisíc, které si nemohou dovolit mimořádný výdaj už jedenáct tisíc korun, to znamená, že těch, kdo si nemohou dovolit koupit nový kotel, bude řádově více,“ řekl náměstek ministryně životního prostředí pro evropské fondy Jan Kříž.
Desítky tisíc kotlů
Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno více než pět miliard korun. Tato suma by měla stačit na výměnu přibližně padesáti tisíc nevyhovujících kotlů. Konkrétně jde o náhradu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu, nebo plynový kondenzační kotel.
O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je to, že se to stalo po 1. lednu 2021.
„Své žádosti o dotační prostředky pro poslední vlnu kotlíkových dotací mohou všechny kraje podat do 30. června 2022. První část alokace ve výši 1,5 miliardy korun mezi ně bude rozdělena poměrným způsobem, jako tomu bylo v předchozích výzvách,“ vysvětlil náměstek Kříž. Dodal, že v případě většího zájmu dostanou kraje více prostředků.
Nová Zelená úsporám
O finanční podporu na výměnu kotle mohou už od loňského října žádat rovněž ostatní domácnosti, a to prostřednictvím úspěšného programu Nová zelená úsporám, kde jsou k dispozici další miliardy korun. V tomto případě si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů. Je možné rovněž kombinovat různá opatření – například výměnu zdroje se zateplením domu.
„Skrze program Nová zelená úsporám nabízíme dotaci na nový zdroj vytápění až do výše 50 procent,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Dodal, že je o tuto podporu značný zájem, přihlásilo se už zhruba pět tisíc žadatelů, přičemž největší zájem je o přechod na tepelná čerpadla.
„Žádosti o podporu v programu Nová zelená úsporám je nutné – stejně jako v případě kotlíkových dotací – podat nejpozději do 31. srpna 2022, na všechna ostatní opatření poběží příjem žádostí i po tomto datu. Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením,“ dodal Valdman.
Desetitisícové pokuty
I přes poměrně masivní finanční pomoc se výměna všech neekologických kotlů za šetrnější vytápění do začátku září s největší pravděpodobností nestihne. Jedním z důvodů je také to, že jsou naplněné kapacity topenářských firem.
„Myslím, že to není reálné,“ uvedl před časem Mojmír Krátký, výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky. Podle odhadů je v domácnostech ještě 250 až 300 tisíc nevyhovujících kotlů na pevná paliva, především uhlí.
Že není možné daný termín stihnout, dokazují rovněž výsledky zmiňovaných kotlíkových dotací. Poprvé odstartovaly v roce 2015 a za tři kola úřady přijaly 120 tisíc žádostí a vyplatily za čistší zdroje miliardy korun.
Domácnostem, které nebudou mít svůj kotel k 1. září 2022 v pořádku a podle platných norem, hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Další desítky tisíc zaplatí, pokud úřady zjistí a prokážou, že ve svém starém kotli spalují zakázané palivo, jako jsou kupříkladu odpadky nebo uhelné kaly.
Kontrole svého kotle se lze přitom obtížně vyhnout. Podle zákona o ochraně ovzduší musí domácnosti nechat svůj kotel minimálně jednou za tři roky zkontrolovat odbornou osobou, tedy zpravidla proškoleným topenářem. Kdo posléze úřadům na vyžádání nepředloží doklad o revizi, dostane až dvacetitisícovou pokutu.
Sankci se lze vyhnout tím, že domácnost aspoň požádá o státní dotaci. Tím majitelé dostanou další rok na výměnu starého kotle za ekologický zdroj vytápění.
