Vědci z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích shrnuli výzkum do věty, že jeho výsledky „naznačují solidní míru potravinové odolnosti českých domácností vůči krizím“. O co tedy přesně jde?
Šetření například ukázalo, že naprostá většina domácností připravovala pokrmy v době pandemie zejména ze základních surovin a nespoléhala se příliš na polotovary. Vědci pozitivně hodnotí také fakt, že v karanténě lidé méně plýtvali jídlem, a to i přesto, že měli větší zásoby potravin.
Obava z nedostatku
Kvůli protipandemickým opatření se mnohým domácnostem snížily příjmy nebo očekávaly snížení příjmů. Tím se u více než dvaceti procent lidí zvýšila obava o nedostatek jídla během pandemie – především u osob v produktivním věku. I když je zatím těžké hodnotit dlouhodobější proměny chování a postojů k jídlu, šetření ale ukázalo, že se může změnit pohled Čechů na jídlo.
„Přibližně šestina dotázaných uvedla, že je pro ně jídlo důležitější než v době před pandemií a že u nich došlo k proměně pohledu na jídlo, obvykle směrem k větší šetrnosti a přemýšlení o původu či důležitosti jídla,“ sdělila Barbora Duží z Ústavu geoniky Akademie věd ČR
Nezanedbatelný podíl domácností byl odolný vůči krizi také díky schopnosti vypěstovat si vlastní potraviny. Podle Jana Vávry z Jihočeské univerzity jako významný pozitivní faktor zafungovala i česká tradice zahrádkaření.
„Již před pandemií si pěstovalo nějaké potraviny 44 procent obyvatel, dalších 14 procent o pěstování přemýšlí. Z jiného úhlu pohledu lze uvést, že 15 procent respondentů zvažuje výraznější pěstování potravin, tedy buď začít, nebo pěstovat více, právě kvůli zkušenostem se situací během koronaviru,“ řekl Vávra.
Hlavním způsobem obstarávání potravin ale zůstaly i během krize běžné nákupy v supermarketech a v menších obchodech. Ačkoli mezi některými skupinami obyvatel narostlo využívání on-line nákupů a donáškových služeb, z pohledu celého Česka nezaznamenali výzkumníci výraznější posun.
Pokračující výzkum
Český výzkumný tým, podpořený programem Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, byl součástí mezinárodního projektu, který se uskutečnil pod vedením Danish Technological Institute a Copenhagen Business School ve dvaceti evropských zemích. V rámci Česka bylo provedeno on-line a telefonické dotazníkové šetření s 530 lidmi reprezentativně vybranými pro celou populaci.
Mezinárodní výzkum, do kterého jsou zapojeni čeští vědci, zatím nekončí. Následovat bude podrobná statistická analýza dotazníků a příprava dat pro unikátní mezinárodní srovnání. Tomu se bude tým věnovat na podzim. Díky tomuto rozsáhlému projektu bude možno porovnat specifika odlišných států i dopady různých průběhů první vlny pandemie v Evropě.
Potraviny v koši
Jiný expertní tým zase sleduje, jak nakládají s potravinami obyvatelé Brna. Dlouhodobé šetření například ukázalo, že v koši skočí až třináctinásobně více pečiva, zeleniny nebo ovoce, než si lidé myslí.
Celoroční přesné mapování odpadků v Brně ukázalo, že tamní průměrný obyvatel vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají obyvatelé sídlišť, konkrétně jde o 53,6 kilo. Menší plýtvání je ve vilové zástavbě (32,7 kg) a nejmenší ve venkovském osídlení (29,1 kg na osobu a rok). Sami Brňané přitom dosud v dotaznících odhadovali, že ročně vyhodí jen asi čtyři kilogramy potravin.
Data sesbírali vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green Solution. Údaje jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit domácnosti, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížily.
Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více, než na jaře a v zimě.
Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny oproti potravinám bez obalu.
Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procenta. Menší plýtvání ve venkovském osídlení a vilové zástavbě si vědci vysvětlují právě také tím, je v těchto místech lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.
