Obyvatel sídliště vyhodí ročně 33 kilogramy potravin

Analýza
Češi každoročně vyhodí do popelnic výrazně více potravin, než jsou si ochotni připustit. Dokládá to mimo jiné i aktuální výzkum Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zjistil, že v koších skončí až 33 kilogramy potravinového odpadu.
V popelnicích ročně zbytečně končí stovky tisíc tun potravin. Foto: Pixabay.com

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se v republice vyhodí každý rok odhadem bezmála 830 tisíc tun potravin, přičemž každý Čech na toto množství přispívá přibližně 25 kilogramy. Mezi nejčastěji vyhozené potraviny přitom patří pečivo, ale rovněž ovoce a zelenina.

Častým důvodem pro vyhození potravin je někdy pouhý nehezký vzhled, přestože je potravina stále vhodná k jídlu. Ostatně pětina Čechů přiznává, že má mezery ve správném skladování různých druhů potravin, což by zajistilo jejich delší životnost – a současně snížilo pravděpodobnost, že skončí v popelnici a následně na skládce či ve spalovně.

Jenže situace může být ještě horší, jak ukazuje aktuální unikátní zjištění. Obyvatelé brněnských sídlišť totiž podle odhadů výzkumníků tamní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity vyhodí ročně do popelnic průměrně 33 kilogramy potravinového odpadu. Lépe jsou na tom lidé z vilové a venkovské zástavby, kteří vyhodí asi 20, respektive 21 kilogramů ročně.

PSALI JSME:
Češi nadávají na drahé máslo a ročně vyhodí 830 tisíc tun jídla

Rozbor komunálního odpadu

Lidé z Mendelovy univerzity v Brně už několik zkoumají, zda je možné ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin snížili. Vědci budou v unikátním projektu, který nemá ve světě obdoby, pokračovat. Cílem je mimo jiné změnit myšlení lidí, kteří sami přiznávají, že vyplýtvají kolem čtyř kilogramů potravin ročně. Realita je ale výrazně jiná. První odhady reálného počtu vyhozených kilogramů budou vědci dál zpřesňovat.

V rámci projektu, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, se první data začala shromažďovat zkraje srpna. Odborníci provedli za pomoci společnosti SAKO Brno unikátní rozbor komunálního odpadu z celkem více než 900 brněnských domácností. Vědci vybrali tři typy zástaveb, protože se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení odpadu.

Například ve venkovské zástavbě převažuje lokální vytápění pevnými palivy, takže majitelé mohou odpad spalovat v kamnech, ukládat ho na kompost na zahradě, případně jím krmit zvířata. Ve vilové zástavně s etážovým či lokálním vytápěním existuje rovněž možnost kompostování. Na sídlištích ovšem využití potravinových odpadů víceméně neexistuje.

PSALI JSME:
Češi plýtvají jídlem, ale stydí se za to?

Nejvíce potravin? Na sídlištích

Právě to, že obyvatelé sídlišť nemají možnost potravinový odpad dále využívat, je podle vědců patrně hlavním důvodem, proč nakonec skončí v popelnicích. Průzkum komunálního odpadu ukázal, že v sídlištní zástavbě bylo v komunálním odpadu celkem 39 procent biologického odpadu, v odpadu kuchyňského původu tvořil rostlinný 28 procent a živočišný čtyři procenta.

Ve vilové zástavbě byl podíl biologického odpadu na celkovém komunálním odpadu také 39 procent, ale lišilo se zastoupení odpadu kuchyňského původu: Rostlinný tvořil 14 % a živočišný pět procent. Venkovská zástavba měla v komunálním odpadu celkem 43 procent biologického odpadu, odpad kuchyňského původu byl 16 % rostlinný a čtyři procenta živočišný.

„Překvapivé pro nás nebyly celkové objemy, ale zajímavé rozdíly v objemu potravinové složky komunálního odpadu u jednotlivých typů zástaveb. Nejvíce potravin skončí v popelnicích na sídlištích, tam je v přepočtu na jednoho obyvatele a rok vyhozeno do popelnic asi 33 kg potravin. Zřejmě tu hraje roli fakt, že v sídlištích není možnost kompostování nebo zkrmení zbytků zvířaty,“ řekla Lea Kubíčková z výzkumného týmu.

PSALI JSME:
„Živé kuře, nebo krávu byste do odpadu nevyhodili,“ říká Martin Prokop

Statisíce tun v popelnicích

Statistiky Evropské unie uvádějí, že se v České republice ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, přičemž na jednoho obyvatele vyhází 81 kilogramů. Jenže potravinami se plýtvá nejen v domácnostech, ale rovněž při cestě od výroby až ke konečnému zákazníkovi – ve velkoobchodech i supermarketech a dalších prodejnách či restauracích a jídelnách.

Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity vloni rovněž uskutečnil rozsáhlé dotazníkové šetření mezi 1569 obyvateli z celé republiky, které bylo zaměřeno právě na plýtvání potravinami. Podle subjektivního pohledu dotazových přitom lidé vyhodí pouze 4,2 kilogramu za rok. „Je tedy vidět, že lidé nemají vůbec odhad, kolik potravin v domácnosti vyhodí a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než jejich reálné chování,“ uvedla Kubíčková.

„Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,“ dodala.

Výzkumníci budou v projektu dále pokračovat, chtějí například zjistit, jak se mění množství potravinového odpadu v jednotlivých ročních obdobích. Cílem ovšem není pouze zjistit, kolik potravin se v domácnostech vyplýtvá, ale rovněž se pokusit změnit jejich chování a přimět obyvatele, aby plýtvali méně. Z čistě ekonomického pohledu totiž v popelnicích končí miliardy korun.

PSALI JSME:
Dalibor Levíček: Brát jídlo, kde přebývá, a dávat ho, kde chybí

Zavřít reklamu ×
  1. Proto dneska neziskovky obsadily obchoďáky a žebraly na nakupujících aby jim koupily dle letáku jen určitý druh zboží

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.