V důsledku nastartovaného bolestivého návratu do reality dojde k překreslení globálních energetických map, urychlené transformaci evropského průmyslu a k dalším změnám, které se dotknou každé firmy i domácnosti.
Podrobnosti budou diskutovat špičkoví domácí i zahraniční experti na energetiku, průmysl a geopolitiku na pátém ekonomickém fóru Kostelec na Novém zámku rodu Kinských v Kostelci nad Orlicí.
V rámci přípravy na fórum portál FAEI nabídne několikeré zamyšlení účastníků a fanoušků Kostelce nad klíčovými tématy fóra. Ve třetí, poslední anketě se respondenti zaměřili na to, jaké faktory se budou podílet na podobě energetiky zítřka.
Michal Šnobr, investor a nejvýraznější tvář aktivistické skupiny akcionářů skupiny ČEZ:
„Válka na Ukrajině naplno ukázala, že jsme v Evropě propásli patnáct, možná dvacet let, kdy se v energetice neudělala žádná zásadní změna. Německá Energiewende, energetická politika Bruselu, ani kroky jednotlivých členských zemí totiž nevedly k rozvoji energetiky.
Portfolio zdrojů známé z 80. a 90. let, vybudované energetickými matadory, se tak v zásadě nezměnilo. Většinu elektřiny nám nadále, na západě i na východě, dodávají ty samé elektrárny. Naposledy jsme rozvíjeli jaderné zdroje. Od té doby nejsme, na rozdíl od jiných částí světa, schopni postavit žádný velký projekt.
V minulé dekádě jsme propadli iluzi, že všechno vyřeší obnovitelné zdroje. Ony mnohé vyřeší – je to pozitivní trend –, ale jde o doplňkový zdroj, vedle kterého musí nadále existovat klasická energetika. To se naplno ukázalo během loňské energetické krize.
Napříště je proto třeba počítat s tím, že ceny elektřiny zůstanou na mnohem vyšších úrovních, než na jaké jsme byli zvyklí v předchozí dekádě, a že budeme ještě dlouho válčit s tím, abychom si zajistili stabilní dodávky plynu (který bude ještě dlouho klíčovou komoditou evropské energetiky).“
Pavel Farkač, manažer rozvojových a transformačních projektů, Sev.en Energy:
„Evropská energetika má určitě potenciál být jednoho dne zásobena bezemisními zdroji. Fosilní paliva budou hrát podpůrnou roli v akumulaci a celkově budou mít pouze doplňkovou úlohu. Za jeden z nejdůležitějších faktorů pro dosažení takové podoby energetiky považuji tempo transformace, které budou vyžadovat politici.
Transformace energetiky směrem k její dekarbonizované, udržitelné podobě může totiž skončit úspěchem, jedině pokud udrží v dostatečném množství cenově dostupné energie.
Pokládám za zcela férové, objektivní a vyvážené, abychom na jednu stranu přijali myšlenku, že energetika se má dekarbonizovat a obnovitelné zdroje mají přibývat, na druhou stranu ale není možné v horizontu deseti ani patnácti let od evropské energetiky očekávat, že se zcela zbaví fosilních paliv.
Jisté ale je, že se čím dál více domácností, podniků a obcí bude o energetiku aktivně zajímat, budou chtít být autonomní v její výrobě. To celkové fungování sektoru zásadně pozmění.“
Klaudie Mrkusová, odborná referentka pro inovace, GŘ pro energetiku, Evropská komise:
„Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodnou o podobě evropské energetiky zítřka, bude rychlost realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových technologií. Evropská komise se v tomto ohledu snaží být co nejvíc nápomocná.
Od publikace návrhu Zelené dohody a balíčku Fit for 55 přišla s nezbytnými plány, strategiemi a nařízeními pro transformaci evropské energetiky. Součástí mnoha z nich je urychlení povolovacích řízení pro výstavbu nových elektráren i pro modernizaci stávajících zařízení a v neposlední řadě pro výstavbu výrobních závodů na komponenty čistých technologií.
Klíčové bude, jak rychle se těchto cílů a plánů budou moct chopit investoři, developeři, velké energetické či průmyslové společnosti, ale také orgány státní správy jednotlivých zemí.“
Raffaella Tenconi, analytička, Alternative Perspectives:
„Umělá inteligence udělala během posledních šesti měsíců vývojový skok, což potvrzuje ChatGPT a konkurenční produkty, které začaly být běžně používány. Na základě toho lze očekávat, že adopce AI v oblasti energetiky by také měla zrychlit.
Na druhou stranu, a to se týká zejména investic do energetických sítí a obecněji kapitálových statků, baterií a dalších článků relevantních dodavatelských řetězců, je třeba výrazně „přitopit pod kotlem“.
V této souvislosti se obáváme, že se brzdou stane stávající restriktivní politika Evropské centrální banky a amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.). Pro trhy i širší veřejnost je nečitelná, a může tak vést k úvěrové krizi, která by přiškrtila investiční aktivitu ve všech oblastech, včetně umělé inteligence.
Další brzdou jakýchkoli inovací spjatých s AI pak určitě bude nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, potřeba stále sofistikovanější kybernetické ochrany a v neposlední řadě potřeba představit skutečně robustní regulatorní rámec. Přesto (nejen) v Evropě nejde o otázku zda, ale kdy ke spojení AI a energetiky dojde.“
Jan Plecháček, výkonný ředitel, Can Superconductors:
Do podoby energetiky zítřka určitě promluví vysokoteplotní supravodiče. Díky jejich unikátním elektrickým a magnetickým vlastnostem budou game changerem pro celý energetický trh, tedy výrobu, distribuci i spotřebu.
Supravodiče umožní využití energie z jaderné fúze, čemuž nasvědčují už dnes desítky soukromých fúzních projektů. Stejně tak je zajímavé sledovat supravodiče pro větrnou energii, konkrétně supravodivé generátory pro velké větrníky dalších generací, které budou mít ve srovnání se současnou technologií poloviční hmotnost a větší výkon.
A do třetice je dobré pozornost věnovat supravodivým omezovačům proudu a přípojnicím, které přispějí k výrazným úsporám a kvalitě sítě. A to není vše.
Setrvačníky se supravodivým ložiskem bez tření, určené pro rychlé krátkodobé ukládání a výdej energie, budou využívány pro vyrovnávání kolísání sítě. Pokud totiž objem energie z obnovitelných zdrojů poroste současným tempem, bude mnoho sítí do roku 2030 přetíženo. I v tomto případě jsou (vysokoteplotní) supravodiče řešením.“
Autor je stratég společnosti Alternative Perspectives
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
