Na tuto doslova životní otázku upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). A zdůraznila význam kvalitní komunikace mezi pacientem a lékařem.
V ideálním případě by specialisté měli s člověkem s pokročilým stádiem rakoviny všechno důkladně probrat a osvětlit mu, co jaká léčba přináší. To se ale vždy neděje a mnozí nemocní prožívají poslední měsíce svého života v utrpení.
„Každý rok rakovinou plic onemocní přibližně 6,6 tisíce lidí. Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová,“ uvedl Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.
„U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Účinná terapie však často bývá zároveň toxická a provází ji nežádoucí účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit a přitom prodloužit život jen o několik měsíců,“ dodal.
Připustil, že nemocní občas nedostávají dostatek srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. „Lékaři by měli s pacienty důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší – fyzicky, psychicky i časově,“ konstatoval docent Svatoň.
Nevolnost, únava či vyrážka
Mezi nežádoucí projevy účinné léčby mohou patřit například nevolnost, únava, vyrážka, zažívací obtíže a řada dalších. „Moderní léky jsou velmi účinné a pacientům umí prodloužit život. Je však třeba vždy zvážit, jak člověka ovlivní,“ řekl Martin Svatoň.
Zejména u starších lidí se podle něj setkávají lékaři s ostychem, někteří se bojí na svou nemoc a léčbu zeptat. „A někdy my sami hovoříme jazykem, kterému pacienti pořádně nerozumí,“ poznamenal Svatoň.
Dodal, že v plzeňské fakultní nemocnici spolupracují lékaři s paliativním týmem, aby pochopili, jak chce člověk závěr svého života prožít, jaký je jeho cíl. „A podle toho léčbu citlivě uzpůsobili,“ uvedl lékař. Dodal, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných.
Pneumologové dlouhodobě usilují o to, aby se rakovina plic diagnostikovala co nejdříve. Problémem ovšem je, že zhoubný nádor v počáteční fázi nebolí a nijak se neprojevuje. Proto se na nemoc ve více než 70 procentech případů přijde pozdě.
Preventivní program pro kuřáky
Od roku 2022 pomáhá program časného záchytu rakoviny plic zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem. Lékaři do roku 2024 vyšetřili více než 20 tisíc lidí, přičemž téměř 15 tisíc z nich absolvovalo nízkodávkové CT na akreditovaných pracovištích.
„U 3,7 procenta vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru víme, že 126 z nich má rakovinu plic, na zápis ale ještě čeká 35 procent osob s nálezem,“ uvedla profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK.
Dodala, že u 48 procent lidí se díky programu našel nádor včas, tedy v prvním stadiu. „Přibližně u 34 procent už to ale bylo v pokročilých stadiích tři a čtyři,“ konstatovala profesorka Koziar Vašáková.
Nezbytnou součástí diagnostiky rakoviny plic je bronchoskopie. Slouží k přesnému určení polohy, typu či velikosti nádoru v plicích. Podle specialistů ale Česká republika pokulhává za západním světem v kvalitě technologií, které umožňují precizní vyšetření.
„V poslední letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie,“ řekl Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze.
Chybí nejmodernější technologie
Metoda podle něj umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska, lépe navigovat při odběru vzorků. „Zobrazuje anatomii dýchacích cest s vysokým rozlišením a do budoucna bychom díky ní mohli provádět i léčebné zákroky, což by pro pacienta bylo výrazně komfortnější,“ uvedl Votruba.
Jenže v České republice tato technologie zatím chybí – i kvůli neochotě plátců péče tyto výkony hradit. Plicní lékaři se také snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky.
Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic, která pomáhají nově diagnostikovaným lépe se zorientovat, na koho se při potížích obrátit a jaká vyšetření a kde absolvovat.
„Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat – v tom by měl tento návod pomoci,“ řekl Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Víme o krajích, kde záchyt pacientů s rakovinou plic a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Abychom situaci zlepšili, objíždíme tyto kraje a se všemi zodpovědnými se domlouváme, jak zlepšení dosáhnout,“ dodal Koblížek bez bližších podrobností.
Připomněl, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5,4 tisíce lidí. Pomoc pacientům přináší rovněž Český občanský spolek proti plicním nemocem, který na podzim zakládá Klub pacientů s rakovinou plic.
Rychlost jí zachránila život
O tom, jak zásadní je včasné odhalení rakoviny, ví své osmašedesátiletá paní Bohumila z jižní Moravy, která se letos na jaře svěřila faei.cz se svou zkušeností. Do ordinace ji přivedl přetrvávající kašel.
Lékařka neváhala, odeslala snímky z CT ke konzultaci do specializovaného centra a aktivně hledala dostupnější termíny pro další vyšetření mimo „domovské“ léčebné zařízení pacientky. Díky tomu mohla brzy navázat následná odborná léčka.
„Vděčím tomu, že se moje lékařka nespokojila s dlouhými termíny, ale snažila se vše urychlit,“ konstatovala pacientka. Díky tomu podstoupila paní Bohumila nutnou operaci do šesti týdnů od diagnózy.
Nádor byl typický pro nekuřáky, což potvrdil i genetický rozbor. Na jeho základě jí byla nasazena cílená (biologická) léčba. „Cítím se dobře a vážím si toho, že i při pravidelných kontrolách se můžu kdykoliv na cokoliv zeptat. Lékaři mi vždy všechno jasně vysvětlili,“ dodala žena.
