Specialisté stále více stanovují metody léčby na míru konkrétním pacientům, proto je základní podmínkou úspěchu v léčbě správná diagnostika provedená v co nejkratším čase. Jedině u pacienta, o jehož onemocnění bylo zjištěno maximum možných detailů, je možné správně zvolit léčebný plán.
Úspěšnost léčby karcinomu plic tedy závisí hlavně na stadiu onemocněnímalý nádor – v prvním stadiu lze ve většině případů vyléčit operací nebo stereotaktickým ozářením, proto je důležitý program pro časný záchyt karcinomu plic, který umožňuje odhalit větší počet těchto časných nádorů.
„Těchto případů se týkají dva významné pokroky léčby z poslední doby. První zásadní přínos je určen menší skupině asi deseti procent nemocných s řídící mutací typu EGFR.
Těmto pacientům je po operaci – a někdy také zajišťovací chemoterapii – podávána po dobu tří let takzvaná molekulárně cílená nebo také terčová léčba,“ sdělila redakci FAEI.cz Milada Zemanová, lékařka onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dodala, že právě tento typ léčby významně snižuje riziko recidivy. „A ukázalo se, že po pěti letech sledování žije více než osmdesát procent takto léčených pacientů,“ uvedla doktorka Zemanová. Další metoda léčby se týká mnohem většího podílu nemocných, kterým by měla být před operací nabídnuta léčba kombinací chemoterapie a imunoterapie v délce tří až čtyř cyklů.
„Ukázalo se, že taková terapie zlepšuje operační výsledky, u některých pacientů nádor vymizí úplně, nebo se alespoň zmenší, a hlavně se významně sníží riziko recidivy nádoru. Předoperační léčba je zřejmě úspěšnější než podávání obdobné terapie jen pooperačně, i když s pooperační imunoterapií se u části případů také počítá,“ vysvětlila Milada Zemanová.
Pozdní odhalení nemoci
Problémem ovšem je, že přibližně polovina všech nově zjištěných případů plicní rakoviny je zachycena až v pozdním, čtvrtém stadiu se vzdálenými metastázemi, kdy je vyléčení až na malé výjimky nemožné. Terapie se při takové diagnóze soustředí na prodloužení života s udržením nebo zlepšením jeho kvality.
„Metody molekulárně cílené léčby nebo protinádorové imunoterapie jsou úspěšné ve smyslu prodloužení střední délky života až na dvojnásobek (v případě imunoterapie) nebo trojnásobek (antiEGFR terapie nebo jiná cílená léčba) oproti léčbě samotnou chemoterapií,“ uvedla onkoložka Milada Zemanová.
Dodala, že jen menší část pacientů žije déle než pět let s plicní rakovinou jako chronickým onemocněním. „Určitý přínos přidání imunoterapie k chemoterapii byl zaznamenán rovněž u nejagresivnější formy plicní rakoviny, jakou je malobuněčný karcinom,“ řekla Zemanová. A zdůraznila, jak důležité je pro prevenci nekuřáctví. Právě cigarety jsou totiž hlavní příčinou plicní rakoviny.
Kuřačkou je i čtyřiašedesátiletá paní Ludmila, s níž redakce našeho portálu mluvila o její nemoci, která byla diagnostikována právě díky preventivnímu vyšetření v pneumologické ambulanci.
„Právě proto, že kouřím, nechávám si plíce pravidelně každý rok kontrolovat. Během covidu jsem ale kontrolu vynechala, protože jsem se bála, že se na poliklinice nakazím. Když jsem pak ke své pneumoložce znovu přišla, moje plíce se jí moc nelíbily. Poslala mne tedy na CT vyšetření, kde se ukázalo, že mám šesticentimetrový nádor,“ uvedla pacientka.
Vzhledem k pokročilosti onemocnění nebylo možné nádor operovat ani ozařovat. V současnosti paní Ludmila užívá inovativní léčbu určenou pacientům, jejichž nádor vykazuje specifickou vlastnost, která se zjistí podrobným laboratorním vyšetřením vzorku odebraného při bronchoskopii.
„Musím ocenit, že na bronchoskopii a všechna další vyšetření jsem se dostala rychle a bez zbytečných průtahů. Nyní je stav mého onemocnění takový, že se nádor zmenšil natolik, že by dokonce bylo možné jej operovat,“ řekla pacientka, která v současnosti pracuje a vede běžný život včetně příležitostného cestování nebo návštěv divadla.
Rychlá a přesná diagnostika
Podle přednosty Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Milana Sovy je právě rychlost a kvalita diagnostiky, především bronchoskopických vyšetření, pro prognózu pacientů s karcinomem plic naprosto zásadní.
„Bohužel se stává, že je u pacienta potřeba toto vyšetření opakovat, a ne vždy by to bylo nezbytně nutné v případě, že by byly použity navigační metody – například vyšetření za pomoci rentgenového přístroje a dalších technologií,“ řekl naší redakci Milan Sova.
Doporučil, aby pacienti s periferním ložiskem plic absolvovali bronchoskopické vyšetření v některém z pneumoonkochirurgických center, která jsou mimo Prahu také v Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně a Olomouci.
„Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče mají k dispozici nejmodernější diagnostické technologie a díky objemu prováděných vyšetření také potřebnou erudici,“ vysvětlil Sova.
Správně provedená bronchoskopie podle něj umožňuje nejen prohlédnout vnitřek dýchacích cest a plic pomocí miniaturní kamery, ale také odebrat potřebné vzorky nádorové tkáně.
Ty jsou nezbytné pro další laboratorní vyšetření, při nichž se stanoví všechny parametry nádoru důležité pro volbu optimální léčby. Jde nejen o základní typ nádoru, ale také o rychlost jeho růstu, mutaci v genech nebo přítomnost metastáz.
Statisíce pacientů
Podle posledních údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se v roce 2022 léčilo s různými onkologickými formami více než 314 tisíc jejích klientů, přičemž terapie onkologických pacientů stála rekordních 19,3 miliardy korun. Mezi nejčastější formy patřily nádory kůže (72 tisíc), prsou (56 tisíc) a mužských pohlavních orgánů (52 tisíc). Nejdražší je léčba nádorů mízních, krvetvorných a příbuzných tkání.
Na včasný záchyt onkologických onemocnění jsou zaměřeny screeningové programy. Do nově zavedeného screeningu plic se zapojily už tisíce pojištěnců VZP. Díky tomu se podařilo zachytit desítky nádorů. Mezi rizikové faktory vzniku nádorového onemocnění patří vedle kouření také vysoká spotřeba alkoholu nebo nadváha a obezita.
Kuřáci jsou blázni! Vyhazují peníze a riskují závažnou nemoc. Neuvěřitelné!