V únoru se zpomalil meziroční cenový růst zejména u nákladů na bydlení, kam spadají i ceny energií pro domácnosti. Slabší cenový růst ale hlásí také ceny potravin, ceny v dopravě a další meziroční zmírnění zřejmě vykáže jádrová inflace.
Celková meziroční inflace za letošní únor vyšla velmi nepatrně nad očekáváním finančních trhu a mírně nad prognózou České národní banky (ČNB). Meziroční inflace se bude zmírňovat i v dalších měsících a nejpozději v letošním třetím čtvrtletí klesne na jednocifernou úroveň.
Meziroční inflace v únoru klesla ze 17,5 na 16,7 procenta a vyšla tak mírně nad očekáváním finančního trhu, jenž čekal inflaci na úrovni 16,6 procenta. ČNB ve své prognóze zveřejněné na počátku února odhadovala únorovou meziroční inflaci na úrovni 16,5 procenta, skutečný výsledek je tak mírně nad očekáváním centrální banky.
Pokles celkové meziroční inflace byl v únoru tažen především zpomalením meziročního růstu nákladů na bydlení, konkrétně zmírněním meziročního růstu cen elektřiny a zemního plynu. V porovnání s lednem se ale meziroční cenový růst zpomalil také u potravin a nealkoholických nápojů, a v dopravě včetně cen pohonných hmot.
V poklesu velmi pravděpodobně pokračovala jádrová inflace, kde byl ale cenový vývoj v jednotlivých cenových oddílech smíšený. Meziroční cenový růst se zpomalil například u odívání a obuvi anebo u veřejného stravování a ubytování, naopak ale vzrostl v případě bytového vybavení anebo u rekreace a kultury.
Jádrová inflace vykáže za letošní únor velmi pravděpodobně pokles z lednové úrovně, jež činila 12,3 procenta. Prognóza tuzemské centrální banky z počátku února očekávala, že jádrová inflace bude v letošním prvním čtvrtletí činit 12,1 procenta poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí dosáhla úrovně 13,9 procenta.
V lednu jádrová inflace klesla z 13,3 na 12,3 procenta, když prognóza ČNB očekávala lednovou meziroční jádrovou inflaci na úrovni 12,9 procenta. Jádrová inflace tak v letošním prvním čtvrtletí velmi pravděpodobně zamíří pod prognózu centrální banky.
Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní únor naplnila očekávání, že meziroční inflace klesne a skutečný výsledek vyšel jen mírně nad očekávání finančního trhu a centrální banky. Meziroční inflace bude klesat i v dalších měsících a pod úroveň deseti procent, tedy do jednociferné oblasti, se dostane v červnu anebo nejpozději v průběhu letošního třetího čtvrtletí.
V závěru letošního roku by celková meziroční inflace mohla klesnout pod sedm procent. Únorová čísla o inflaci zřejmě nijak nezmění postoj bankovní rady, jejíž většina chce držet po delší dobu úrokové sazby ČNB na jejich stávající úrovni, repo sazbu tedy na úrovni sedmi procent.
Počínaje třetím čtvrtletím se ale dle mého názoru otevře prostor pro snižování sazeb centrální banky s tím, jak meziroční inflace klesne na jednocifernou úroveň a silnější koruna bude zřejmě vytvářet přísnější měnové podmínky, než ČNB dosud očekávala.
Za celý rok 2023 očekávám průměrnou inflaci na úrovni 10,7 procenta, posílení koruny pozorované v letošních prvních dvou měsících ale může vést k tomu, že inflace bude nakonec spíše mírně nižší.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
