Ty jsou definovány jako onemocnění, která vznikla nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů na pracovišti.
1. Nemoci z povolání vznikají nepříznivým působením škodlivých vlivů na pracovišti. Musejí být obsaženy v seznamu vydávaného vládou a onemocnění přímo způsobeno pracovní činností. Podmínky na pracovišti posuzuje inspekce hygienické správy, nemoc z povolání následně potvrzuje lékař na odborném pracovišti.
2. Při potvrzení nemoci z povolání náleží zaměstnanci zdaněné odškodné, které vyrovnává rozdíl mezi jeho příjmem původním a po onemocnění. Může být vypláceno až do 65 let. Nemocnému zaměstnanci náležejí také jednorázové kompenzace.
3. Pokud zaměstnanec dostane výpověď z důvodu nemoci z povolání, náleží mu minimálně dvanáctiměsíční odstupné.
Aby zaměstnanci vznikl z důvodu nemoci z povolání nárok na odškodnění ze strany zaměstnavatele, je nutné, aby byla nemoc zařazena do vládou schvalovaného seznamu, protože nemoc z povolání zdaleka není každé onemocnění, které vás postihne v souvislosti se zaměstnáním.
Nejde však o podmínku jedinou.
Nemoc si neurčujete sami
Těmi dalšími jsou, že nemoc z povolání musí propuknout za stanovených podmínek i rozsahu (stupeň klinické závažnosti, pozn.aut.). Např. při ztrátě sluchu je stanoveno v jakém rozsahu (měřeno v procentech) a v kolika letech se vám sluch zhoršil.
Posuzuje se také, zda zaměstnanec s podezřením na nemoc z povolání pracoval za podmínek a v prostředí, kde mohlo onemocnění vzniknout, a jestli ji spíše nevyvolal svým chováním.
Tuto újmu si můžete samozřejmě diagnostikovat sami, lépe to však váš udělá praktický lékař, ale v každém případě musí vaše podezření potvrdit zdravotnické zařízení, které k tomu má povolení ministerstva zdravotnictví – např. klinika pracovního lékařství či středisko nemocí z povolání.
Hygiena posoudí podmínky
Jestliže lékaři na odborném pracovišti usoudí, že vaše potíže mohou souviset s výkonem zaměstnání, upozorní na tuto skutečnost krajskou hygienickou stanici, která na pracoviště vyšle inspektory, aby posoudili, zda a do jaké míry byla vaše nemoc vyvolána podmínkami v zaměstnání.
Na základě výsledků této inspekce lékaři vynesou verdikt, proti němuž se do deseti dní může odvolat zaměstnanec i zaměstnavatel.
Zaměstnavatel vás prověřuje
Proč zaměstnavatel? Ten má začátku pracovního poměru právo poslat zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku, jejíž součástí je posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Tuto možnost má rovněž v pravidelných intervalech (prevence), ale i mimořádně, především pokud byl zaměstnanec delší dobu v pracovní neschopnosti.
Když se zaměstnanec odmítne podrobit nařízené lékařské prohlídce, pohlíží se na něj jako nezpůsobilého vykonávat činnost, pro kterou měl být zdravotně posouzen. To může vést až k výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Předpokládá se tedy, že všichni zaměstnanci jsou na začátku i v průběhu pracovního poměru zdravotně způsobilí, což hraje svou roli při diagnostikování nemoci z povolání.
Odškodnění jde z pojistky
V případě, že je nemoc z povolání potvrzena, vzniká zaměstnanci právo na odškodnění. Zaměstnavatel musí být povinně proti tomuto riziku pojištěn, takže odškodnění dostává nemocný zaměstnanec od pojišťovny.
Způsobů odškodnění je několik a při výběru záleží na závažnosti nemoci. V zásadě by měl být z pojištění dorovnáván rozdíl v příjmu, který v důsledku ochoření vznikl. Může to být rozdíl např. mezi původním příjmem (před nemocí) a nemocenskou či stavem po jejím skončení, mezi původním příjmem a invalidním důchodem, případně nižší mzdou po přeřazení na jinou práci z důvodu nemoci z povolání.
Dvanáctiměsíční odstupné
Součástí kompenzace jsou i jednorázové úhrady nákladů spojených s léčením, také bolestné či náhrada za ztížení společenského uplatnění. Tyto úhrady se nedaní. Naproti tomu náhrada ztráty na výdělku dani z příjmu podléhá.
Při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí vykonávat dosavadní práci kvůli nemoci z povolání (zákoník práce to umožňuje), nebo při rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, náleží zaměstnanci odstupné ve výši minimálně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Příspěvek až do důchodu
Odškodnění se nemocnému poukazuje buď do 65 let, nebo do přiznání starobního důchodu, případně do doby, kdy se mu poštěstí najít lépe placené místo, než měl před onemocněním. Některé nemoci se projevují se zpožděním, kdy už postižený třeba změnil místo, pak ale odpovědnost nese poslední zaměstnavatel, u něhož nemocný pracoval za podmínek, při nichž jeho onemocnění vzniká.
Při časových prodlevách se nároky na náhradu nepromlčují, ale v tříleté lhůtě může dojít k promlčení nároku na jednotlivá plnění. Tato lhůta začíná rok poté, co došlo k poškození zdraví, aby bylo nesporné, že poškození zdraví zaměstnance je trvalé.
