Podle vládního nařízení bude výše tzv. solidárního příspěvku na každého ukrajinského uprchlíka, který je ubytovaný v soukromí, nejvýše 3 000 Kč měsíčně. Maximálně však 12 000 korun za měsíc na domácnost bez ohledu na to, zda jste poskytli přístřeší čtyřčlenné rodině v jednom pokoji nebo patnácti uprchlíkům v prázdném domě.
1. Po 11. dubnu je možné si podat žádost o příspěvek přes aplikaci ministerstva práce a sociálních věcí nebo na krajských pobočkách úřadu práce. Dokládají se identifikační údaje a čestně prohlašuje, že prostor byl poskytnut zdarma a splňuje požadované parametry.
2. Výše příspěvku na každého ukrajinského uprchlíka ubytovaného v soukromí je nejvýše 3 000 korun měsíčně. Maximálně však 12 000 Kč za měsíc na domácnost. Majitelé hotelů a penzionů mohou žádat až o 250 korun za osobu a noc.
3. Příspěvky se nedaní, ani se nezapočítávají jako příjem pro tzv. nepojistné dávky. Toto vládní nařízení platí do konce června letošního roku.
Nárok na tento příspěvek vznikne už za březen, pokud bylo uprchlíkům ubytování poskytnuto nejméně 16 po sobě jdoucích dní, což je podmínka týkající se i dalších měsíců. Vyplácet se však začne až po 11. dubnu, kdy vládní nařízení vstoupí v platnost.
Ve vlastním i pronajatém
Po tomto datu bude možné žádat o příspěvek přes aplikaci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která se teprve připravuje, nebo na krajských pobočkách úřadu práce.
V žádosti ubytovatel uvede identifikační údaje uprchlíků, dobu jejich ubytování, adresu nemovitosti i to, zda dům či byt vlastní, nebo užívá podle smlouvy. Vlastnictví nemovitosti však nemá na vyplacení příspěvku vliv, mohou o něj žádat i ti, kteří se prokážou nájemní smlouvou.
Žadatel také doloží čestné prohlášení, že ubytování poskytl zdarma a prostor splňuje zákonem stanovené podmínky – mj. dostatečné místo pro odpočinek, přípravu jídla, osobní hygienu a WC a samozřejmě přístup k pitné vodě.
Pozor na poplatky
Uprchlíci musejí nahlásit místo svého pobytu cizinecké policii sami, nebo to za ně může udělat ubytovatel. Pokud však uprchlíkům poskytujete ubytování za úplatu (nepočítá se solidární příspěvek, pozn. aut.) nebo jste poskytli přístřeší více než pěti cizincům, registrační povinnost připadá vždy na ubytovatele.
Při ubytování uprchlíků v domě s více majiteli (SVJ) nebo v pronajatém bytě je třeba dát pozor na délku azylu. Po překročení doby tzv. krátkodobé návštěvy, za níž se považují dva měsíce, je třeba pamatovat na poplatky za svoz odpadu, užívání společných prostor, úklid apod., pokud se v domě rozpočítávají podle počtu uživatelů bytů.
Příspěvek se nedaní
O příspěvek se žádá opakovaně po skončení kalendářního měsíce a úřad práce zašle peníze na bankovní účet, případně poštovní poukázkou na uvedenou adresu. Příspěvek se nebude danit ani započítávat jako příjem pro tzv. nepojistné dávky (např. příspěvek na bydlení).
Rozhodnuto také bylo o příspěvcích pro obce či podnikatele, kteří dali k dispozici svá ubytovací zařízení. V ubytovnách či tělocvičnách bude příspěvek maximálně 200 korun na osobu a noc, majitelé hotelů a penzionů mohou žádat až o 250 Kč za osobu a noc.
Zatím jen do června
Platnost tohoto nařízení je časově omezena do konce června. Co bude dál? To je naprosto ve hvězdách, přičemž se však zdá, že český stát i nadále přenechá podstatnou část starostí o ubytování uprchlíků na bedrech svých občanů.
Pravidla poskytnutí příspěvků na ubytování Ukrajinců sklidila kritiku jako nespravedlivá a nesystémová. Nespravedlivá v tom, že příliš nezohledňují skutečný počet ubytovaných – pro čtyři i čtyřicet je stejný příspěvek.
Co bude v létě?
A také neodpovídají na otázku, co bude s ubytovanými v létě, až se nebudou chtít nebo moci vrátit na Ukrajinu. A nejde jen o příspěvek. Kdo bude vyjednávat s uprchlíky, že se už mají z několikaměsíčního „domácího“ komfortu přestěhovat, kam a za jakých podmínek?
Podle kritiků by měl stát už nyní za jasných pravidel od soukromníků nemovitosti pronajímat a přímo tak ovlivňovat podmínky dlouhodobého ubytování uprchlíků, protože jinak nebude schopen potřebné kapacity zajistit.
Jak s nemocnými?
Uprchlíci však potřebují pomoci také s dalšími praktickými záležitostmi a jejich čeští ubytovatelé bývají jejich prvními rádci. Je tedy dobré vědět, že lidé z Ukrajiny mohou v České republice pobývat tři měsíce bez víza, poté na základě speciálního dlouhodobého víza (obvykle roční za tzv. účelem strpění).
Nejdříve 30 dní před jeho získáním se stávají účastníky systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu, kdy za ně pojistné platí český stát. Namísto plastové kartičky EHIC, jakou vlastní čeští pojištěnci, však dostanou jen papírové potvrzení, které nemá platnost v jiných zemích EU. Mohou být pojištěni jen u VZP.
S vízem i dávky
Dítě narozené na území České republiky, jehož alespoň jeden z rodičů bude mít v době porodu udělené vízum za účelem strpění, bude 60 dnů pojištěno rovnou ze zákona. Následně je třeba vyřídit mu vízum.
Občané Ukrajiny, kterým ministerstvo vnitra udělilo speciální vízum, mohou na pobočkách Úřadu práce ČR nebo přes elektronické formuláře MPSV žádat o dávky v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, bydlení a okamžitou pomoc. První, tzv. humanitární dávka (5 000 Kč) se poskytuje automaticky, o další je třeba žádat. Pro jejich výplatu je třeba mít zřízen účet u české banky.
Bezplatnou právní pomoc Ukrajincům nabízí Sdružení pro integraci a migraci, na čísle 224 224 379 nebo mailu: poradna@migrace.com.
Rok s ukrajinským řidičákem
Ukrajinští řidiči mohou řídit automobily se svým národním řidičským průkazem, nemusejí zatím vlastnit evropský řidičák. Vyměnit je ho třeba až při pobytu delším jednoho roku.
Vozidlo evidované na Ukrajině může být bez registrace provozováno na území ČR až šest měsíců, pokud má platný doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tedy zelenou kartu, a je v řádném technickém stavu. To nemusí znamenat platnou STK.
Zelenou kartu při sobě musí mít řidič, který usedá za volant pojištěného vozidla. Pokud ji není schopen při silniční kontrole předložit, zaplatí pokutu až 1 500 Kč. Za nepojištěné vozidlo hrozí pokuta 5 000 až 40 000 korun, za škody způsobené nepojištěných vozidlem plně zodpovídá jeho vlastník. Pokud se účastník nehody nemůže zelenou kartou prokázat, je nutné zavolat k incidentu policii.
