Ve zmíněném formuláři majitelé vyplní své kontaktní údaje a informace o chovaném zvířeti, včetně opatření proti jejich úniku. Na základě těchto dat chovatel dostane od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) osvědčení, že zvíře je držené v souladu s evropským nařízením o invazních druzích „na dožití“ a neuplatní se u něj zákazy vyplývající ze zákona č. 364/2021 Sb. (tzv. antiinvazní novela, pozn. aut.).
Rostliny: Bolševník Sosnovského a velkolepý, klejicha hedvábná, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý, tokozelka vodní hyacint, vodní mor americký.
Zvířata: Krab čínský, rak mramorovaný, pruhovaný a signální, slunečnice pestrá, střevlička východní, želva nádherná, husice nilská, mýval severní, nutrie říční, ondatra pižmová, psík mývalovitý.
Pokud zvíře uhyne nebo jeho majitel změní adresu, je nutné zaslat AOPK aktualizované údaje. Databáze živočichů v registru je neveřejná.
Někdy riziko, jindy zvyk
Co to jsou invazní druhy? Jde o organismy zavlečené člověkem, ať už úmyslně či neúmyslně, mimo oblast svého původního výskytu. Velmi rychle se šíří, některé proto znamenají velké riziko pro přírodní systémy. Ohrožují ale i člověka, hospodářská zvířata a zemědělství.
Jen některé zavlečené organismy však v novém prostředí zdomácní, a ještě méně jich působí problémy. Z raných období se na našem území ČR zachovaly především rostliny spojené se zemědělskou produkcí a jejich plevele (např. koukol polní), z běžných živočichů je pozůstatkem těchto časů např. bažant obecný, který k nám byl přivezen před zhruba 700 lety.
Doma na dožití
Nyní je zájmovým chovatelům umožněno si registrované invazní druhy živočichů ponechat do konce jejich přirozeného života za předpokladu, že bude zamezen jejich únik a rozmnožování. Komerční subjekty musejí vyčerpat své „zásoby“ do dvou let od zařazení druhu na unijní seznam.
Ten byl oficiálně zveřejněn v Úředním věstníku EU v polovině července 2016 a obsahoval 37 druhů. O rok později byl aktualizován o 12 položek a v roce 2019 přibylo dalších 17, takže od tohoto rozšíření v seznamu figuruje 66 druhů.
Podmínkou pro zařazení na seznam byla nepůvodnost živočicha či rostliny na celém území Unie, prokazatelná schopnost přežívat a šířit se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům a pravděpodobnost jeho závažného nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodářství.
Výjimky povoluje ministerstvo
Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) náklady na účinnou regulaci invazních druhů zvířat a rostlin se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně.
Předpisy EU, které byly implementovány do české legislativy, počítají s povolením výjimek ze zákazů pro účely výzkumu, ex situ (zkoumání a ochrana něčeho mimo místo původního výskytu) a lékařské účely. Tyto výjimky bude posuzovat MŽP.
Neregistrovaní proti zákonu
Kdo svého mazlíčka ze seznamu invazních druhů do konce letošního roku nenahlásí, má následně dvě možnosti. Pokud majitelé nebudou schopni nebo ochotni invazní živočichy nadále držet v domácím chovu, mohou je odevzdávat do určených zařízení. Nebo je i nadále chovat doma, ale už v rozporu se zákonem.
Počátkem roku 2023 se totiž pro invazní druhy z unijního seznamu zápis do registru uzavře a další držení či chov nezaregistrovaných zvířat bude porušením zákazů stanovených evropským nařízením. Definitivně skončí možnost si takové zvíře pořídit, případně jeho chov legalizovat.
Už od začátku tohoto roku ale platí, že lidé invazní druhy nesmějí vypouštět, vysazovat, dovážet, převážet, uvádět na trh, ale i chovat nebo pěstovat na území Evropské unie (s výše uvedenou výjimkou po registraci). Od ledna platí v Česku nová pravidla také pro invazní nepůvodní rostliny.
Jediná samice stačí
„Z uniklých jedinců invazních druhů mohou být poměrně rychle životaschopné populace, které ohrožují naše původní druhy a společenstva. Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby vznikla rozsáhlá populace raků, a ta přenosem račího moru decimovala naše raky říční a kamenáče,“ řekl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků na MŽP.
Mezi zvířata uvedená na seznamu invazních druhů se u nás vyskytují např. rak červený a pruhovaný, krab čínský, želva nádherná, nutrie říční, ondatra pižmová či psík mývalovitý, z rostlin mj. bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá a pajasan žláznatý.
Novinky pro myslivce i rybáře
Antiinvazní novela se zaměřuje na oblast nepůvodních druhů v souvislosti s ochranou přírody a krajiny, úpravy se promítly také do zákona o myslivosti, lesního a vodního zákona či legislativy týkající se rybářství, ochrany zvířat proti týrání i rostlinolékařské péče. Základní principy regulace invazních nepůvodních druhů však vyplývají přímo z evropského nařízení.
Účinněji zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Přijaté změny se týkají i sportovního rybářství (např. zákaz použití invazních nepůvodních druhů jako nástražných ryb).
Díky novele dochází také k posílení pravomocí stráže ochrany přírody a lesní stráže, které nově smějí zastavit a kontrolovat auto, které vjelo do lesa mimo cestu ve zvláště chráněných územích a lesích. Týká se to i lodí na řekách ve zvláště chráněných územích.
