Matky chtějí pracovat, ale nemohou. Stát přichází o 10 miliard ročně

Nechtějí jen sedět doma s dětmi, rády by skloubily pracovní kariéru s mateřstvím. Jenže tuzemský trh není dostatečně flexibilní, takže matky s malými dětmi nemohou pracovat tak, jak by si samy představovaly. Stát tak kvůli tomu, jak Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornil Národní institut SYRI, přichází na daním o zhruba deset miliard ročně.
Ženy s malými dětmi by rády pracovaly, ale kvůli různým překážkám se jim to příliš nedaří. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Ženy s malými dětmi by rády pracovaly, ale kvůli různým překážkám se jim to příliš nedaří. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle Kláry Kalíškové, která vedle SYRI působí ještě v institutu CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze, pouze sedm procent žen, které jsou doma s dětmi do čtyř let, nemá zájem pracovat.

Dodala, že celkem 22 procent chce mít brigádu nebo pracovat projektově, plná pětina by přivítala pětinový úvazek, 38 procent poloviční a 13 procent žen s malými dětmi chce pracovat na plný úvazek.

„Souhrnně platí, že většina českých matek s dětmi do čtyř let by chtěla pracovat více hodin, než skutečně pracuje,“ uvedla Kalíšková. Brání tomu podle ní několik faktorů. „Náhradní péče o děti není příliš dostupná, na trhu také není dostatek flexibilních možností pracovního zapojení,“ dodala vědkyně, která se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.

Stát přichází o miliardy

Kalíšková současně vyčíslila potenciální zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v případě, že by matky začaly pracovat podle svých představ a možností. V České republice je v současné době asi 210 tisíc matek bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně. To při průměrné hodinové mzdě 215 korun představuje 11 tisíc korun měsíčně.

„Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,1 miliardy korun ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ upozornila Klára Kalíšková.

Dalších 150 tisíc matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně. Jejich požadovaný úvazek je však o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. V tomto případě by zvýšení odpracovaných hodin přineslo asi 1,2 miliardy korun ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů.

„Celkově by tedy přechod do situace, kdy matky dětí do čtyř let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi deset miliard korun ročně,“ dodala Kalíšková, která se v minulosti zabývala také nedostatkem kapacit v mateřských školách.

Také to je jeden z důvodů, proč mají české matky v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Vědkyně upozornila, že vyšší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly na trhu práce.

Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun. Nedávno zveřejněná studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR totiž ukázala, že za každého dodatečně umístěného chlapce nebo dívku „vydělají“ veřejné rozpočty až 64 tisíc korun.

Rodičům se musí ubrat

Nedostatečnou flexibilitou tuzemského trhu práce se zabývala také společnost Pluxee ČR (dříve Sodexo Benefity, pozn. aut.). Uvedla, že mezi nejžádanější zaměstnanecké benefity patří časová flexibilita. Zaměstnavatelé by měli více vycházet rodičům menších dětí, aby mohli snadněji skloubit práci s péčí o rodinu. Vhodnou cestou jsou právě zkrácené úvazky.

„Nabízení částečných úvazků je zásadním krokem pro to, aby ženy-matky měly možnost vrátit se rychleji na pracovní trh po mateřské či rodičovské dovolené, aniž by vypadly z pracovního systému,“ řekla Martina Machová, HR ředitelka Pluxee ČR.

„Tento přístup firmám umožňuje nejen udržet kontakt s kvalifikovanými pracovníky, ale také si budovat jejich loajalitu, což je v dlouhodobém horizontu obrovskou konkurenční výhodou,“ vysvětlila.

S tím úzce souvisí zajištění péče o děti v době, kdy jsou rodiče v práci. Míst ve školkách se totiž stále nedostává, jejich pracovní doba navíc často nekoresponduje s pracovní dobou rodičů. Rodiče mívají problém s tím, aby své dítě vyzvedli včas.

„Tomu mohou pomoct zaměstnavatelé opět díky benefitům, ať už ve formě příspěvku například na soukromou školku či chůvu nebo přímo zřízením firemní školky,“ poznamenala Machová.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. PD Petr Dvořák

    Někdy žasnu nad některými články tzv.odborníků,Myslžm že místo ženy na mateřské musel zaměstnavatel najít nahradu tedy práce je vykonána a poplatky státu zaplaceny.Pokud by chtěly tyto matky pracovat tam kde doteď tak asi se jedná o státní sllužbu,jen tam se nedelá na některých pozicích nic nebo málo aby nemusely ženu na mateřské nahradit jinou.Jistě pokud chtějí pracovat je zde nepřeberně možností,ale ty asi nejsou pro ně atraktívní,tam se musí makat.P.D.