Vedle bezdomovectví, které je nejkrajnějším projevem krize bydlení a týká se minimálně 11 tisíc obyvatel republiky, přibývají v Česku další negativní jevy spojené s bydlením. V bytové nouzi se nachází 36 až 61 tisíc domácností, v nichž vyrůstá 20 až 51 tisíc dětí do 18 let.
Dalších 130 až 190 tisíc domácností s přibližně 80 až 120 tisíci dětmi je ohroženo ztrátou bydlení. Dalších přibližně 300 až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení – vynakládá na ně více než 40 procent svých příjmů.
„Zatím nedokážeme odhadnout, jaký vliv budou mít na problémy v bydlení následky pandemie Covid-19 a s ní spojená opatření. Už teď ale můžeme s jistotou říci, že v posledních letech roste bytová nouze seniorů,“ sdělil Jan Klusáček, hlavní analytik iniciativy Za bydlení.
Nenápadný, ale velmi vážný problém v Česku představují nadměrné náklady na bydlení. Těmi jsou podle mezinárodní definice zatížení lidé, kteří na bydlení vynakládají zmiňovaných více než 40 procent ze svých disponibilních příjmů. Podle odhadů iniciativy Za bydlení se v Česku s nadměrnými náklady potýká 290 až 350 tisíc domácností, z nichž více než třetina jsou domácnosti seniorské.
„Pokud k nim připočteme i domácnosti současně ohrožené ztrátou bydlení, kterých se nadměrné náklady týkají také, znamená to, že celkem u nás trpí nadměrnými náklady na bydlení 420 až 540 tisíc domácností, v nichž žije 760 až 900 tisíc lidí,“ upozornil Klusáček. Ohrožení ztrátou bydlení či nadměrné náklady na bydlení se tak týkají devíti až 12 procent českých domácností.
Bytová nouze seniorů
Alarmující je v posledních letech také počet seniorek a seniorů, kteří se dostali do bytové nouze. Přibývá starších lidí v azylových domech a seniorské domácnosti dnes představují až pětinu všech domácností dlouhodobě pobývajících v ubytovnách.
„Seniorských domácností je dnes v ubytovnách více než rodin s dětmi. Většina z nich přitom pravděpodobně platí pobyt v ubytovně ze svého důchodu,“ řekl Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení. Významná část seniorů se přitom dostává do bytové nouze až ve vyšším věku.
„Z našich průzkumů v azylových domech vyplynulo, že třetina z jejich uživatelů a uživatelek starších 60 let se ocitla v bytové nouzi až po svých šedesátých narozeninách,“ dodal analytik. Zásadní problém pro seniorské domácnosti představují nadměrné náklady na bydlení.
„Více než 40 procent svých příjmů na bydlení v Česku vynakládá 110 až 150 tisíc seniorských domácností, tři čtvrtiny z nich jsou domácnosti osamělých seniorek,“ upozornil Klusáček.
Aktuální hrozbou je energetická krize, kvůli níž se počet ohrožených seniorských domácností může až zdvojnásobit. Problémy s bydlením by tak mohly zasáhnout pětinu všech seniorských domácností v Česku.
Senioři zároveň tvoří největší skupinu lidí, jichž se zdražení energií dotkne. „Pokud se ceny energií zvednou o třetinu, jak v našich modelech předpokládáme, povede to zřejmě k dalšímu stěhování seniorů na ubytovny,“ varoval Klusáček.
Bezradní volají o pomoc
Mnozí bezradní senioři a seniorky se obracejí s prosbou o pomoc na linku Senior telefon organizace Život 90. Ozvala se například paní, která se roztřeseným hlasem ptala, kolik je nyní životní minimum. Konzultantka jí odpověděla a ptala se, co paní trápí.
Ta se svěřila, že nemá na zaplacení energií, že její původní dodavatel energií zkrachoval a jí teď přišlo vyúčtování od nového dodavatele na 15 tisíc korun měsíčně, které není schopna ze svého důchodu zaplatit.
„To už neměla daleko k pláči. Bojí se, co s ní teď bude. Žije totiž sama, je nemocná a rodinu nemá,“ sdělila Aneta Mundok Nitschová, vedoucí Senior telefonu – linky, která funguje non stop a bezplatně na čísle 800 157 157.
„Klientům doporučujeme, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, pokud splňují podmínky přidělení, nebo aby se pokusili kontaktovat současného dodavatele a pokusili se vyjednat individuální podmínky ohledně výše záloh a případně se obrátili na Energetický regulační úřad. Pomoc jim nabízíme i v rámci našich bezplatných poraden,“ řekla Mundok Nitschová.
Mimořádně vyplácené dávky
Odborníci se shodují, že krizí bydlení se musí začít seriózně zabývat český stát. Některá dílčí řešení přitom nejsou příliš složitá. Jedním z nich je například efektivnější nastavení možného využití stávajících dávek mimořádné okamžité pomoci.
„Kdyby mohly potřebné rodiny využít dávky mimořádné okamžité pomoci jako příspěvek na uhrazení jinak příliš vysoké kauce, pomohlo by to dostat je ze spárů obchodníků s chudobou a do standardního bydlení dostat několik tisíc domácností ročně. Nedostatek peněz na kauci je totiž překvapivě často hlavním důvodem bytové nouze domácností,“ vysvětlil Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.
Podle expertů z iniciativy Za bydlení je dále nevyhnutné přijmout odpovídající legislativu. „Na vyřešení problémů v bydlení pouze skrze dotační programy na výstavbu, rekonstrukce či výkup bytů nemáme dost peněz a trvalo by to desítky let,“ sdělil Klusáček.
Na jeden obecní byt dnes podle něj připadá v průměru sedmnáct zájemců. Změnit by to mohl komplexní zákon, který by řešil bydlení sociální, dostupné, i podporu v bydlení. O nezbytnosti takového zákona se v Česku hovoří už dvě desetiletí, avšak s minimálními výsledky.
Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení upozornil, že v nynějším programovém období evropských fondů se navíc sníží objem prostředků, na nichž je v Česku závislá většina projektů řešení bytové nouze.
„Zákon o dostupnosti bydlení proto potřebujeme čím dál naléhavěji. Nejen pro nastavení stabilního, předvídatelného a udržitelného financování, ale také pro zajištění rovných šancí na důstojné bydlení lidí napříč republikou,“ dodal Lesák.
