Za to jim musí poskytnout náhradní volno v jiný den, případně příplatek. Pokud ovšem kvůli tomu musí pracovník zrušit třeba svůj odlet do dovolenkové destinace, zaměstnavatel nemá povinnost mu nevyužitou letenku uhradit.
V praxi se práce ve státní svátek nejvíce týká zaměstnanců v dopravě, obchodu, gastronomii, hotelnictví a samozřejmě také práce v nepřetržitém provozu. Nejde-li o případ, kdy je zaměstnavatel ze zákona oprávněn práci ve svátek nařídit, záleží na zaměstnanci, zda žádosti zaměstnavatele, aby pracoval ve svátek, vyhoví.
Jestliže zaměstnanec ve státní svátek skutečně musí pracovat, náleží mu vedle běžné mzdy za daný den navíc buď placené náhradní volno, nebo příplatek, a to minimálně ve výši 100 procent průměrného měsíčního výdělku. Prací ve svátek by si tak vydělal – zjednodušeně řečeno – minimálně dvojnásobný obnos než obvykle.
Zaměstnavatel má ze zákona dvě možnosti, jak zaměstnanci za povinnost práce ve svátek kompenzovat. Buď mu nabídne placené náhradní volno, které musí poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Nebo mu kromě této možnosti dá vybrat ještě druhou, kterou je příplatek. Pak už je rozhodnutí na zaměstnanci.
Zaměstnavatel se nicméně nabídnutí náhradního volna nemůže vyhnout, jelikož to má ze zákona přednost před penězi. Zároveň se zaměstnanec nemůže domoci příplatku, pokud mu nebyl nabídnut, a je tak nucen přistoupit na náhradní volno. Pro zaměstnance, kteří si chtějí přivydělat něco navíc a nevadí jim ani práce v den volna, může být pozitivní zprávou, když státní svátek připadne na víkend.
Pokud zaměstnanec musí letos v sobotu 6. července pracovat a pakliže se se svým zaměstnavatelem se domluvil na příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna, obdrží k dosažené mzdě hned dva příplatky najednou – jak za práci v sobotu, tak za práci ve svátek. Jinak se situace z pracovně-právního hlediska nijak zásadně nemění.
Zaměstnanci, kterému je v souladu se zákoníkem práce sděleno, že bude muset pracovat ve státní svátek, nevzniká nárok na úhradu výdajů, které mu v důsledku toho vzniknou. Pokud měl například v tento den zabukovaný let, byť jeho dovolená začíná až v nejblíže následující pracovní den, zaměstnavatel nemá povinnost mu nevyužitou letenku uhradit.
O takové náhradě by bylo možné uvažovat jen tehdy, pokud by zaměstnavatel zaměstnanci změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo jej z naplánované dovolené odvolal. Dále také v případech, pokud by ze strany zaměstnavatele šlo o šikanózní jednání, zneužití práva či jednání v rozporu s dobrými mravy.
Autor je advokát společnosti Rödl & Partner
(Redakčně upraveno)
Když je státní svátek a jdeme do práce,tak nám píše a platí dovolenou. Protože máme problém ji vybrat normálně. Takhle alesponˇ nějaká ubude. Propisování dovolené je vůbec takový nešvar , který se tu rozmohl a kontrolním úřadům to nevadí.