Obavy však zůstávají na straně vývoje inflace, konkrétně v důsledku vývoje jádrové inflace, jež v letošním prvním čtvrtletí v řadě zemí dále rostla a v případě eurozóny jako celku se tak jádrová inflace v letošních prvních měsících zvýšila. Samotný název celého dokumentu konstatuje, že se výhled ekonomiky zlepšil, nicméně některé těžké výzvy i nadále přetrvávají.
Vedle přetrvávajících cenových tlaků v podobě jádrové inflace, jež mohou mít nepříznivý dopad na kupní sílu domácností, patří na seznam rizik také nedávné otřesy v bankovních sektorech některých zemí, jež mohou vést ke zpřísnění podmínek pro poskytování bankovních úvěrů.
Uvolněná rozpočtová politika může posílit inflační tlaky a ovlivňovat měnovou politiku ve směru dalšího zpřísnění měnové politiky či udržování stávajících přísnějších měnových podmínek po delší dobu.
V porovnání s dílčí zimní prognózou, jež byla prezentována letos v únoru, byl výhled růstu HDP Evropské unie jako celku pro letošní rok zvýšen z původních 0,8 procenta na aktuální prognózu na úrovni jednoho procenta.
Pro rok 2024 čerstvá prognóza očekává růstu HDP Evropské unie na úrovni 1,7 procenta, zatímco zimní prognóza z letošního února počítala s růstem HDP na úrovni 1,6 procenta. V případě eurozóny byl výhled růstu HDP pro letošní rok navýšen z 0,9 na 1,1 procenta, pro rok 2024 byla prognóza růstu navýšena z 1,5 na 1,6 procenta.
Vnímáme riziko, že skutečný růst HDP eurozóny bude slabší: Letos i příští rok pod úrovní jednoho procenta, přičemž brzdou by mělo být zpřísnění úvěrových podmínek ze strany bank. Pro českou ekonomiku předpovídá prognóza Evropské komise realistický růst HDP, respektive aktualizovaný pohled je dokonce spíše opatrný.
V případě české ekonomiky byl výhled růstu HDP pro letošní rok nepatrně zvýšen: Na 0,2 procenta poté, co únorová prognóza Evropské komise počítala s růstem 0,1 procenta. Náš odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok aktuálně činí 0,4 procenta. Pro rok 2024 počítá Evropská komise s růstem české ekonomiky na úrovni 2,6 procenta, náš odhad růstu HDP pro příští rok činí 2,8 procenta.
V celoročním vyjádření bude brzdou výkonu české ekonomiky letos opět spotřeba domácností. Investiční výdaje a spotřeba vlády by ale měly táhnout výkon HDP České republiky nahoru a totéž by mělo platit o zahraničním obchodu.
V roce 2024 by již spotřeba domácností měla růst a měla by hrát roli hlavního tahouna růstu české ekonomiky jako celku s tím, jak pokles inflace a solidní růst průměrné nominální mzdy povedou k růstu reálných příjmů domácností. Evropská komise sdílí předpoklad, že inflace v české ekonomice bude v průběhu letošního roku klesat a tento trend se dále prohloubí v příštím roce.
Evropská komise pro letošek očekává inflaci v české ekonomice na úrovni 11,9 procenta a v roce 2024 by měla inflace činit 3,4 procenta. Zmíněné údaje jsou ovšem počítány skrze harmonizovaný index spotřebitelských cen, tedy metodikou Eurostatu, jež se odlišuje od metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Národní inflace“, tak, jak ji měří ČSÚ, může být poměrně viditelně nižší, než co vykazuje metodika Eurostatu: Metodika Eurostatu totiž nezahrnuje imputované nájemné, a to nyní v případě metodiky tuzemských statistiků působí coby faktor, jenž tlačí českou inflaci dolů.
Náš odhad průměrné inflace v české ekonomice dle metodiky ČSÚ činí pro letošní rok 10,4 procenta, prognóza České národní banky (ČNB) z počátku letošního května viděla průměrnou celoroční inflaci na úrovni 11,2 procenta.
V příštím roce by ale již inflace měla klesnout do oblasti dvouprocentního inflačního cíle: Náš odhad celoroční průměrné inflace pro rok 2024 činí 2,3 procenta, nedávno zveřejněná prognóza z dílny centrální banky předpokládá inflaci na úrovni 2,1 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
S výinkou ČR. Tady se zdražuje rychle a opak trvá velmi douho…….